Tato monografie přináší tři druhy informací: 1. předkládá základní myšlenky současných vlivných směrů v psychoterapii, 2. podává utříděný instruktivní přehled důležitých metod v psychoterapii a 3. poukazuje na možnosti a dílčí výsledky výzkumu v psychoterapii.

Poslání knihy je shodné s předchozími třemi vydáními mé učebnice „Psychoterapie“ (1970,1976,1987). Zároveň mi však skutečnost, že po pádu totalitního režimu vychází řada překladů původních pramenů od představitelů různých škol a že se mohly začít rozvíjet přístupy u nás dříve potlačované, umožňuje v daleko větší míře odkazovat čtenáře na klasická i současná díla, dostupná v českém jazyce. V souvislosti s tím volím pro toto nové zpracování knihy skromnější název „Základy psychoterapie“. Předpokládám, že se studentům stane odrazovým můstkem k dalšímu hlubšímu studiu původních pramenů a že odborníkům, kteří jsou již oddáni některému ze směrů, poslouží k rozšíření pohledu na soupeřící teorie a k obohacení metodického repertoáru.

Moje teoretická orientace je eklektická a integrativní. To mi umožňuje přistupovat ke každému ze současných významných směrů nezaujatě, se snahou o postižení jeho přínosu spíše než s kritikou, a podněcuje mne, abych předkládal existující různorodé psychoterapeutické metody tak, aby jich bylo možno v praxi v co nejširším měřítku využívat. Cestu k řešení sporných otázek vidím ve vědeckém výzkumu.

Podobně jako jiné vědecké disciplíny má i psychoterapie svoji část obecnou a část speciální. Předmětem „Základů psychoterapie“ je část obecná, která zahrnuje výklad směrů, metod a výzkumu. Speciální psychoterapie , kterou rozumíme aplikaci psychoterapie na jednotlivé druhy poruch a její využití v různých oblastech lékařství a poradenství, je stručně vyložena v kolektivní učebnici „Psychoterapia a reedukácia“ (Kondáš, Kratochvíl a Syřišťová 1989) a postupně rozpracovávaná v samostatných monografiích zaměřených na psychózy, závislosti, somaticky nemocné osoby, děti, manželské problémy, sexuální dysfunkce apod.

Kroměříž, duben 1997 

---

 

Předmluva k pátému vydáni 

Mám radost, že o knihu je takový zájem, že během devíti let vychází po páté a že její předchozí vydání bylo přeloženo do polštiny (Podstawy psychoterapii, 2003). Pro nové české vydání jsem provedl potřebné doplňky v kapitolách o směrech a o výzkumu v souvislosti s dalším vývojem a podle nastalých změn jsem opravil kapitolu o české a slovenské psychoterapii. Podařilo se mi zajistit fotografie dalších významných psychoterapeutů a aktualizoval jsem seznam literatury, který se značně obohatil českými publikacemi, jak původními pracemi, tak překlady zahraničních monografií.

Pozornosti čtenářů doporučuji zejména překlad obsáhlé knihy J. Prochasky a J. Nor crosse „Psychoterapeutické systémy“ (1999) a sborníku „Umění psychoterapie“ redigovaného J. Zeigem (2005), které dobře poslouží těm, kdo budou chtít dále prohlubovat své znalosti teorií a metod psychoterapie. Kdo chce vědět více o výzkumu, ať sáhne po knize L. Timuľáka „Současný výzkum psychoterapie“ (2005).

Studenti mohou při přípravě ke zkouškám s výhodou konfrontovat poznatky z této učebnice se současnými pražskými učebnicemi J. Vymětala „Úvod do psychoterapie“ (2003) a Vymětala a kol. „Obecná psychoterapie“ (2004). Zájemci o oživení látky osobními pohledy a osudy některých představitelů české psychoterapie najdou zajímavé podněty v knížkách J. Hučína „Hovory o psychoterapii“ (2001) a M. Andrlové „Současné směry v české psychoterapii“ (2005).

Kroměříž a Olomouc, březen 2006
Stanislav Kratochvíl