Knihu Existenciální psychoterapie koupíte na našem e-shopu.

Zejména zájemcům o psychoterapii je známa celá řada knih, emeritního amerického profesora psychiatrie Yaloma, které vyšly v českém překladu v nakladatelství Portál a byly jimi vlídně přijaty. Kniha, která je předmětem této recenze se od ostatních, nám již známých knih prof. Yaloma liší tím, že je systematickým úvodem do existenciální psychoterapie,oboru, který se vyvinul ze stále velmi populární humanistické psychologie, resp. z jejího prolínání s filosofií existence, ale i fenomenologií a psychoanalýzou. Její vystoupení znamenalo v psychologii obrat od laboratorního studia chování zvířat (behaviorismu) k tematizaci lidských hodnot a s tím souvisejícími významnými aspekty lidského života. V tomto smyslu jsou hlavními tématy Yalomovy knihy, psané stejně zajímavým ilustrativním způsobem jako jeho ostatní knihy, čtyři životní témata: smrt, svoboda, sociální izolace a chybění životního smyslu. Hluboká psychologická analýza těchto témat staví čtenáře nejen před panorama lidské existence, ale uvádí ho také do podstaty existenciální psychologie a psychoterapie.
Hned na začátku své knihy její autor výrazně poukazuje na obtížnost slovně popsat a vysvětlit fenomén psychoterapie a vymezit takové psychické kvality, jako je např. laskavá péče, neboť každý terapeut přidává do své praxe cosi osobitě podstatného. Yalom, nazývaje to „přísadami“, to srovnává s kořením v jídlech a jeho záměrem je, jak říká, „navrhnout a osvětlit přístup k psychoterapii - teoretickou strukturu a řadu technik vyvěrajících z této struktury - který poskytuje oporu mnoha přísadám v terapii“. Také vymezit slovy co je „existenciální orientace“ není snadné, „neboť základy existenciální orientace nejsou empirické, ale hluboce intuitivní“, píše autor, nicméně však charakterizuje existenciální terapii jako „dynamický přístup k terapii, který se zaměřuje na záležitosti hluboce zakořeněné v bytí člověka“. Z těchto záležitostí pak v dalším textu věnuje pozornost již výše zmíněným tématům, ale ještě předtím konfrontuje s existenciální terapií jako „dynamickou psychoterapií“ psychodynamiku freudovskou, neofreudovskou (interpersonální) a podrobně analyzuje obor existenciální psychoterapie. Srovnávaje ji s Freudovou dynamickou strukturou, shledává, že je stejná, ale má rozdílný obsah; Freudovu sekvenci: pud→úzkost→obranný mechanismus nahrazuje: uvědomění si základní záležitosti→úzkost→obranný mechanismus. Těmito „základními záležitostmi“ „trpícího, bojácného člověka“ jsou: smrt, svoboda, osamělost a ztráta smyslu, které „tvoří hlavní osnovu existenciální psychodynamiky“. Jejich analýza pak tvoří podstatnou část této zajímavé knihy.

Prof. PhDr. Milan Nakonečný