Pro studium této své monografie doporučuje v předmluvě její autor čtenářům studium dvou svých knih, již shora zmíněné Psychologie. Příručka pro studenty, Portál 2005 a Psychologie osobnosti, nakl. Grada 2007, neboť mohou čtenáři poskytnout „přesně takovou průpravu pro psychologii náboženství“, jakou by si autor přál. Úkolem knihy Psychologie náboženství a spirituality, jak její autor dále uvádí, je oslovit skupiny zájemců, počínaje duchovními a studenty náboženství, přes religionisty až po psychology, „v jejichž průpravě patří psychologie náboženství k opomíjeným oborům“.

Obsah knihy tvoří devatenáct kapitol rozdělených do čtyř dílů. Problematika spirituality je zde probírána v souvislosti s náboženskou tématikou. V prvním díle si autor klade a analyzuje především „neodbytné otázky“, jako např.: „Jak různé duchovní proudy reagují na současné ohrožení lidstva a jeho lidskosti ?“. První díl, nazvaný Psychologie náboženství a její kontexty je věnován psychologické analýze náboženství a spirituality, interdisciplinárnímu kontextu psychologie náboženství a jejím dějinám. Druhý díl je věnován psychologické fenomenologii náboženství a spirituality a patří sem např. formy spirituálních prožitků a téma „eticko-spirituálního prožívání“, kam, kromě jiného autor zařadil prožívání dobra a zla a fenomén svědomí. Třetí díl je věnován psychologickým teoriím náboženství a spirituality. Obsahuje, kromě jiného, Freudovu a Jungovu teorii, koncepce současné psychoanalýzy (např. D. Winnicott, H. Kohut), příspěvky humanistické psychologie (G.W. Allport, E. Fromm, A.H. Maslow) a další. Poslední, čtvrtý díl je věnován speciálním tématům a aplikaci. Jsou tu, kromě jiného, zařazena vysoce aktuální témata, jako „fundamentalismus, fanatismus a takzvané sekty“, problém konverze, vztah náboženství a spirituality k psychoterapii a další.

Prof. PhDr. Milan Nakonečný