Jaroslav Kuchař stál v čele Portálu od roku 1998. Postupně nakladatelství přeměnil z malého, takřka rodinného podniku v prosperující a stabilní firmu, bezpečně a s úspěchem ji provedl i těžkým obdobím finanční krize minulých let. Portál se pod jeho vedením stal jedním z hlavních českých nakladatelských domů a získal si pověst renomovaného a kvalitního nakladatelství obzvláště na poli psychologické, pedagogické a speciálně-pedagogické literatury. Nyní přišel čas, aby svou vedoucí pozici předal dál. Novým jednatelem je tak od 1. dubna dosavadní šéfredaktor Martin Bedřich (který šéfredaktorem zůstává i nadále). Předání insignií Portálu novému jednateli se odehrálo v pátek 31. března.

Jak předání probíhalo, se můžete podívat v naší facebookové galerii.

Mgr. Martin Bedřich, Ph.D., vystudoval češtinu a srovnávací literaturu na FF UK, jako redaktor a editor spolupracoval s řadou nakladatelství. Od roku 2013 je šéfredaktorem Portálu, od dubna 2017 jednatelem.
Potenciál Portálu podle něj spočívá v tom, že jde o nakladatelství schopné nabídnout odborně fundovaná a kvalitně zpracovaná témata širokému spektru čtenářů – od odborníků a praktiků po studenty, laické zájemce až po zvídavé děti. Portál má podle něj jasný a dlouhodobě precizovaný profil, díky kterému čtenář ví, že ať si vybere kteroukoli knihu z pestré nabídky edičních řad, vždy má jistotu vysoké úrovně a solidnosti zpracování. Jeho vizí je, aby i nadále byl Portál nakladatelstvím, jemuž nepůjde o vyrábění produktů, ale o vydávání dobrých knih.

Rozhovor s novým jednatelem Martinem Bedřichem naleznete zde.

Rozhovor Josefa Beránka s Jaroslavem Kuchařem pro Katolický týdeník, 4. 4. 2017:

Portál za osmnáct let vyrostl a dospěl. Z čistě salesiánského nakladatelství je nyní nakladatelství velké a uznávané…

Když jsem v roce 1998 nakladatelství přebíral po prvním řediteli Jindřichu Sirovátkovi, mělo už za sebou několik úspěšných let a 287 vydaných titulů. Dodnes jsme vydali 1 964 novinek a dalších 112 zájmových titulů. Portál patří do dvacítky největších komerčních nakladatelství, která vydávají víc než stovku knih ročně. Letos v dubnu se u nás bude konat setkání necelé dvacítky evropských salesiánských nakladatelství. V této skupině je Portál přibližně na pátém místě za Španěly a Italy.

Čím si to vysvětlujete?

Velmi záhy jsme se rozhodli překročit hranice katolických či křesťanských kruhů a orientovat se na oblast, ve které jsme mohli být užiteční české společnosti – a to je výchova, sociální práce, pedagogika a posléze psychologie. Jinak řečeno, chtěli jsme vnášet křesťanské hodnoty do společnosti tím pro salesiány nejpřirozenějším způsobem – prostřednictvím pedagogiky a psychologie. Když dnes vydáváme v omezeném počtu knížky vhodné pro křesťanské publikum, prodávají se lépe než naše běžná produkce. Zatímco všeobecný zájem o knížky klesá, v křesťanském prostředí je tento trend pozvolnější.

V čem tedy spočívá úspěšná strategie?

Portál nevznikl a nevyrostl marketingově, že by si někdo řekl: když budeme dělat tuhle literaturu, vyděláme a budeme si dobře žít. Ani nikdo nepřišel s tím, že na trhu tohle chybí a my to nabídneme. Vznikl z nadšení skupiny lidí, kteří využili svobodu po roce 1989. A to, co předtím v malé míře dělali tajně, podomácku, chtěli dělat profesionálně. Nebyl v tom kalkul a myslím, že to bylo dobře. Pak jsme také bez kalkulu přišli na to, že si našich knih cení rodiče, učitelé a vychovatelé. A to byla velmi cenná lekce, jak vnímat trh. Když už jsme kalkulovali, spíš jsme přemýšleli, jak ušetřit, jak získat peníze na to, co chceme dělat.

Dařilo se i finančně?

Za posledních patnáct let jsme nikdy nikomu neplatili po splatnosti. Každý výplatní termín, celých pětadvacet let, lidé dostali zaplaceno. To je, řekl bych, docela nepřehlédnutelný zázrak, nebo alespoň požehnání. Dnes je Portál oproti prvním deseti letům značně stabilizovaný.

Neměl jste ambice prosazovat určité autory?

To se může dít v menších nakladatelstvích. Už když jsme překročili dvacítku zaměstnanců (a dnes jich máme přes čtyřicet), bylo jasné, že jsme firma a musíme hledat mnohem širší konsenzus i v nakladatelském zaměření. To salesiánské se v Portále neprojevuje skrze ředitele, který je salesián. Vždy mi záleželo na tom, abychom ctili hodnoty, jako jsou úcta k lidem, respekt k názoru druhého, snaha o spolupráci, ačkoli jsem to sám často v konkrétní situaci nedokázal. To jsou podle mě salesiánské hodnoty ve firemním prostředí a možná že ti, kdo z Portálu odešli jinam či do Portálu přišli odjinud, to postřehli.

Proč z Portálu odcházíte?

Když jsem do Portálu přišel, mělo vedení salesiánů představu, že „naše díla“ má vést salesián. Dnes naopak razí, že co mohou dělat laici, bychom měli přenechat jim. My, řeholní salesiáni, máme zkoušet nové projekty (smích).