Nenechte se zmítat pasivní agresí!

Představte si situaci, že rekonstruujete byt a řemeslníci v něm pracují také o víkendu. Jednoho dne se přijdete podívat na svůj byt a najdete vchodové dveře zalepené. Jak důvtipné! Sousedům vadil hluk a místo přímé konfrontace použili tuto formu rezistence. Pasivní agrese je „tichý teror“.

Radka Gottwaldová ve své knize Jak na pasivní agresi zpřístupňuje téma tak, aby mu rozumělo široké publikum. Vysvětluje: „Pasivní agrese je agrese přenášená na druhé skrytou formou, není na první pohled čitelná a tak je těžké ji rozpoznat. Pasivně agresivní jedinec se chová tak, aby svým jednáním druhého naštval, vyprovokoval a zároveň v něm vzbudil lítost nebo stud za svou přehnanou reakci nebo neudržení emocí na uzdě.“

Ukázka:

Situace, ve kterých se lidé nejčastěji uchylují k pasivní agresi jsou partnerské vztahy, pracovní kolektiv nebo už výše zmíněné sousedské šarvátky.

Pasivně agresivní jedinci v partnerském vztahu:

  • druhé zraňují ironickými poznámkami,
  • dělají si z partnera legraci před druhými,
  • ignorují jej,
  • stěžují si na partnera za jeho zády,
  • zapomínají na důležité události,
  • jednají nezodpovědně atp.

Pasivní agrese mezi partnery rozkládá vztah zevnitř. Vyjadřuje totiž skrytou hostilitu jednoho z partnerů. Protože je skrytá, není ji možné vyřešit.

Možné řešení pasivně agresivních vět je nebrati si je osobně. Pokud naschvál neudělá něco pořádně nebo zapomene některý úkol splnit, přehlédněte to a nevztahujte si to na sebe. Jeho poznámky komentujte nekonfliktní formou či reagujte smířlivě. Pokud například udělá vtip o vaší nadváze, zkuste to okomentovat slovy:

  • „Vždyť víš, že se s tím snažím něco udělat.“
  • „Mně moje váha nedělá starosti.“
  • „Mně tyhle komentáře nepřijdou vtipné.“
  • „Když děláš takové vtipy, cítím se trapně. Ocenil/a bych, kdybys je nedělal/a.“

Možná mu tentokrát dojde, že jeho poznámky nemají efekt a vypadá hloupě spíše on, vás to nechává v klidu.

Knihu koupíte na našem e-shopu.