Autor recenzované publikace je uznávaný odborník v psychoanalýze a psychopatologii. Mimo terapeutickou praxi působil i jako pedagog v Institutu pro psychologický výzkum. Jeho odbornost byla oceněna čestným členstvím v newyorské Academy of Psychoanalysis. V nakladatelství Portál vyšla v roce 2004 jeho Astrologie, kde pojednává o použití její symboliky v psychoterapii.
Název knihy je nepatrně zavádějící, nepojednává pouze o strachu. České vydání bylo proto vhodně doplněno podtitulem "Typy lidské osobnosti, jejich vznik, charakteristiky a formy vztahů. Překlad, který je z hlediska odbornosti perfektní, lektoroval přední český odborník, doc.PhDr. P. Říčan, který jej doplnil i předmluvou.
Hodnotu této knihy ilustruje skutečnost, že přestože byla napsána zhruba před 40 lety (poprvé vyšla v r. 1961), stala se klasickým dílem a je opětovně vydávána. Recenzovaný překlad byl pořízen podle německého vydání z roku 1999.
Autor knihy použil elegantní teoretickou konstrukci. K charakteristice typů osobnosti zvolil čtyři základní psychopatologické obrazy: poruchu schizoidní, depresivní, nutkavou a hysterickou, které jsou pojaty jako patologické extrémy určitého typu životního směřování zdravého jedince. Celou publikací, (přes její vysoce odborný obsah, autor napsal srozumitelně, téměř "popularizačně". Mohou z ní čerpat i čtenáři, kteří nemají příslušné odborné vzdělání.
Autor využívá zkušeností ze své bohaté psychoterapeutické praxe. Uvádí množství pečlivě vybraných kazuistik, které jsou napsány poutavou a "živou" formou. I když se jedná o téma poměrně náročné, publikace je napsána čtivě s pedagogicky účinnou logickou konstrukcí.
Recenzovaná kniha je členěna do čtyř základních kapitol, které pojednávají o různých typech osobností (schizoidní, depresivní, nutkavé a hysterické). Úvodní část každé kapitoly plasticky charakterizuje typické rysy poruchy v kontrastu s chováním v normě. Autor se postupně zabývá problémy nemocného, zejména v jeho vztahu k lásce a agresi. Část nazvaná "Životopisné pozadí" probírá možnosti a příčiny vzniku poruch se zřetelem na prožitky v dětství, a to od jeho nejrannější fáze. Následující část "Příklady způsobů prožívání" uvádí množství dalších kazuistik, které jsou vždy doplněny komentářem. V "Doplňujících úvahách autor uvádí další fakta, ozřejmující různé dimenze prožívání skutečnosti u nemocného s probíranou poruchou. Dotýká se různých forem interakce pacienta s prostředím a druhů aktivit. Znalost kulturního prostředí autorovi umožňuje opírat se o poznání a názory umělců a vhodně je citovat. Problematiku úzkostí a strachu probírá organicky podle vyznačených souvislostí v jednotlivých částech každé kapitoly.
Zvláštní část recenzované knihy tvoří dvě kapitoly. Prvá z nich, úvodní, má název "O podstatě strachu a o antinomiích života". Poslední kapitolu nazval autor "Závěrečná úvaha". Obě se zdánlivě tématu publikace poněkud vymykají. Celou knihu však "rámují" z širšího nadhledu.
Humanisticko filozofický pohled všeobecně vzdělaného autora na společnost, na lidskou existenci a její smysl, prokládaný současnou i prastarou moudrostí, umožňuje zřetelně rozeznat význam strachů a úzkostí v lidském životě ve všech jeho formách. Autorův pohled na lidskou psychiku i život svědčí o jeho vizi, že mikrokosmos lidské existence podléhá stejné zákonitosti, jako makrokosmos. Člověk je definován jako dynamický, strukturovaně holistický "objekt", což představuje pohled i v současné době "pokročilý".
Dovolte mi, citovat odstavec z recenzované knihy, ozřejmující její poslání:
"Tato kniha byla napsána proto, aby jednotlivci pomohla žít, aby mu zprostředkovala lepší chápání sebe i druhých a aby objasnila důležitost našich raných let pro náš vývoj. Byla napsána také proto, aby v nás probudila smysl pro velké souvislosti, do nichž jsme zasazeni a v nichž se, jak se domnívám, můžeme naučit něčemu podstatnému."

Mgr. Mario Renotiére