Knihu Sociální práce v praxi koupíte na našem e-shopu v tištěné verzi nebo jako e-knihu.

I když existují ženy, které jsou schopny se prostitucí uživit i ve věku nad 50 let, hlavní statistické charakteristiky celé skupiny jako průměrný věk jsou neúprosně diktovány poptávkou po sexuálních službách. V následujícím textu využíváme data, která shromažďujeme o vyšetřovaných klientkách občanského sdružení Rozkoš bez rizika (R-R); dále data z interních šetření prováděných týmem pracovníků této organizace (viz též Zikmundová 2003 -- dále probíhající šetření; Tůmová 2003) a výsledky vlastního pozorování i rozhovorů v terénu.

Věkový průměr se již po léta pohybuje mezi 23-24 roky. Vyšší a nižší věkové skupiny (pod 18 let a nad 40 let) najdeme spíše u žen nabízejících se na ulici. V nočních či erotických klubech jsou nejvíce zaměstnávány ženy a dívky kolem 22 let; pokud se zde vyskytují "starší" ženy (od 25 let výše), jsou to hlavně cizinky.

Mladé dívky jsou při poskytování sexuálních služeb vystaveny mnohem většímu riziku než dospělé ženy, a to jak po fyziologické stránce (jejich organismus je promiskuitou, tj. větším počtem různých sexuálních partnerů, více destruován), tak po stránce psychologické -- mladé dívky jsou snadněji ovlivnitelné, přístupnější k rizikovému chování. Důsledkem je statisticky významně vyšší výskyt závažných sexuálních onemocnění právě ve věkové skupině do 21 let. Na druhé straně mladistvý "nevinný" vzhled, neprofesionalita, a tudíž i větší manipulovatelnost svádějí zákazníky k nechráněnému sexu právě s mladistvými a velmi mladými prostitutkami. Labilita a nezdrženlivost se mj. projevují i v jejich přístupu k drogám. Od orálního užívání rychle přecházejí na intravenózní aplikaci nebo volí levné, v libovolném množství dostupné drogy (např. toluen).

Jakmile se na našem pracovišti objeví andělsky vypadající velmi mladá blondýna, těžko se bráníme předtuše, že půjde o komplikovaný případ. Může jít o neprofesionální předsudek, ten se však většinou potvrdí. V pojízdné ambulanci jsme vyšetřovali devatenáctiletou dívku, která během odběru krve téměř neodtrhla od nosu kapesník napuštěný toluenem. Personál byl téměř omámen již během tohoto nedlouhého zdravotnického úkonu. Výsledkem vyšetření bylo zjištění řady závažných onemocnění: hepatitidy B a C, kapavky a syfilidy.

Problémem mladistvých je, že závislosti -- ať už na alkoholu, či na drogách -- se u nich vytvářejí za kratší období a zapouštějí mnohem hlubší kořeny než u dospělých. Intoxikace je pro ně žádoucí stav, nikoli problém. Podobně je tomu s prostitucí. Najednou se stanou středem pozornosti, mají moc, mají peníze, ale nemají jasnou představu o tom, jakým rizikům se vystavují.

Specifickou podskupinu v rámci mladší věkové skupiny tvoří mladí dospělí. Společnost i vlastní rodina si vydechnou, že už má dívka adolescenci (resp. povinnost ze strany rodičů nebo společnosti se o ni starat) za sebou - a teď jdi a dělej si, co chceš. A ona dělá i to, co nechce, k čemu je prostě přinucena. Americký badatel G. M. Caplan (1984) upozorňuje na fakt, že prostitutkami se v mnoha případech stávají dívky, které odešly z domova, mnohé z nich z domova dokonce utekly, jiné byly z domova prostě vyhozeny (runaways, throwaways).

Prostitutky starší 23 let bývají ve své práci většinou opatrnější a profesionálnější. Mnohé z nich přišly během svého působení do kontaktu s týmy streetworkerů, či dokonce navštívily naše centrum nebo jiné zdravotnické zařízení. Zde se jim dostalo nejen vyšetření, ale byly jim poskytnuty potřebné informace (např. informační brožurka Ahoj u nás opakovaně vydávána občanským sdružením R-R) a prostředky prevence (kondomy a lubrikační gely). Častěji také mají stálého partnera a vlastní děti.

Motivace k prostitučnímu chování

Motivace k provozování prostituce jsou v podstatě trojího druhu.

Motivace vnějším tlakem

Žena je do nabízení sexuálních služeb vmanipulována okolnostmi a okolím. Do této skupiny je možné zařadit dívky, které opustily dětský domov a v podstatě nemají kam jít. Jediný, kdo na takovou dívku v některých případech čeká, vlastní rodina, ji v extrémním případě jako pannu prodá německému zákazníkovi za pětinásobnou cenu. Zatímco do svých 18 let byla bedlivě střežena a opatrována její bezúhonnost, najednou se nikdo nepodivuje nad tím, že má deset zákazníků denně. Mnohé chovanky utíkaly už z dětského domova a prostituovaly se. V oblasti Teplic, Dubí a Chomutova tvoří podle našich zjištění třetinu prostitutek na ulici či silnici "holky z děcáku".

Stále více žen v naší společnosti přebírá roli jediného živitele, a to nejen vlastního partnera a dětí, ale častokrát i širší rodiny. Zvlášť v romských komunitách může být atraktivita mladých žen využívána k finančnímu zajištění blízkých lidí. Setkáváme se s případy, kdy jedna žena má tři až pět pasáků. Živobytí si obstarávají prostitucí i ženy, které se rozvedly, nemají prostředky a nemají možnost vydělávat dostatek peněz na to, aby zajistily děti a platily byt.

Významný vliv na současné chování má u mladých žen i situace v původní rodině. Chudoba, hrubé chování, ponižování, násilí a nedostatek pracovních příležitostí v místě bydliště způsobují, že vstup do prostituce je pociťován jako úleva. Jisté nepříjemnosti spojené s prostitucí (násilí, ponižování a urážky) nejsou pro tyto dívky ničím, co by z dřívějšího života neznaly. I když zdaleka nedisponují všemi penězi, které si vydělaly, mají to, co potřebují: cigarety (80 % námi zkoumaných klientek uvedlo, že kouří), jídlo a pití (přes 60 % uvedlo, že pije alkoholické nápoje) a módní oblečení. A samozřejmě mají kde spát, i když místem k odpočinku je často pokoj, kde zároveň provozují sexuální služby (klubové prostitutky), nebo "ložnici" sdílejí s několika dalšími dívkami (pouliční prostitutky). Trpí především nedostatkem soukromí, neboť prostor, kde pobývají, je neustále kontrolován pasáky či majiteli nočních klubů. Ty zajímá, zda ženy neukrývají "ulité" peníze, šperky a jiné dárky či drogy. Soukromí však většinou neměly ani doma, ani v dětském domově.

Motivace vlastní potřebou

Mezi prostitutkami existuje podskupina žen, které do prostituce vstoupily kvůli sklonu k promiskuitnímu chování a tento způsob práce je pro ně do jisté míry koníčkem. Více než polovina námi zkoumaných žen připustila, že se jí stává, že při sexuálním styku se zákazníkem pociťuje vzrušení, či dokonce zažije orgasmus, i když v menšině případů. Stav vzrušení spíše závisí na přitažlivosti zákazníka než na vlastní sexuální apetenci ženy. Jen malé procento námi sledovaných žen uvedlo, že je vzrušeno vždy, resp. téměř vždy, a že také vždy, resp. téměř vždy dosáhne se zákazníkem orgasmu.

Vstupu těchto žen do světa prostituce většinou předchází úvaha "Proč si za to nevzít peníze?" a spouštěcím mechanismem bývá setkání s někým, kdo je do prostituce uvede. Ani v tomto případě není jednoduché překonat ostych a strach a požádat předem o zaplacení za sexuální styk. Postoj "čerstvé" prostitutky k sobě samé i postoj veřejnosti k ní se tím okamžikem prostě změní. Přestože ani předtím nebyla odmítavá, od chvíle, kdy se jednoznačně definuje jako prostitutka, už je okolím posuzována jinak.

Motivace racionální rozvahou

Třetí cestu charakterizuje racionální úvaha končící závěrem, že sex je práce a že lze takto vydělat poměrně dost peněz, a navíc je to mnohem svobodnější či nezávislejší zaměstnání než jiné profese. K tomuto rozhodnutí dospívají ženy a dívky, které si chtějí vydělat peníze a vyhovují jim i jiné atributy prostituce:

• práce v nočních hodinách -- z tohoto pohledu může být prostituce zajímavá pro matky malých dětí, neboť mohou být přes den s nimi, resp. klimbat vedle nich, a v noci se věnovat sexuální práci (40 % našich klientek jsou matky dětí, ale jen pouhá polovina z nich má děti ve vlastní péči);
• možnost pracovat jen některé dny v týdnu -- této možnosti využívají mimo jiné i studentky (jeden majitel klubu se nám chlubil, jakých studijních výsledků jeho zaměstnankyně dosahují);
• možnost oddělovat svět práce od osobního života -- obzvlášť snadné to bývá pro homosexuálně orientované prostitutky, pro které je sex s muži prací a láska s ženou stojí mimo práci, a teprve ta naplňuje jejich emoční život (čtvrtina námi dotazovaných žen uvedla, že má či měla sexuální kontakty se ženami v osobním životě). Tyto ženy nemají morální konflikty, nezamilovávají se do zákazníků. Heterosexuální ženy s tímto přístupem k provozování prostituce (sex je práce) nemívají během života příliš mnoho osobních partnerů a jejich sexuální život mimo svět prostituce je podobný jako u běžné populace.

Profesionální přístup k provozování prostituce bývá ze zdravotního hlediska nejméně rizikový, ale mívá jiná úskalí. Mezi největší patří windfall effect (tendence dělit se o zdroje, které jsme získali náhodně -- Bakalář 2003). Propadne mu mnoho úspěšných a nezávislých prostitutek, když začnou disponovat pro ně dosud nebývalým množstvím peněz. Platilo to zejména v době počátečního boomu prostituce u nás, kdy se otevřely hranice a koruna ještě nesrovnala krok se západní měnou. Sexuální trh tehdy téměř úplně ovládly ženy z bývalého východního bloku a zákazníci - ponejvíce ze západní Evropy -- platili ve valutách.

"Najednou jsem mohla všechno a měla jsem na všechno. Každý chtěl tu mladou malou Cikánečku. Ještě mi nebylo 18, a tak mě číšník schovával do příborníku." -- "Zvala jsem kamarády, kamarádky, ale i lidi, které jsem ani moc neznala. Najednou jsem to byla já, kdo platil za všechny." 

I vzdělané krásné mladé dívky se někdy ocitají v situaci, kdy provozování prostituce považují za schůdné, dočasné a provizorní řešení. Potřebují nutně peníze, sexuální služby mohou nabízet tam, kde je to výnosné (escort service čili dojíždění k zákazníkům, navštěvované noční kluby). Do stavu relativní nouze se dívky dostávají během studia, kdy jejich vrstevníci s nižším vzděláním již vydělávají, a často ne málo. Někdy si prostitucí chtějí vydělat na studium, nějaký kurz či jinou formu vzdělávání. Společnost akcentuje spotřebu, inzeruje její příjemné stránky a život v odříkání se zdá společenským anachronismem. Poskytování sexuálních služeb má oproti jiným formám "brigád" dvě nesporné výhody -- je finančně lukrativní, neboť v krátkém časovém úseku umožňuje získat dostatek peněz, a je flexibilní, tj. dává provozovatelce prostor disponovat vlastními časovými možnostmi.

Po skončení studia absolventka hledá zaměstnání, potřebuje někde bydlet a chce už konečně "začít žít", případně se pokouší vytvořit si hmotné předpoklady pro samostatnou podnikatelskou činnost. Nezřídka se však stane, že žena pocítí vážné zdravotní či psychické následky svého způsobu života. Některé ženy pak od svých původních záměrů upouštějí. Prostituce je dostane do jiného světa -- peníze pro ně ztrácejí svou hodnotu, nebo se naopak stanou jedinou hodnotou, která je zajímá. A díky tomu změna -- přinášející nutnost peníze vydělávat pracněji a rozumně s nimi hospodařit -- přestává být přitažlivá.

Zdaleka ne všechny skupiny žen vydělávajících peníze prostitucí mohou disponovat všemi svými příjmy. Za nejlepší dosažitelnou úroveň participace na vlastním příjmu lze dnes u nás považovat stav, kdy poskytovatelce zůstává polovina z částky, kterou zákazník za sexuální službu zaplatil. U pouličních prostitutek je tato částka většinou mnohem nižší -- kolem 20 %. Situace cizinek bývá ještě horší.