Ukázka z knihy Jak efektivně studovat a pracovat s informacemi od Normy B. Kahn

SKLÁDÁNÍ ZKOUŠEK

PÍSEMNÁ ZKOUŠKA

1. Počáteční příprava.

Napněte všechny svaly a pak je rychle uvolněte. Několikrát pomalu zhluboka nadechněte nosem. Zkontrolujte si čas a zeptejte se, jestli bude během zkoušky ohlašován.

2. Podtrhněte si klíčová slova v pokynech a otázkách.

To vám pomůže soustředit myšlenky, uklidní vás to a zabrání vám to, abyste se snažili psát, dřív než si ujasníte a utřídíte obsah.

3. Pročtěte si všechny otázky a poznamenejte si několik slov, jež vás napadnou ke každé otázce, na kterou budete odpovídat (pokud máte na výběr).

4. Rozvrhněte si čas.

1. Zvažte počet bodů za každou otázku, pokud je tato informace uvedena.
2. Rozhodněte se, kolik času byste měli věnovat každé odpovědi s ohledem na to, kolik toho o daném tématu víte a kolik můžete získat bodů.
3. Před psaním každé odpovědi počítejte s určitou dobou na hrubý koncept a korektury po dokončení zkoušky.

5. Odpovídejte nejprve na nejlehčí otázku (nebo druhou nejlehčí). 

To zvýší vaši sebedůvěru a poskytne vám to víc času, abyste si mohli připomenout odpovědi na těžší otázky.

6. Napište si hrubou osnovu, podle které budete psát odpověď na každou otázku. 

1. Do sloupce pod sebe si napište klíčová slova a věty, jež se vztahují k bodům, které si pamatujete z přednášek, z četby a z vlastního přemýšlení o předmětu.
2. Potom doplňujte tyto první myšlenky o nové myšlenky, jež vás napadnou jako odpověď na otázku. Tyto myšlenky mohou být založeny na vašich vlastních zkušenostech a zájmech stejně jako na přenáškách a četbě k předmětu.
3. Očíslujte své myšlenky v nejvhodnějším pořadí pro formulaci odpovědi.
4. Pokud vám dochází čas odpovědi na otázku, přepište myšlenky ze své osnovy, abyste svou odpověď stručně ukončili.

Pročtěte si všechny otázky a poznamenejte si několik slov, jež vás napadnou ke každé otázce, na kterou budete odpovídat. 

7. Dbejte na to, abyste odpovídali přesně na uvedenou otázku. 

1. Všimněte si zejména vymezení zdůrazněného instrukčním slovesem (vyjmenujte, analyzujte, srovnejte).
2. Formulujte první větu tak, že obrátíte otázku v tvrzení nebo že napíšete tezi, kterou budete opírat o jednotlivé příklady nebo důkazy.
3. Zahrňte do odpovědi časový rámec, který ukazuje například, zda historické hnutí trvalo desetiletí nebo staletí.
4. Když budete na pochybách, formulujte svou odpověď s využitím přibližných údajů pomocí vymezujících slov typu „několik“, „většina“, „obvykle“ nebo „občas“.
5. Podtrhněte ve své odpovědi klíčová slova, aby ten, kdo bude ve spěchu číst vaše odpovědi, ani jedno nepřehlédl.

8. Každý bod své osnovy napište jako nový odstavec. 

9. Podepřete své hlavní body pečlivě zvolenými důkazy nebo příklady. 

10. Zkracujte dlouhá jména nebo pojmy, jež budete často opakovat, 

a nahoru na stránku uveďte seznam zkratek (například Č = Čajkovskij, RVL = revoluce, onom = onomatopoia).

11. Pište jasně, stručně a čitelně. 

Chcete-li, zeptejte se předem, zda je možno psát zkoušku na stroji nebo na počítači.

12. Po každém odstavci vynechte místo na případné doplňky, až budete napsané opravovat. 

Nebo pište odpovědi jenom na jednu stranu listu, abyste mohli doplňky uvést na zadní stranu, pokud je to dovoleno.

13. Opravte si svou odpověď. 

14. Až dostanete svůj text zpátky, použijte ho k zamyšlení, jak v budoucnu úspěšněji studovat a skládat zkoušky. 

 

VZOR ZADÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ PÍSEMNÉ ZKOUŠKY 

Pokud byste dostali u zkoušky otázku z materiálu této knihy, mohla by znít asi takto:

Co byste poradili příteli, který vás požádá o pomoc s vážným problémem – sklonem podléhat u zkoušek panice?

Na zvláštní list papíru napište odpověď podle bodů 6 až 13 písemné zkoušky a potom si porovnejte, co jste napsali, se vzorem uvedeným níže:

 /V úvodu parafrázujte otázku/

Kdyby mě přítel požádal o radu ohledně jeho problému s panikou u zkoušek, řekl bych mu toto.

 /Otázka je interpretována v hrubých rysech:/

Začni se připravovat na zkoušky od prvního dne výuky. Uč se každou část nového materiálu, hned jak se s ní setkáš. Například se nauč poznámky z přednášky do 24 hodin po každé hodině výuky. Předběžně se seznamuj s veškerým doporučeným odborným materiálem a výběrově si jej přečti. Počkej s psaním poznámek z textu (zatím si poznamenávej pouze strany a části stran, k nimž by ses chtěl vrátit, až si budeš psát poznámky), ale hned si poznamenej své vlastní myšlenky o materiálu. Projdi si požadované kapitoly z učebnice a připrav si jednostránkový přehled každé kapitoly během jejího čtení.

/Vynechané místo mezi odstavci:/

Naplánuj si zvláštní opakování několik dní před zkouškou. Začni s vytvořením obsahu ze svých poznámek z výuky. Naplánuj si svůj studijní čas tak, že odhadneš, kolik času budeš potřebovat na zopakování každé části, a vynásobíš to počtem částí, které máš. Zaznamenej si na kalendář, kdy bys měl studovat jednotlivé části, odpočtem od data, na které je plánována zkouška. Studuj aktivně. Například si při studiu vytvářej grafické pomůcky a formuluj odpovědi na předpokládané zkušební otázky. Alespoň dva večery před zkouškou si vyměň předpokládané otázky s kolegou a načrtni si své odpovědi na neznámé otázky. To bude jakási generální zkouška na zkoušku. Večer před zkouškou se pořádně vyspi, abys byl co možná nejbdělejší a nejschopnější odpovídat.

 /Podtrhnout hlavní body:/

Dělej si u zkoušky preventivní opatření. Podtrhni si klíčová slova v pokynech a v otázkách, aby sis uklidnil nervy a nezačínal psát dřív, než budeš připravený. Rozvrhni si čas tak, abys první časový úsek věnoval hrubému náčrtu své odpovědi a poslední korekturám. Vynechávej řádky po každém odstavci, abys měl místo pro doplňování nových myšlenek, které tě napadnou během korektury.

Využij služeb výchovného poradce nebo psychologa, který ti poradí, jak zvládat úzkost ze zkoušky. Aby to bylo co nejúčinnější, začni s tím alespoň dva měsíce před zkouškou.

/Shrnutí hlavních bodů – včetně bodu, který přesahuje doporučení této knihy. (Viz výše 6b)/

Stručně tedy – překonání paniky u zkoušky bude pravděpodobně vyžadovat pravidelné studium od samého začátku kurzu, zvláštní přípravu několik dní před zkouškou a možná – pro nejlepší výsledky – pomoc poradce nebo psychologa.

OBOROVÉ ZKOUŠKY 

Normalizované oborové zkoušky, jako státní závěrečná zkouška, směřují ke komputerizaci. Přehledy ze zkušebních služeb, zejména ty, které můžete dostat z Education Testing Service (Princeton, NJ 08541), nyní nabízejí podrobné informace a doporučení k tomu, jak skládat zkoušky na papíře i prostřednictvím počítače. Také existuje mnoho brožur o přípravě na státní zkoušky a jejich skládání pro univerzitní a odborné školy. K nejznámějším a nejčastěji používaným z těchto knih patří Barron (Barron’s Educational Series, Inc.) a Princeton Review (Villard Books). U většiny normalizovaných oborových zkoušek stejně jako u oborových zkoušek vytvořených učitelem, jež jsou součástí mnoha velkých přednáškových kurzů, mějte na paměti tyto obecné body:

1. Pokud si budete zkoušet odpovídat typy zkušebních otázek, které byste pravděpodobně mohli dostat, můžete si zlepšit svůj výkon u skutečné zkoušky.
2. Pokud dokážete identifikovat alespoň jednu z nabízených možností jako špatnou, možná budete umět uhodnout odpověď; pokud dokážete identifikovat alespoň dvě z nabízených možností jako špatné, pravděpodobně budete umět uhodnout odpověď.

Tady je několik základních doporučení, jak odpovídat na tři běžné typy normalizovaných oborových otázek přesněji a účinněji. Podobné přístupy jsou užitečné při skládání mnoha učitelem vytvořených oborových testů.

Slova opačného významu 

Když píšete test, kde máte zvolit jednu z více možností, který požaduje vybírat slova opačného významu neboli antonyma, mějte na mysli, že vám zabere méně času, když budete volit slova podobná neboli synonyma.

Myslete na to, jak byste dané slovo změnili v jeho opak – doplněním „ne“ ke kladnému významu nebo odtržením negativní předpony „ne“ od negativního slova. Pak hledejte slovo, které znamená totéž co slovo, které máte na mysli. Například, změňte „pracný“ na „ne pracný“ a okamžitě vás napadne, že nejlepší odpověď je „snadný“.

Dokončování vět 

1. Přečtěte si celou větu s volnými místy na doplnění.
2. Pokud jsou v ní dvě volná místa na doplnění, určete z kontextu, jaký bude pravděpodobně vztah mezi slovy ve dvou volných místech (např. budou to slova podobná nebo opačná významem), potom uvažujte o typu slova, jež by mohlo patřit do volného místa, které vám připadá nejsnadnější k doplnění.
3. Přečtěte si možnosti pouze pro jedno volné místo a zvolte si dvě možné odpovědi z možností pro dané prázdné místo.
4. Přečtěte si znovu dvakrát celou větu a doplňte si do volných míst pouze dva páry odpovědí, které by podle vás byly správné. Rozhodněte, který z těch dvou párů je lepší.

Pochopení přečteného 

1. Seznamte se předběžně s odstavcem četbou:
   1. první věty prvního odstavce
   2. posledního odstavce
   3. první a poslední věty kteréhokoli jiného odstavce
2. Přečtěte si první dvě otázky, aniž byste četli nabídku možných odpovědí.
3. Přečtěte si celou nabídku možností s těmito otázkami na mysli.
4. Přečtěte si nabídku pro první dvě otázky a odpovězte na otázku.
5. Použijte příslušný postup čtení pro odpověď na další otázky. Například prozkoumejte podrobnosti nebo si pečlivě přečtěte větu nebo odstavec, v němž je metafora, kterou musíte vysvětlit.
6. Pro odpověď na otázky, týkající se závěrů, vyberte z nabídky dvě nebo tři možnosti. Vyzkoušejte každou možnost tak, že si znovu přečtete odstavec pouze s jedním závěrem na mysli. Pokud vám připadá, že je věta s tím závěrem v rozporu, přestaňte ten odstavec číst a začněte znovu s jiným závěrem na mysli.
7. Položka, kterou vyberete, by měla odpovídat na otázku přesněji a obsažněji než ostatní dané možnosti – a to spíš na základě dané pasáže než na základě vašeho názoru nebo vašich znalostí.

Abyste poznali hodnotu těchto postupů a vypěstovali si návyk na jejich používání, aplikujte je na množství vzorových otázek daných v kvalitní knize o zkouškách formou doplňování možností.