Kniha Máma v pohodě z pera rakouských autorek Lindy Syllaby a Daniely Gaigg by se klidně mohla jmenovat Pečujte o sebe! Tento imperativ se táhne celou knihou jak červená nit a dává tušit, jak obě ženy nahlíží na roli matky, a tedy jak by odpověděly na otázku z úvodu. Ano, dnešní doba klade na bedra žen mnoho povinností a úkolů, které musí s lehkostí, bravurou a příslovečným úsměvem na rtech plnit. Být skvělé matky, to je úkol prioritní, alespoň takto to vnímá společnost a každá správná matka to ví a dělá pro to maximum. Ale protože každá mince má dvě strany, i zde se setkáváme s ženami na pokraji vyčerpání, zhroucení, vyhoření. S ženami, které příliš dlouho dávaly a na sebe zapomínaly. Představa dokonalé, věčně dobře naladěné a usměvavé maminky, kterou společnost vnímá jako tu jedině správnou, vrhá mnoho žen do pasti zoufalství, pocitů selhání a marnosti. Je správné cítit únavu? Je správné nemít náladu a chuť plnit své povinnosti? Je správné chtít upřednostnit své potřeby a sny? Je správné říkat ne?

Jako odpověď na výše uvedené otázky může docela dobře sloužit název jedné z kapitol knihy, který zní: Nejdůležitějším člověkem svého života jste vy.

To a dále věnování, napsaná hned v úvodu knihy, dávají na srozuměnou, že půjde o čtení laskavé a k potřebám žen-matek vstřícné a chápající.

Z německého originálu Selfcare für Mamas přeložila Michaela Weberová.

Ukázka z knihy

Perfekcionismus nebo

pocit vlastní hodnoty

Naše společnost se vyznačuje vysokou orientací na výkon a lidé v ní nízkým pocitem vlastní hodnoty. To je v současném hospodářském modelu cena za úspěch. Přizpůsobujeme se tomu, co se jakoby vyžaduje – často za cenu naší osobní identity. A tím trpí náš pocit vlastní hodnoty, který ukazuje, jak samy sebe vidíme a jak se hodnotíme. Pocit vlastní hodnoty se zvyšuje, když se cítíme cenné – pro sebe, svou rodinu a pro společnost. Dokážeme se smysluplně zařadit mezi ostatní a přispíváme ke společnému životu. Zpětná vazba od ostatních, upřímné poděkování, radost z naší přítomnosti a to, že nás ostatní berou takové, jaké jsme, působí na pocit vlastní hodnoty dospělých i dětí jako „hnojivo“. Sebedůvěra, tedy důvěra ve vlastní schopnosti, naopak pramení z prožitku dobře ohodnoceného výkonu. Ať už je to jednička z matematiky, nebo nejlepší palačinky.

„Výkonnostní společnost“, ve které žijeme, nás nutí být ještě lepšími, rychlejšími, dokonalejšími, čímž se dostáváme pod velký tlak, který si ovšem v konečném výsledku způsobujeme sami. Usilujeme o to, abychom jednoho dne byli „dost dobří“.

Perfekcionisti se snaží neudělat jedinou chybu a být ještě lepší než dobří. Kdo je tím sám postižený, jistě přesně ví, o čem mluvím, ale i ti, kteří nejsou perfekcionisté, mají pravděpodobně ve svém blízkém okolí někoho podobného. Perfekcionisti jsou přesvědčení, že nic nikdy není dost, že můžou vždycky udělat ještě o něco víc a dosáhnout ještě lepšího výsledku. Z toho vyplývá, že ani oni nejsou dost dobří, nejsou dost přesní, pozorní, korektní, milí, přátelští a kreativní. Snaží se docílit nejvyšší míry dokonalosti, která pro ně ovšem není dosažitelná, protože v jejich způsobu myšlení je vždy možné ještě přidat. Perfekcionisti se tedy hodně zabývají sami sebou, ovšem v ne příliš konstruktivním smyslu. Neustále si ukládají sebeoptimalizační úkoly, které však nikdy nemůžou vést k uspokojivému výsledku, protože jejich východiskem byl a vždy bude negativní obraz sebe sama.

Odkud toto záporné sebehodnocení pramení?

Děti potřebují, aby jim rodiče pozitivně zrcadlili jejich já, teprve pak se můžou vidět stejně pozitivně v obraze, který si o sobě samy tvoří. Z toho, jak s vámi v dětství mluvili, jak se k vám chovali, jak jste se v přítomnosti rodičů cítili, vyrostl váš pocit vlastní hodnoty. Pokud jste ve svých očích v mnoha ohledech nedostateční, skoro vždycky se k tomu váže nějaká příhoda, ve které vystupují lidé, od kterých jste toto negativní hodnocení slyšeli.

Stejně jako neexistují dokonalé matky ani dokonalí otcové, neexistují ani dokonalé děti. Protože perfektní dokonalost je zbytečná. Stačí, když přijmete samy sebe takové, jaké jste, se všemi silnými i slabými stránkami, zvláštnostmi i nedokonalostmi. Právě taková láska k sobě je totiž důležitým krokem na cestě k péči o sebe.

Čímž rozhodně nechci říct, že se máte hned zítra stát pupkem světa, protože jste ty největší, nejkrásnější a nejlepší ze všech. To by vás ani vaši rodinu nikam neposunulo. Naopak, způsobilo by to jen další problémy. Chci tím říct, že sebepéče začíná tím, že k sobě budete přistupovat přátelsky a s dobrými úmysly.

Každý máme své silné stránky i slabiny, zvláštnosti a způsoby chování, které můžou ostatní rozčilovat – nebo možná vůbec nejde o ostatní, ale jenom o nás? Co to vlastně je norma? Existují skutečně normální lidé? Normální je přece prostě to, co je pro nás běžné: Často je za normální považováno také to, co a jak dělá většina lidí. Ale co konkrétně to má společného s vámi? Chcete být normální, nebo šťastné? A proč by se to mělo navzájem vylučovat?

Co vás udržuje v chodu

Sbírka motivačních myšlenek pro vaši péči o sebe:

– Dovolím si brát i sebe vážně.

– Můžu to udělat i tak, jak to vyhovuje mně.

– Jsem dobrá taková, jaká jsem.

– Dělám, co můžu.

– Smím dělat přestávky.

– Dopřeju si svůj klid.

– Zasloužím si to.

– Stačím si.

– Přijímám se taková, jaká jsem.

– Všechno, co potřebuji, už je ve mně.

– Problémy jsou dárky, díky kterým rosteme – čím větší problém, tím větší dar.

– Radostně tu výzvu přijímám.

– Důvěřuji své intuici.

– Důvěřuji vlídnému běhu života.

– Jsem v bezpečí.

– Tohle smím: Já jsem šéfkou svého života.

– Zasloužím si být milovaná.

– Zvládnu to.

– Povoluji si myslet na sebe.

– Respektuji se a přijímám sama sebe takovou, jaká jsem.

– Dělám si čas na sebe.

– Jsem se sebou v souladu a dávám na sebe dobrý pozor.

– Patřím k tomu.

– Já jsem já. Ty jsi ty.

– Dávám najevo, jaká jsem, a jsem zvědavá, jaký jsi ty.

– Jdu svou cestou a podle sebe.

– Jdu krok za krokem. Svým vlastním tempem.

Linda Syllaba je psycholožka, koučka a systemická terapeutka působící ve Vídni. Zabývá se i pedagogikou a vztahovou psychologií podle Jespera Juula. Společně s Danielou Gaigg vytvářejí od roku 2016 podcasty a videa a pořádají semináře. V Portálu vyšla jejich kniha Výchova bez ponižování (2019).     

                                                        Knihu Máma v pohodě zakoupíte na našem e-shopu.