Ukázka je z knihy Bioenergetika (A. Lowen, naposledy 2015)

Měl jsem mnoho příležitostí demonstrovat divákům, jak se dají bolesti hlavy odstranit uvolněním svalů. Např. na přednáškách jsem se ptal, zdali někdo z publika právě takovými potížemi netrpí. Obyčejně se přihlásil alespoň jeden z přítomných, který vyšel na pódium, abych se pokusil zbavit ho bolestí. Metoda je velmi jednoduchá. Pacient sedí na židli, zatímco já mu ohmatávám místa napětí v oblasti záhlaví, na lebce nebo v oblasti tváře. Pak pevně držím levou rukou jeho čelo a pravou rukou mu masíruji napjaté svaly v záhlaví a v celé zadní části hlavy. Asi po uplynutí minuty držím levou rukou pevně záhlaví a pravou uvolňuji oblast tváře. Nakonec uchopím kůži na hlavě oběma rukama – mé prsty jsou přitom položeny na povrchu hlavy – a pohybuji s ní jemně z jedné strany na druhou. V tomto bodě vysvětlím divákům, že uvolňuji „příliš pevně zašroubovaný uzávěr na hlavě“. Dosud byla tato metoda vždy úspěšná a bolesti hlavy se ztratily.

Postup je však účinný jen v případě bolestí hlavy, jež souvisí s napětím. Migrenózní bolesti jsou jiné a vyžadují odlišnou techniku. Metodu, kterou popíšu, jsem objevil zcela náhodou. Navštívil jsem příbuzné, které jsem dlouho neviděl. Zajímali se o mou psychoterapeutickou práci orientovanou na tělo. Vysvětlil jsem jim roli, jakou hraje svalové napětí při emocionálních problémech. Pak mě napadlo, že by mi lépe rozuměli, kdybych jim svou techniku předvedl. Poté, co jsem řekl, že většina lidí má silná napětí v oblasti šíje, přistoupil jsem k bratranci, položil jsem své ruce na jeho šíji přesně pod záhlavími a jemně jsem tu oblast masíroval. Na tomto místě bylo napětí, což jsem mu jen tak mimochodem řekl. To bylo vše. Když jsme byli zase doma, poděkovala má žena písemně za pohostinství. Za dva týdny jsem dostal odpověď: „Nevím, co jsi provedl s mým mužem, ale osvobodil jsi ho od bolestí hlavy, které ho posledních patnáct let trápily.“

Napětí v oblasti spodiny lebeční lze porovnat s napětím v lumbosakrální oblasti. Obě se vyskytují obvykle společně a jsou projevem potřeby udržet kontrolu nad tělem. Napětí hlavy a krku jsou somatickým ekvivalentem psychologického přikázání: „Neztratit hlavu!“ To znamená: „Neztrať nikdy kontrolu nad svými city!“ Napětí v zádech má tentýž význam pro sexualitu. Říká nám: „Nenechej se ovládnout spodní částí svého těla!“ Většina z nás se snaží mít své city i svou sexualitu pod přísnou kontrolou.

Vrátím se opět ke kresbě z předcházející části, abych znázornil své chápání příčiny konkrétních bolestí hlavy. Kresba ukazuje kanál, v němž proudí energie nebo vzruchy ze zad přes hlavu do očí a k horní řadě zubů. Toto proudění podporuje agresivní komponentu všech citů. Potřebujeme je, když vytváříme aktivní oční kontakt nebo chceme-li něco ze sebe vykřičet. Jestliže agresi stlačíme pod pokličku, vytváří se pod uzávěrem silný tlak, který způsobuje bolesti hlavy. Pokličku chápeme samozřejmě obrazně. Je tvořena napětím. V některých případech je celá vrchní partie hlavy tak napjatá, že skutečně působí jako poklice. Pak pociťujeme bolesti v celé hlavě. V jiných případech probíhá ve výši čela pás napětí kolem hlavy, který brání průchodu agresivních impulzů. V tomto pásu se shromažďuje tlak a bolest cítíme obecně v oblasti čela a příležitostně v záhlaví. Uvolní-li se napětí, bolesti hlavy se ztratí.

Bolesti hlavy lze zmírnit tím, že blokované city vyjádříme. Lidé s chronickými bolestmi hlavy jen vzácně vědí, které city jsou nevědomě blokovány. Obecně jsou jasné jen v konfliktu, který vyvolaly. Znamená to, že opustily hluboké vrstvy a dostaly se na povrch vědomí. Někdy se nám zdá, že se nám rozskočí hlava, ale to není tentýž pocit jako při stálých bolestech hlavy. Ty se odvozují z nevědomých sil. Jak city, tak i napětí, jež je blokuje, leží pod vrstvou našeho vědomí. Všechno, co cítíme, je bolest, kterou způsobuje tlak. To vysvětluje, proč mohou bolesti hlavy přetrvávat léta. Migrenózní bolesti hlavy naproti tomu souvisí s pocitem touhy, přesněji řečeno s pocitem nesplněného přání. Tuto zkušenost jsem rozhodně udělal. Cit je převážně přenášen cévami. Je známé, že při migréně se cévy v hlavě stáhnou, tedy zúží, a tím vznikající krevní tlak vyvolává intenzivní pulzující bolesti.

Ačkoliv erotický cit touhy proudí krevními kanály, neomezuje se jen na ně. Podle kresby proudí vzruchy či energetický náboj na přední straně těla nahoru a pokouší se projevit v očích, ústech a v natažených, po kontaktu „sahajících“ rukou. Zjistil jsem, že pacienti s migrénou mají silné svalové napětí na pravé nebo levé straně krku, a sice přesně v bodě pod úhlem sanice. Tlačíme-li lehce na toto místo, vzniká ostrá bolest, která se zvýrazní až v očích. Napětí je situováno vždy na téže straně, na níž jsou bolesti hlavy. Nevím však, proč se vyskytuje jen na pravé nebo na levé straně.

Ukázalo se, že psychoterapie může být účinná při léčení migrenózních bolestí hlavy. Kdysi jsem dlouho pracoval s pacientkou, která trpěla migrénou. Zpočátku bylo možné jen zmenšit frekvenci jejího výskytu a snížit intenzitu bolestí, avšak pak se ji podařilo plně odstranit. Často jsem tuto ženu osvobodil od bolestí během těžkých migrenózních záchvatů tím, že jsem jí pomohl uvolnit její pocity pláčem nebo křikem. Ačkoli jsem touto metodou zmírnil intenzitu bolestí při následujících záchvatech, nemohl jsem je odstranit okamžitě. Ráno po sezení však bolesti zmizely. Pro tuto ženu bylo těžké projevit potřebu touhy po kontaktu. Byla v rozpacích, když jsem ji požádal, aby se rukama dotýkala mé tváře jemně a citlivě. Při tak intenzivní zábraně vůči každému citovému projevu nepřekvapovalo, že byla i silně sexuálně blokována. Před každou schůzkou – když jí na muži, s nímž se měla setkat, záleželo – měla silné návaly migrény. Když jsem byl v čase migrény pracovně vzdálen nebo jsem měl dovolenou, byly záchvaty těžší než jindy. Pomohlo jí, když mi zatelefonovala. Samozřejmě, že na mě přenášela city, které přechovávala vůči svému otci, nechtěla si však tento přenos připustit. Abych odstranil příčinu bolestí hlavy, musel jsem nejdřív analyticky zpracovat problém přenosu a přivést ji k tomu, aby si uvědomila svoji touhu po blízkosti otce. Jakmile uměla vyjadřovat city očima a hlasem, mohl jsem si být jist, že bude vyléčena z mučivých bolestí nemoci.

Všichni pacienti s migrénou mají sexuální bariéry, jež ale nesouvisí se sexuální aktivitou. Znal jsem mnoho migreniků, kteří byli sexuálně velmi aktivní. Bolesti hlavy mají vztah k zablokování něžné a erotické komponenty sexuality. Cit proudí do hlavy místo do pohlavních orgánů, kde by mohl být ventilován a vybit. Hlavový konec těla neposkytuje takový ventil. Ačkoli pláč a křik uvolňují bezprostřední napětí, nemohou problém trvale řešit. To může jen schopnost prožít dokonalý orgasmus. Kdysi mi můj pacient řekl, že mívá při záchvatech migrény pocit, jako by se vše obrátilo proti němu a má všeho dost. Myslím, že toto vyjádření je velmi výstižné. Migrenik by měl být schopen změnit směr svého myšlení. Toho může dosáhnout např. tím, že bude cvičit „uzemňování“. Tato cvičení mu navodí zmírnění nejen tehdy, probíhá-li již záchvat, nýbrž působí i profylakticky, tedy v období, kdy návaly jen hrozí. Strach oddat se zemi a sexualitě úzce souvisí s úzkostí z pádu. O této skutečnosti se zmiňuji v souvislosti s pocitem nevolnosti, který neodmyslitelně doprovází těžké migrenózní záchvaty. Nevolnost bývá vyvolávána kontrakcí bránice, která má zase původ ve strachu z poddání se.

Bioenergetický terapeut může prací s tělem mnoho dosáhnout, ale nepodaří-li se mu rozšířit vědomí svého pacienta, aby dospěl k pochopení svých problémů, nepodaří se mu zpracovat jeho existující osobnostní poruchy či emocionální problémy. Až rozšíření vědomí umožňuje pochopení. „Pochopení“ však není jen intelektuálním procesem. Pro mě znamená také to, že jdeme v pravém slova smyslu k podstatě věci. Dostáváme se tedy ke kořenu nějakého stavu a intenzivně vnímáme síly, které určují cítění i celé chování.