ROZHOVOR: Rozhovor s Lenkou Rožnovskou, autorkou knihy Anežka se těší na miminko

Lenka Rožnovská, autorka novinky Anežka se těší na miminko, si s námi povídala o zvědavých dětských otázkách, o dětských čtenářích, o daru vidět svět dětskýma očima a o tom, jak nepromarnit čas, kdy si můžeme hrát s dětmi.


ROZHOVOR S LENKOU ROŽNOVSKOU,
 autorkou knihy Anežka se těší na miminko 

Co Vás přivedlo k napsání knihy na toto téma – zkušenost z rodiny, časté dotazy dětí? 
Prvním impulzem pro napsání byla paradoxně zloba. Zlobily mě věčné diskuze na téma sexuální výchovy ve škole. Jsou-li rodiče vyzrálé osobnosti, pak nepotřebují zodpovědnost za výchovu dětí převádět na učitele a školu. Děti sexuální výchovu opravdu nepotřebují. Potřebují mámu a tátu, kterých se mohou na vše bez ostychu zeptat.


Jak se dokážete tak dokonale vžít do hlaviček dětí a jejich fantazie, abyste jim ve svých příbězích podala vhodnou odpověď na jejich všetečné otázky? 

Vidíte, až vaše otázka mě přiměla se nad tímto zamyslet. Každý člověk dostane do vínku nějaký dar, opakuji, že každý, ovšem ne každý si svůj dar uvědomí. A já dostala dar slova a dar dětských očí, proto se dokážu na svět dívat jako dítě, klást otázky jako dítě, ale odpovídat jako dospělý.


Myslíte, že je kniha vhodná jen pro nastávající rodiče s prvorozeným potomkem? 

Kniha je vhodná pro všechny rodiče, kteří chtějí dětem číst, povídat si s nimi. Pozorný čtenář vedle motivu početí a zrodu objeví i jiné důležité motivy. Například motiv trpělivosti, kdy všechno má svůj čas a spěch škodí. Silný důraz dávám i na motiv fungující rodiny.


Jakou nejvtipnější otázku jste dostala od svého potomka a jak jste na ni odpověděla? 

Těch otázek by byl plný pytel. Vzpomínám si, jak ke mně můj mladší syn přiběhl s kamínkem v ruce a ptal se, jak se kamínek jmenuje, kolik má roků a kdy slaví narozeniny. Díky mé fantazii jsem mu dokázala odpovědět. Hned to byl pan Kamínek, co právě slaví své sedmé kamenné narozeniny. A toť se ví, že nás pozval na svou oslavu. Důvod k radosti se vždy najde. Stačí opravdu málo. Ten čas, kdy si s dětmi můžeme hrát, je strašně krátký. Nepromarněme ho.


Jak by měl dospělý reagovat, když nezná odpověď na otázku od malého dítěte? 

Být CHLAP. Prostě se přiznat, že něco neví. A být zároveň potěšený, že má zvídavé dítě. A co pak brání dospělákovi, aby šel, otevřel encyklopedii, knížku, internetový zdroj a spolu s dítětem objevili odpověď na otázku.


Vaší první knížkou byl příběh František a jeho pohádky do postýlky, který vyšel v Portálu v roce 2010. Od té doby jste se pustila do psaní více, na kontě máte už několik knih. Byly Vaší motivací právě ohlasy na Františka? 

Už před Františkem jsem psala pro časopis Sluníčko a tzv. do šuplíku. Na svou prvotinu jsem pyšná a moc mě těší nádherné reakce čtenářů. Mockrát za ně děkuji. Při psaní by si měl autor uvědomit, co svou knížkou chce říct. Zdali chce pobavit, poučit, či říct něco důležitého. Do textu o Františkovi jsem mezi řádky vložila vzkaz ženám, kterým nevyjde vztah s mužem, a neví, zdali samy zvládnou vychovávat dítě. Zvládnou. Dítě je naděje.


Jste ve své tvorbě ovlivněna Vaší četbou v dětství? Kterou knihu nebo (pohádkovou) postavu jste měla jako dítě nejraději? 

Četba knih autora určitě ovlivňuje. Někdo v knihách hledá inspiraci, někdo se dívá na styl psaní. Vzpomínám si na knížku Kocour Mikeš, kterou jsem četla několikrát. A přiznám se, že je mi trochu smutno po půvabném světě Josefa Lady. Připomenu příběh, kdy Pepík ukradl pantátovi Mlejnkovi hrušky, za což dostal spravedlivě nařezáno. Mikeš se trestu vyhnul, o to víc ho potrestalo černé svědomí. Tak dlouho ho trápilo, až se Mikeš šel panu Mlejnkovi přiznat a omluvit se mu. V dnešním světě se přiznávají a omlouvají jenom slaboši. Škoda. Ztrácíme tím něco ze svého lidství.


Nedávno jste spustila své webové stránky http://www.lenkaroznovska.cz/. Jsou velmi hravé, přehledné, ideálně postavené pro dětského čtenáře. Už na ně máte reakce? 

Většinou mi přicházejí hezké reakce, děkuji za ně. Třeba na stránkách najdou inspiraci i jiní autoři, či lidé, kteří pracují s dětmi.


Vloni jste byla hostem Letního knižního veletrhu v Ostravě a letos bychom Vás tam rádi uvítali znovu. Jak se Vám na veletrhu líbilo? V čem je pro Vás přímý kontakt se čtenáři inspirativní? 

Veškeré aktivity, které povedou děti ke čtení, mají můj potlesk. Uvědomme si, že čtení je základ vzdělání. Vždyť i početní úkol si musíte nejprve pořádně přečíst. Vzdělaný člověk se lépe orientuje ve společnosti, ale hlavně, nenechá sebou manipulovat. Což v dnešní době, kdy vládnou média, je velký um. Pozvání na veletrh mě velmi těší, ráda se ho zúčastním a bude mi ctí potkat se s čtenáři.


Více o knize Anežka se těší na miminko: http://obchod.portal.cz/produkt/anezka-se-tesi-na-miminko/

Více o knize František a jeho pohádky do postýlky: http://obchod.portal.cz/produkt/frantisek-a-jeho-pohadky-do-postylky/