V projektu je rozpracováno dvacet známých klasických pohádek a jedna novější. Ke každé pohádce je představen hlavní blok činností Dramatizace a práce s příběhem, samostatně pak následují Výtvarné aktivity a na závěr každé kapitoly jsou nastíněny i další možné různorodé aktivity k rozvoji dětí.
Při práci s textem pracujeme formou otázek, vedeme děti k přemýšlení a samostatnému vyjádření názoru. Často také využíváme práce s metaforou, vedeme děti k rozvoji fantazie a představivosti. Prostřednictvím textu seznamujeme děti též s různými emocemi a lidskými vlastnostmi. Pro rozvoj slovní zásoby vyhledáváme antonyma, synonyma, homonyma, přídavná jména, nadřazené pojmy, rýmující se slova apod. Pro vlastní práci s příběhem jsou zde použity úryvky pohádek nebo celý text (je-li kratší, neznámý, či pokud to charakter práce vyžaduje).
Často k práci používáme zveršované formy pohádek, které jsou pro děti zábavnější, děti zvládají samy doplňovat rýmy, porovnávají, v čem se od sebe jednotlivé verze liší (velké množství zveršovaných pohádek k práci lze nalézt na internetu, ale jistě jich také spoustu objevíte i ve vaší školní knihovně). Samotný příběh pohádek nám dále nabízí spoustu her, při kterých si děti mohou některé situace vyzkoušet vlastním prožitkem.

PODZIM
Co jedl rád Budulínek?
Co dělala Karkulka v lese?
Co uměl hrneček?
Kdo pomohl dědečkovi s řepou?
Z čeho byl vyrobený Otesánek?
Co otrávilo Sněhurku?

Ukázka:

CO JEDL RÁD BUDULÍNEK? (O Budulínkovi)
DRAMATIZACE A PRÁCE S PŘÍBĚHEM
Pomůcky: převleky: klobouk, šátek, čepice; čepičky pro lišku a liščata; les, stromy; strachový pytel, tunel; housličky, bubínek; obrázky ovoce a zeleniny, plastová zelenina a ovoce; hmatové pytlíčky (zauzlované nafukovací balonky naplněné různými surovinami: hrách, fazole, čočka, rýže…); 7 stejných mističek, 28 ks hrášků (zelené knoflíky, blešky), číslice od 1 do 7 (počet pro jednu skupinu děti); červené krepové stuhy; obrázky časová posloupnost: strom v ročních obdobích (Klokanův kufr)
Žili, byli dědeček a babička a vychovávali chlapečka jménem Budulínek.
? Proč myslíte, že žil Budulínek s babičkou a dědečkem a ne s maminkou a tatínkem? Líbí se vám jméno Budulínek?
Děti zkoušejí přetvářet svá jména s koncovkou -línek.
Jednoho dne se babička a dědeček museli vypravit do města.
? Proč museli jít babička s dědečkem do města, co tam asi vyřizovali? Jaký je rozdíl mezi městem a vesnicí? Jezdíte s rodiči také kvůli něčemu do města? Co se vám ve městě líbí a co ne?

ADVENT
Kdo potrápil čerta?
Která zvířátka hlídala Ježíška?

Babička řekla Budulínkovi: „Budulínku, k obědu jsem ti uvařila hrášek, večer se s dědečkem vrátíme a ty nikomu neotvírej!“
? Proč neměl Budulínek nikomu otvírat? Byli jste už někdy doma sami nebo třeba jen se sourozencem? A báli jste se? Co jste udělali, abyste se nebáli?
Děti vypráví o svých zážitcích.
? Je hrášek zdravé jídlo? Jaká ještě znáte zdravá jídla? A jaká nezdravá? Je hrášek ovoce nebo zelenina?
Děti ve skupinách třídí obrázky ovoce a zeleniny, pojmenují jednotlivé druhy ovoce a zeleniny, určují nadřazené pojmy, roztleskají slova na slabiky, určí první, popř. poslední hlásku.
Když babička s dědečkem odešli, Budulínek se zamkl a pěkně si hrál.
? Jak to je hrát si pěkně? S čím a jak si mohl hrát Budulínek? 
Zopakujeme si společně pravidla, která máme pro hraní my ve školce.
Děti dostanou za úkol najít všechny hmatové pytlíčky, ve kterých je hrách. Stavíme prostorové stavby z hrášku: viz Výtvarné aktivity.

ZIMA
Kolik má rok měsíců?
Co trápí zvířátka v zimě?
Co ztratila Popelka?
Kdo byl chytřejší než Koblížek?

Zařadíme hru Hráškování: rozdělíme kuličky do mističek tak, aby byl v každé jiný počet (od 1 do 7), a ptáme se děti , zda je všude hrášků stejně, kde je nejméně, kde nejvíce; děti mají za úkol seskládat misky tak, aby byla řada od nejmenšího počtu po největší (zleva doprava), a přiřadit k miskám číslice. Hra Hráškování II (vyšší úroveň): děti dostanou za úkol změnit počet hrášků v mističkách tak, aby jich bylo ve všech stejně a žádný jim nezůstal (úkol lze zadat i obráceně). S miskami a hrášky můžeme zařadit také jinou hru (ve dvojicích) Hráškování III: jedno dítě hází z určité vzdálenosti daný počet hrášků do misky, druhé dítě schovává do pěstičky hrášky, které spadly mimo misku; po doházení všech hrášků házející hráč hrášky v misce spočítá a snaží se určit, kolik hrášků má druhé dítě v dlani.
....

Inspirujte se také knihou Kamarádi z hájenky.

VÝTVARNÁ AKTIVITA
LIŠKA
Tupování přes šablonu, tisk
Pomůcky: bílé čtvrtky, šablona lišky, zbytky textilií s vlasem (kožešiny, plyše, leskyma) nalepené na dřevěných hranolcích, tupovací štětec ve tvaru malého kolečka (popř. vatové tyčinky), červená, žlutá a zelená tempera.

JARO 
Když se zlé oplácí dobrým?
Co slíbila kůzlátka mamince?
Jaký domeček odolá síle vlka?
Koho se polekali loupežníci?
Koho děti vypekly?

? Motivace: Co říkala liška Budulínkovi?
„Budulínku, dej mi hrášku, povozím tě na ocásku…“
? Jakou barvu má liška a jakou hrášek? Jaká je asi liška na dotek, jaká je její srst?
Nejdříve si děti namíchají ze základních barev hráškově zelenou a oranžovou (záměrně použijeme tempery základních barev, aby děti měly možnost prožitkem poznat, jak vznikají složené barvy), potom si položí šablonu lišky na čtvrtku a tupují přes ni oranžovou barvu pomocí textilie s vlasem (asociuje nám liščí srst). Na závěr si obrázek orámují tiskem zelených koleček (hrášků) tupovacím kulatým štětcem.
HRÁŠKOVÉ STAVBY
Pomůcky: zelený hrách (přes noc namočený ve vodě), párátka špičatá z obou stran
Z měkkého hrášku a párátek si děti staví různé geometrické stavby dle fantazie.
Kromě fantazie a jemné motoriky děti rozvíjí i prostorovou představivost, potažmo matematické představy.

LÉTO
Kdo spal v růžích?
Bez koho by princ nevysvobodil princeznu?
Čí řeči rozuměl Jiřík?
Kdo splní tři přání?

DALŠÍ MOŽNÉ VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI
Grafomotorika: kruhy (hrášek), horní oblouk (liška skáče); rozsypeme na papír hrst hrachu a kroužíme kolem něj tužkou (cestičky, kde liška vozila Budulínka).
Zpěv písně O Budulínkovi u klavíru, doprovod na Orffovy nástroje.
Myšlenková mapa: co vše patří do pohádky O Budulínkovi? Vážení pytlíků s různým množstvím hrášku, záznam a skládání od nejtěžšího po nejlehčí. Vážení stejného počtu kuliček hrachu suchého a namočeného přes noc ve vodě, porovnání. Pozorování suchého hrachu a namočeného přes noc ve vodě, popř. vyklíčeného, lupou či mikroskopem. Přiřazování hmatových pytlíčků k obrázkům luštěnin. Skládání obrázků lišky z tangramů.

Knihu Od podzimu do léta pohádka k nám přilétá koupíte v našem e-shopu.