Vyrůstá z podhoubí didaktických seminářů v Praze a v Hradci Králové. Je ovlivněna atmosférou didaktiky matematiky v zahraničí, jak jsme ji aspoň zčásti poznali, a zároveň respektuje tradice naší školy.

Přáli bychom si, aby kniha podnítila učitele matematiky, především na základní škole, k zamyšlení nad stylem vyučování a nad možnostmi, jak toto vyučování zkvalitnit. Víme, že dnešní pragmatická doba si žádá spíše ”zaručené” metody, jak splnit osnovy a jak připravit žáky na přijímací zkoušky. Takovéto rady v naší publikaci však nikdo nenajde.

Navzdory tomu, že žák již možná učinil zkušenost, že i ten, kdo má nejprázdnější hlavu a dokáže bezmyšlenkovitě opakovat nějakou metodu, je nejlepším (Jung, 1995, s. 103), se zamýšlíme nad vzdělávacím procesem z hlediska kultivace duševního světa žáka, a nikoliv z hlediska metod, které vedou rychle k cíli. Chtěli bychom, aby učitelé promýšleli možnosti realizace konstruktivních přístupů v praxi školy, aby o nich diskutovali navzájem, aby s námi navázali kontakt.

Naše kniha se ovšem obrací i k budoucím učitelům, abychom je na začátku jejich učitelské dráhy orientovali k promýšlení přístupů, které považujeme za podnětné. Budeme rádi, pročtou-li si naši knihu i učitelé středních škol, i když se tematicky ke středoškolské matematice neváže. Najdou-li v naší publikaci inspiraci kolegové z fakult vzdělávajících učitele, velmi nás to potěší. A protože je v názvu knihy slovo matematika, není vyloučeno, že se najde i matematik, který se s ní seznámí. Přáli bychom si, aby se naplnila slova akademika Wichterleho, že prvořadým úkolem vědy je přispívat ke zvyšování vzdělanosti, aby i vědečtí pracovníci z nejrůznějších oborů věnovali otázkám vzdělávání větší pozornost než dosud. V naší knize jde o to přesvědčit čtenáře o správnosti odklonu od transmisivního způsobu vyučování k vyučování konstruktivnímu. Aniž bychom zde vysvětlovali příslušné pojmy, připomeňme, že sílí hlasy, které považují transmisivní způsob vyučování za překonaný i na vysoké škole. Univerzita, která se snaží pietně předávat vědomosti, by měla být prohlášena za nakaženou a přeměněna na telefonní ústřednu (Petříček, 1999, s. 132).

Jak knihu číst? Přehled o knize získá čtenář z předmluvy a z názvů kapitol. Stanovisko autorů pozná, prostuduje-li si poslední kapitolu. Duch knihy pochopí z citátů, které ve výrazné grafické úpravě celou publikaci prostupují. Jestliže jste ani teď knihu neodložili, ponořte se do jejího studia. Samozřejmě, že nebudete se vším spokojeni, samozřejmě budete ideje knihy srovnávat se svou praxí. Ale o to nám právě jde, abyste se nad svou prací zamysleli. Ačkoliv je kniha o matematice a vzdělávací stránka v ní výrazně stojí v popředí, jsme si vědomi, že na znamenité učitele sice vzpomínáme s uznáním, ale vděčnost patří těm, kteří k nám promlouvali jako k člověku. Učební látka, to jsou sice nezbytné minerály, ale teplo je základním životním prvkem rostoucích rostlin, stejně jako lidské duše (Jung, 1995, s. 103).