Ukázka je z knihy Řeč těla v praxi, kterou můžete koupit na našem e-shopu.

Gesta rukou u obličeje Pokud lže dítě, okamžitě po pronesené lži zvedne ruce vzhůru k ústům a zakryje je. U dospělých jsou reakce velmi podobné. Pokud jsme lhali nebo chtěli zkreslit pravdu, zvedáme ruce k obličeji, jako bychom chtěli zakrýt ústa. Někdy ruce vytvoří před ústy jakousi zábranu, někdy je minou a místo toho se lehce poškrabáme na nose nebo se ho dotkneme. Naším instinktem je ústa zakrýt, ale protože se snažíme mít toto gesto pod kontrolou, výsledkem je dotknutí nosu.

Na druhou stranu se může stát, že pokožka na nose začne opravdu náhle svědit. Stres způsobí, že se stává teplejší a můžeme se opravdu chtít na nose poškrábat. Stejně jako ve stresových situacích, v nichž se snažíme někomu zalhat, zvyšující se proudění krve způsobí, že pociťujeme svědění na krku.
A tak se ve snaze svůj neklid skrýt škrábeme na krku, hrajeme si s náramkem nebo náhrdelníkem, aniž bychom si uvědomili, že právě těmito gesty svůj neklid anebo špatné svědomí vyzrazujeme.
Někdy tělesné reakce na stres mohou způsobit viditelné zčervenání nebo pocení, což jsou možné znaky toho, že někdo nemluví pravdu.

Pohupování nohou
Přetvářku člověka může také prozradit dolní polovina těla. Zvýšená pohyblivost dolních končetin, jejich šoupání, opakované křížení a narovnávání, to vše může znamenat, že k vám druhý člověk není upřímný.

Změny hlasu
To, že se někdo snaží něco skrýt, můžete poznat také z tónu hlasu, jakým s vámi mluví. Upozorněním bývají variace různých výšek tónů, zajíknutí či zachvění, stejně tak jako opakované odkašlávání, nebo dokonce úplné ukončení hovoru.

Reakce na signály, že někdo lže

Pokud zjistíte, že vám někdo neříká pravdu, je nutné rozhodnout, jakým způsobem budete reagovat. Vaše reakce budou záviset na kontextu a povaze lži.
Možná jsou pro vás všechny předchozí příklady naprosto stejně neakceptovatelné. Přesto rozhodněte, zda budete spíše:

• ignorovat lež
• předstírat ignorování lži
• konfrontovat přistiženého se lží
• povzbuzovat ho, abyste se dozvěděl víc

Ať už zvolíte jakoukoli strategii, použijte pro její zdůraznění řeč těla.Scénka 23: Robert je při hovoru o předchozí kariéře vyhýbavý
Robert se uchází o místo vedoucího oddělení. Právě probíhá jeho pohovor s Erikem. Dosud na všechny otázky odpovídal otevřeně a přesvědčivě. Erik přešel k dotazům na Robertovu předchozí pracovní zkušenost.
„Řekněte mi něco o řízení týmu v Lucas International.“
Robert si odkašlal a jeho odpověď postrádala dosavadní plynulost. „Tedy, já… hm… počkejte… Pracoval jsem tam tři roky a se všemi jsem velmi dobře vycházel.“ Zvedl ruce k obličeji a zavrtěl se na židli.
Erik si všiml, že Robert pohupuje nohou. Pomyslel si, že Robert něco tají a že je důležité zjistit co. Aby Roberta přiměl říci, co skrývá, rozhodl se pro konfrontační přístup. Naklonil se dopředu tak, že narušil Robertův prostor, a přiměl ho k delšímu očnímu kontaktu, než je obvyklé. „Rád bych se o vašem působení u Lucas International dozvěděl víc,“ řekl. Robert zrudl v obličeji a odpověděl: „V podstatě jsem již vše řekl.“ Znovu si odkašlal a na další Erikovy otázky odpovídal jen stručně.
Aby mohl učinit definitivní rozhodnutí, obstaral si Erik další informace a zjistil, že Robert odešel z Lucas International za ne zcela vyjasněných okolností. Erikova pozorování Robertových neverbálních signálů byla přesná, a dokonce sám použil řeč těla, aby se dozvěděl pravdu. 

Scénka 24: V ordinaci lékaře
Helena otevřela dveře svému poslednímu pacientu, Karlovi. Mladík řekl, že si při hraní fotbalu poranil kotník, a prosil ji, aby se na něj podívala. Helena se zabývala kotníkem a při zouvání boty se Karla zeptala, zda je to vše. Karel řekl, že ano, ale vypadal nejistě.
„Jste si jist?“ zeptala se Helena.
„Ano, zcela jist,“ odpověděl Karel. Těžce polkl a odvrátil od Heleny pohled.
Helena pozorovala jeho řeč těla a rozhodla se ho povzbudit, aby řekl, co ho trápí. Posunula židli od pracovního stolu tak, aby byla ke Karlovi obrácena celým tělem. Seděla ve vzpřímené, ale uvolněné pozici s nepřekříženými končetinami, lehce se nakláněla dopředu, to vše za plného očního kontaktu. Heleniny neverbální signály mladíkovi sdělovaly, že je připravena ho s porozuměním vyslechnout. Její postoj i výraz obličeje, stejně jako její slova Karla povzbuzovaly, aby prozradil, co ho tíží. 

Skrývání emocí

V práci se občas ocitnete v situaci, kdy budete chtít své skutečné pocity skrýt. Nebudete chtít, aby kdekdo věděl, že jste například smutní nebo zklamaní nebo že se něčeho velmi obáváte. Je však velmi pravděpodobné, že zkušený pozorovatel rozpozná mikrosignály, kterými se prozradíte – například skleslá ústa nebo chvějící se rty.

Scénka 25: Cyril skrývá své zklamání 

Cyril se právě dozvěděl, že ho navzdory očekávání mine pracovní postup. Cítí zklamání a zlost, ale snaží se mít svá gesta pod kontrolou a nedávat své pocity najevo. Když se vrátil ke svému stolu, uvědomil si, že ho pálí oči a chvějí se mu rty.
Cyril potřebuje být chvíli sám. Nechce s nikým mluvit a naznačuje to tím, že má oči skloněné nad pracovním stolem, ruce po stranách obličeje, přičemž lokty vytvářejí fyzickou bariéru. To je signál, že se soustředí a nechce být rušen. Celkový dojem je umocněn stohy knih a papírů, kterými se obklopil.
Tímto způsobem použil Cyril řeč těla k tomu, aby získal prostor a nemusel s ostatními komunikovat, dokud nebude schopen se vyrovnat se svým zklamáním.