Ukázka je z knihy Bioenergetika (A. Lowen, naposledy 2015)

Člověk s masochistickým charakterem vykazuje svým vnějším chováním sice podřízený postoj, ale vnitřně je naladěn zcela opačně. Na hlubší emocionální rovině má výrazné pocity nenávisti, negativismu, nepřátelství a nadřazenosti. Tyto pocity jsou ale blokovány strachem, že by mohly vyústit v násilnické chování. S tímto nebezpečím „exploze“ bojuje pomocí tlumící svalové struktury. Tlusté, silné svaly zabraňují každému přímému sebepotvrzení a dovolují projít jen stížnostem a nářkům.

Bioenergetický stav: Na rozdíl od orální je masochistická struktura silně nabitá. Toto nabití sice není zmrazeno, ale je zadržováno a tlumeno všemi prostředky. Pro silné tlumení jsou vnější orgány a partie těla nedostatečně nabity, což znemožňuje účinné vybití nebo uvolnění. Znamená to, že exprese je omezena.
Omezení je tak silné, že vede ke stlačení a kolapsu organismu. Kolaps se objeví v oblasti pasu, když se tělo ohne pod tíhou napětí.
Impulzy, které proudí nahoru a dolů, jsou udušeny v krku a pase. To vysvětluje výraznou tendenci k úzkosti. Tělesný rozvoj nebo růst jsou vážně ohroženy, což přispívá k výše uvedenému oslabení vnějších struktur.

Tělesné projevy: Krátké, tlustší, svalnatější tělo je typické pro masochistickou charakterovou strukturu. Z dosud neznámých důvodů můžeme zaznamenat všeobecně nezvykle silné tělesné ochlupení. Zvlášť typický je krátký, tlustý krk. Ukazuje na to, že dotyčný doslova i v přeneseném slova smyslu zatahuje hlavu. Také pas je krátký a tlustý.
Dalším důležitým znakem je předsunutá pánev. Hýždě jsou tím zmenšeny a jsou ploché. Tento postoj připomíná postoj psa se zataženým ocasem.
Zploštělé nebo stažené hýždě spolu s napětím panujícím v horní polovině těla mají vliv na to, že je tělo v oblasti pasu zalomeno.
U mnohých žen je horní polovina těla rigidní nebo tuhá, zatímco ta druhá působí masochisticky – těžké klouby a hýžďové svalstvo, výše posazené boky a jako důsledek stagnujícího napětí tmavě zabarvená kůže.
U všech lidí s masochistickou charakterovou strukturou má kůže sklon k hnědému zabarvení, což je důsledkem stagnujícího napětí.

Psychologické průvodní jevy: Pro silné tlumení je agresivita podstatně menší. Podobně sebeprosazování je omezeno.
Místo sebeprosazování se objevují nářky a hořekování. Naříkání je jediný hlasový projev, který projde lehce přes zablokované hrdlo. Namísto agresivity pozorujeme vyzývavé chování, které může vyvolat u partnera nebo protivníka silnou reakci, jež masochistovi znovu umožní reagovat silně a explozivně. To platí jak pro sexuální, tak i pro další situace.
Stagnující napětí, jež je způsobeno silným potlačováním, dává vzniknout pocitu, že člověk stojí v močálu a není schopen volně se pohybovat.
Typický pro masochistické chování je podřizující se postoj se snahou zalíbit se. Na vědomé úrovni se snaží masochista zalíbit druhým. Na nevědomé úrovni zastírá tento postoj odporem, negativismem a nepřátelstvím. Tyto potlačené pocity musí být vybity, aby mohl masochistický člověk reagovat volně a nerušeně na situace denního života.

Příčinné a historické faktory: Masochistická charakterová struktura se vyvíjí v rodině, kde láska a uznání kráčí spolu se silným tlakem. Matka dominuje a obětuje se, otec je pasivní a podřizuje se. Dominující, obětující se matka dítě přímo dusí. Jako výsledek vnímá dítě silné pocity viny, a to při každém pokusu dokázat svoji samostatnost anebo prosadit opačný názor.
Charakteristická je silná fixace na jídlo a vylučování. To vychází ze silného tlaku zespoda nahoru: „Buď hodný chlapec. Udělej mamince radost. Sněz pěkně svůj talíř… A běž už na hrníček. Počkej, maminka se podívá…“
Všechny snahy bránit se i návaly vzteku byly hned v zárodku udušeny. Lidé s masochistickou strukturou měli jako děti bez výjimky návaly vzteku, jež museli zardousit.
Měli často pocit, že jsou v pasti, a mohli na to reagovat pouze nenávistí nebo hněvem. Tato reakce však skončila porážkou. Pacient musel jako dítě bojovat se silnými pocity ponížení, jakmile „popustil uzdu“ svým pocitům formou výbuchu, vzdoru nebo znečištění.
Masochista má strach vystoupit ze sebe (to platí také pro pohlavní orgán), po něčem „sáhnout“, protože se bojí, že bude zraněn. Mnoho masochistů trpí úzkostí před kastrací. Nejpatrnější je úzkost před tím, že bude „odříznut“ od vztahu k rodičům, kteří mu – ovšem jen za určitou cenu – věnují lásku. Význam této úzkosti budeme zkoumat důkladně v další části této knihy.

Knihu Bioenergetika můžete koupit na našem e-shopu