Na dětské čtenáře i v této nezvyklé knize čeká spousta luštění, počítání a přemýšlení, aby se na každé straně dozvěděli, na kterou stranu mají pokračovat - to je totiž princip gamebooku. A spolu s tím se nenásilnou formou dozvědí i spoustu informací z nejstarších českých dějin.

Renata Šindelářová je spisovatelka, redaktorka a lektorka na vlastní noze. Cvičí jógu, má ráda turistiku a fotografuje. V Portále jí vyšla kniha Ztraceni v rudolfinské Praze (2017).

Ukázka:

strana 56

Správné řešení: pořadí objektů v křížovce (Polárka, Lyra, Drak, Malý medvěd, Perseus, Velká medvědice, Jupiter, Venuše, Kasiopea, Rys, Pastýř) odhalí tajenku PADESÁT ŠEST.

Díky krásnému výhledu z vězeňského okénka Klárka na chvíli úplně zapomněla, kde zrovna je. Že právě leží na skromné hromádce slámy v bezútěšné středověké kobce. Holé zdi, mříže, špína. Místo toalety dřevěná nádoba. Místo vodovodu džbán vody. Klárka se nemohla dočkat, až odtud vypadne.

Když se ráno probudila a protáhla se, projela jí nohou ostrá bolest. Co to? Podívala se na svou zraněnou nohu. Rána byla zase o něco nateklejší. Pod zarudlým otokem vznikala světlejší citlivá místa. To bude asi hnis. Hned zavolala stráž a požádala o léky.

Baví vás gamebooky? Zkuste třeba Ten, kdo jiným jámu kopá...

„Děvče, děvče,“ řekl jí malý vousatý muž, „večer budeš léčiti větší rány.“

Ano, ví, dvacet ran bičem. Slyšela ten rozsudek. Jestli Alex nesehnal peníze, bude to asi hodně bolet. Nechtěla na to ani myslet, jak moc se bála. Zároveň byla ráda, že jí zůstanou obě ruce, obě uši, všechny prsty a hlava na krku. Brrr!

Přišel kat. Byl to zamračený muž, který v ruce držel bič. Spoutal Klárce ruce provazem a rozkázal: „Jdeme!“ Venku se právě rozezněly zvony, které svolávaly k modlitbě. „Mohu se pomodlit?“ napadlo ji. Získávala čas. Kat přikývl.

Modlitbu neznala žádnou, ale věděla, jak začíná. „Otče náš, jenž jsi na nebesích,“ řekla nahlas a pak tiše drmolila pro sebe, „prosím, pomoz mi a pošli mi sem rychle Alexe a Vojtu.“ A zase nahlas, aby to kat slyšel: „Kámen.“ Nervozitou se přeřekla. Ale kat si toho nevšiml.

Tresty odsouzených se vykonávaly na popravišti. Na rozdíl od pranýře, který stál na náměstí, se popraviště stavěla na blízkých kopcích a byla vidět zdálky.

Kat s Klárkou, strážnými a tím mužem od soudu vyšli z věže a zamířili kolem pomalu rostoucí katedrály svatého Víta k západní bráně. „Kam to jdeme?“ ptala se Klárka svého doprovodu.

„Na Pohořelec,“ odvětil jeden ze strážných.

Anebo předchozí dobrodružství Kláry a Vojty, kteří byli Ztraceni v rudolfinské Praze.

Klárka se rozhlížela kolem, jestli někde v davu nespatří Vojtu s Alexem. Čím víc se blížili k šibenici, tím víc se Klárčiny nohy třásly. Kde je Vojta a Alex?

Když došli na místo, muž od soudu promluvil: „Tato dívka odsouzena byla…“

Klárka ho přestala vnímat. V dálce totiž zahlédla Vojtu. Rychleji, Vojto, rychleji, ať to stihneš!

Gamebook Tajemství pokladu svatého Václava koupíte na našem e-shopu.