Pořád jsme na hlavu. Už 35 let!
Už třicet a pět let jsme na hlavu. A to doslova. Vydáváme knihy, které se dotýkají toho, co se děje v lidské hlavě — od psychologie přes duchovní život po knihy pro děti. Abychom to mohli dělat, musíme být trochu na hlavu sami: hledáme nové cesty, riskujeme, jdeme proti proudu. „Vydávat takové knihy je bláznovství!“ slyšeli jsme často. Možná ano. Ale právě proto se v hlavách druhých může něco rozsvítit, uklidnit, rozhýbat nebo rozzářit. Tento večer je pro nás pokračováním cesty, která má smysl. I když je občas... na hlavu.
Kdy: 4.10. 2025 od 18:00 do 20:30 (+ raut 20:30–21:30)
Kde: Ve Velkém sále Městské knihovny v Praze, Mariánské nám., Praha 1
Kdo: My, vy a čtyři naši autoři – Jan Benda, Heinz Peter Röhr, Hana Vojtová a Klára Smolíková – představí svá výsostná témata.
A co ještě: Během večera vám představíme naše nové logo – symbol naší evoluce, nikoli revoluce – a jako malé překvapení připluje i Zlatá rybka, se kterou jsme připravili drobný dárek.
Večerem vás bude provázet Petr Bouška, lektor a moderátor ČRo Radio Wave
Jan Benda: Když se ticho dotkne bolesti - Všímavost a vývojové trauma
Meditace všímavosti a vhledu (mindfulness) kultivuje naši schopnost uvědomovat si tělesné a mentální fenomény, které se teď a tady odehrávají v našem nitru. Učí nás tyto fenomény rozlišovat a zaujímat k nim soucitný, akceptující postoj. Pravidelné rozvíjení všímavosti posiluje naši psychickou odolnost, schopnost regulovat emoce a zvládat stres. Co se však stane, když se během meditace začnou vynořovat staré rány, jejichž kořeny sahají až do raného dětství? Práce s tzv. vývojovým traumatem vyžaduje víc než jen vnitřní pozorování. Potřebujeme bezpečí, vztahovou oporu a často také tzv. korektivní emoční zkušenost, kterou nám může nabídnout terapeut nebo hluboce soucitný blízký člověk. Tato přednáška propojuje vhledy z kontemplativní praxe s poznatky moderní psychologie a neurovědy a nabízí cestu, jak přistupovat k meditaci všímavosti s vědomím traumatických zranění — jemně, bezpečně a s respektem.
PhDr. Jan Benda, Ph.D. (1974), vystudoval psychologii na FF UK v Praze. V minulosti pracoval např. jako psycholog v nemocnicích nebo pro hasičský záchranný sbor ČR. Od roku 2006 působí jako psychoterapeut v soukromé praxi a od roku 2008 jako kouč a spolumajitel vzdělávací firmy A.T.A.P. Nějakou dobu žil i jako buddhistický mnich na Srí Lance.
Heinz-Peter Röhr: Pohádka Železná kamna jako zrcadlo narcistické poruchy
Pohádky odrážejí typické problémy každého člověka. Stejně úspěšně jako sny jsou schopny ukázat řešení, která vycházejí z hluboké moudrosti nevědomí. Ukazují nám velmi laskavým způsobem naše možnosti.
V pohádce Železná kamna se zrcadlí narcistická porucha osobnosti. Léčba této poruchy je velmi obtížná, protože tito pacienti se tvrdohlavě brání, když si mají připustit svůj problém. Pohádka je proto projekční plochou a prostředníkem pro vysvětlení poruchy. Teprve když se to podaří, lze zahájit terapii s nadějí na úspěch. Obzvláště užitečné je, že během léčby lze opakovaně vracet k obrazům z pohádky a reflektovat je.
(tlumočení zajištěno)
Heinz-Peter Röhr (1949) je německý psychoterapeut, který působil 36 let ve specializované klinice Fredeburg a více než dvacet let se podílí na vzdělávání psychoterapeutů. Práce s pacienty ho inspirovala k sepsání mnoha knih. Ty chápe jako formu biblioterapie – jejich četba má působit léčivě. Za tímto účelem si vypomáhá analýzou klasických pohádek i výběrem výrazných témat typu narcismus, sebeúcta, citová závislost, hysterie, hraniční porucha, závislost na návykových látkách. Tomu odpovídají i názvy jeho knih – například Narcismus – vnitřní žalář (2001), Hraniční porucha osobnosti (2003), Hysterie – strach z odmítnutí (2009).
Hana Vojtová: Co je trauma a co ho léčí
V přednášce se krátce podíváme na to, co jsou traumatické zážitky a jaký mají dopad na ty, kteří je prožili. Zaměříme se na to, co jsme se dosud naučili o léčbě traumatizace. Jaký přístup je nápomocný a které prvky musí terapie traumatu zahrnovat, aby byla účinná.
Mgr. Hana Vojtová je klinická psycholožka a psychoterapeutka, spoluzakladatelka a lektorka Slovenského institutu pro psychotraumatologii a EMDR. Kromě terapie má zkušenosti se supervizí, přednáší a vede výcviky v EMDR. Je spoluautorkou knihy Posttraumatická stresová porucha (2012) a autorkou Trauma a disociace (2023).
Klára Smolíková: Cesty za čtenáři
V době, kdy umělá inteligence generuje texty rychleji, než je stačíme dočíst, si leckdo klade otázku, proč vlastně knihy psát. Ještě podstatnější je však tázání po smyslu čtení a po výzvách, před nimiž dnes čtenářství stojí. Jak se proměňuje vztah dětí ke knihám a co to vypovídá o nás samých?
Příspěvek vychází ze zkušeností z terénu – ze stovek besed a čtenářských workshopů, ale i ze seminářů zaměřených na budování vztahu ke knize a podporu čtenářské gramotnosti.
Jaké faktory rozhodují o čtenářství další generace? A proč zůstává čtenář klíčovou postavou i v době obrazů a algoritmů?
Mgr. Klára Smolíková (1974) je česká spisovatelka a lektorka. Její prvotinou je kniha Chyťte Bycha (Portál 2004) – gamebook ze světa za tabulí. K jejím nejznámějším knihám patří série Vynálezce Alva (2014, 2017, 2020) – knihy propojené se stejnojmenným večerníčkovým seriálem. Ačkoli píše převážně pro děti, ve spolupráci s Jiřím W. Procházkou napsala knihu Mrtvá šelma (2015) – detektivka z muzea.