Pozor na blanokřídlý hmyz!

Letní období s sebou přináší kromě jiného také nebezpečí včelího či vosího bodnutí. Co dělat v případě alergické reakce na blanokřídlý hmyz se dozvíte v ukázce z knihy Alergie u dětí (Étienne Bidat a Christelle Loigerot, 2005)

Co je to alergie na blanokřídlý hmyz?

Alergie na jed blanokřídlých se týká především včelího a vosího bodnutí, výjimečně pak bodnutí sršněm nebo čmelákem.

Alergická, nebo toxická reakce? 

Jed blanokřídlých obsahuje množství látek. Některé způsobují toxickou reakci, nejčastěji se jedná o jednoduchý pupenec v místě vpichu; jiné obsahují proteiny schopné vyvolat alergickou reakci. Odlišení je důležité – v případě toxické reakce je následné riziko vážné reakce velmi malé, nebo dokonce nulové; u alergické reakce je v případě dalšího píchnutí pravděpodobná větší reakce než předtím.

Příznaky

Toxické reakce jsou často lokální – v místě vpichu se objeví zarudnutí a ohraničený otok. Celkové toxické reakce se vyskytují tehdy, pokud dítě dostalo najednou víc žihadel anebo pokud byl vpich přímo do cévního řečiště (nevolnost, zvracení, horečka, bolest hlavy a výjimečně i křeče a bezvědomí).
Alergická reakce může být ohraničená na místo vpichu nebo se může projevit i ve větší vzdálenosti od vpichu. Lokální alergické reakce jsou vyjádřené zarudnutím a otokem, který se může rozšířit i mimo místo vpichu. Například žihadlo v oblasti předloktí způsobí otok celého předloktí; tento otok se může rozšiřovat až na ruku, paži a rameno. Celkové alergické reakce postihují celý organismus a spojují například kopřivk u a Quinckeho edém, pocit nevolnosti, pocit tíže na hrudi, nevolnost a zvracení, závratě, astmatický záchvat, mdlobu, anafylaktický šok .

Méně závažné reakce než u dospělých

Děti dostávají minimálně tolik žihadel co dospělí, a přesto je u nich výskyt vážných reakcí menší. Úmrtnost na anafylaktický šok vyvolaný jedem blanokřídlých je u dětí a dospívajících velmi nízká, například v USA se jedná o méně než dvě úmrtí za rok. Po prvním žihadle, které vyvolalo alergickou reakci, vyvolává nové píchnutí u dětí reakci méně často a případná reakce bývá méně závažná; v tom je značný rozdíl od případů dospělých. Pokud však první píchnutí vyvolalo celkovou, ale nezávažnou reakci, vyvolá další žihadlo reakci v 30 % případů dětí. Závažnost první reakce podmiňuje také závažnost dalších reakcí; čím je první reakce závažnější, tím větší riziko je u dalších bodnutí.

Jak rozpoznat bodající hmyz? 

Není vždycky jednoduché rozpoznat bodající hmyz, ale je to důležité pro alergologické vyšetření. Včel y létají více zjara a počátkem léta a žihadlo po vbodnutí nechávají v ráně. Vos y dávají žihadla spíše koncem léta a na podzim a žihadlo nikdy v ráně nezůstává.

Co dělat v případě alergie na vosí nebo včelí bodnutí? 

Jedná se o nejvíce zneklidňující alergické reakce; při dalším žihadle se vždycky obáváme příchodu ještě závažnější reakce.

Rychlý zásah 

V případě píchnutí včelou musí být rychle žihadlo pomocí ostří nožíku nebo malé pinzety vytaženo, ale nesmíme zmáčknout jedový váček. Pokud je místní reakce minimální, postačí si vzít léky ze skupiny antihistaminik. Je-li reakce velmi silná, může být nezbytné podání injekce adrenalinu a hospitalizace.

Vyšetření 

Po výrazné nebo zneklidňující reakci na bodnutí blanokřídlým hmyzem je třeba udělat podrobné vyšetření. Lékař může na základě podrobného pohovoru a s detailním popisem příznaků odlišit toxickou a alergickou reakci. Pokusí se také identifikovat bodající hmyz. Pokud se jedná o jasně toxickou reakci, zastaví se vyšetření na této úrovni.
V ostatních případech je třeba doplnit kožní testy a krevní odběry. Z výsledků pak vyplynou nezbytná preventivní opatření.

Preventivní opatření

Preventivní opatření jsou založena vždycky na logických požadavcích – nechodit v trávě bez obutí, nechat zničit vosí hnízda, správně skladovat odpadky. V případě prokázané alergické reakce je třeba mít vždycky u sebe pohotovostní balíček. Jeho obsah určuje lékař na základě závažnosti předchozích reakcí. V balíčku je obsažen minimálně lék ze skupiny antihistaminik. Pokud byla závažnost reakce větší, předepíše lékař autoinjekční pero s adrenalinem a zároveň podá vysvětlení, kdy a jak tuto injekci použít. Po podání injekce je zcela nezbytné volat rychlou záchrannou službu.

Desenzibilizace

Vzhledem k častému spontánně příznivému vývoji této alergie u dětí je desenzibilizace mnohem méně předepisována u dětí než u dospělých. Závisí to na povaze i závažnosti reakce, na alergologickém vyšetření i na způsobu života (např. dítě chovatele včel nebo lesníka…). Desenzibilizace spočívá v postupně se zvyšující injekční dávce jedu blanokřídlých a dále v pravidelném podávání těchto injekcí po 4–6 týdnech po dobu několika let. Udržovací injekční terapie je aplikována lékařem. Snášenlivost injekcí s jedem blanokřídlých je lepší u dětí než u dospělých, nicméně podobně jako u jakékoliv jiné desenzibilizace i zde se mohou objevit nežádoucí reakce.

Desenzibilizace na jed blanokřídlých má výborné výsledky

V průběhu desenzibilizace je snášenlivost případného nového bodnutí stejným druhem hmyzu dobrá.

Po ukončení desenzibilizace je riziko recidivy pětiprocentní, pokud byla udržovací léčba dobře snášena; riziko se zvyšuje, pokud injekce byly snášeny špatně.