Ukázka je z knihy Řeč těla v praxi, kterou můžete koupit na našem e-shopu.

Některé postoje a způsoby jsou chápány jako výraz nadřazenosti či povýšenectví a vnímány jako cesta k prosazování pozice síly. Tento typ chování pak může být považován za agresivní.

Způsoby sezení

Sezení s nohama na stole může být v některém kontextu chápáno jako občasná odpočinková pozice, ale ve většině pracovních situací bude tato pozice vnímána jako výraz extrémní sebedůvěry a nadřazenosti nad druhým člověkem. Je to typická mužská pozice, ženy ji používají zřídka. Jinou pozicí naznačující dominanci je například sezení obkročmo na židli a používání opěradla jako štítu. Pocit nadřazenosti máme také z člověka, který sedí s kotníkem jedné nohy opřeným o koleno druhé a s rukama spojenýma za hlavou.

 

 
Způsoby stání 

Postavíte-li se tak, že nad někým čníte, můžete v něm vzbudit pocit ohrožení. Podobně je tomu při přehnaně vzpřímeném postoji. Jako výraz nadřazenosti je také vnímán hrdý postoj s rukama za zády a vysoko zdviženou hlavou. Mezi další postoje, které pociťujeme jako výraz nadřazenosti, patří postoj s jednou nebo s oběma rukama v bok nebo, za jistých okolností, nehybně strnulá pozice.

 

Některá další gesta
Založené ruce vyvolávají pocit konfrontace stejně jako ukazování prstem. Zatnutí pěstí může vyjadřovat nepřátelství a při velkém přiblížení vyvolávat agresi.

Skrytá agrese

 

Některé typy chování jsou chápány jako výraz přátelství, ve skutečnosti však mohou skrývat touhu manipulovat druhým člověkem. Tento druh skryté agrese je možné odhalit díky gestům, jako je například příliš dlouhý pohled do očí, poklepávání rukou nebo přehnaně přátelský tón hlasu. Dalšími znaky manipulativních záměrů jsou nadměrně přehnaná srdečnost či nepřiměřeně otevřená gestikulace.

Znaky slabosti

 

Pokud vaše tělo vysílá submisivní signály, můžete být považován za snadno ovlivnitelného slabocha. Shrbená pozice, neklid, váhavý tón hlasu, nechuť k očnímu kontaktu, to vše může být interpretováno jako signály poddajnosti. A přestože se ve skutečnosti zlobíte, ale navenek se usmíváte, budíte dojem, že ke konfliktu nebo konfrontaci máte daleko.

Jistota a důvěra

 

Osvojení si chování, které vyjadřuje sebedůvěru a úctu k sobě i druhým, vám pomůže zvládat všechny pracovní situace efektivněji. Otevřená gesta, pozice, která je vzpřímená a uvolněná, přímý pohled do očí a jasná gestikulace rukou, to vše jsou příklady asertivních neverbálních signálů.
O osobu, se kterou hovoříte, projevte zájem tím, že se k ní obrátíte celým tělem. Směr, kterým míří naše nohy, ukazuje, co je centrem naší pozornosti. Pokud je vaše tělo otočené tak, že trup směřuje k druhému člověku, nohy však míří jinam, naznačujete nepřímo, že váš objekt zájmu je kdovíkde. Držte ruce po stranách těla, neopírejte je o ně. Nepřibližujte ruce k obličeji, ani jimi neupravujte jednotlivé kusy oděvu.

Naslouchání

 

Mnoho pracovních situací vyžaduje, abyste pozorně naslouchali. Pravděpodobně musíte poslouchat instrukce, nápady, hodnocení, návrhy, stížnosti a podobně. Pozorné naslouchání je dovednost, kterou lze rozvíjet a která vám může po celý váš pracovní život přinášet mimořádný užitek. Umožní vám vytvořit a udržovat dobré mezilidské vztahy a přesně a citlivě vnímat informace.
Především je důležité, aby bylo vidět, že opravdu nasloucháte. Pokud hovoříte s někým, kdo se během vašeho projevu dívá jinam, pravděpodobně si pomyslíte, že vás neposlouchá, ať říká cokoli. Nestačí jen poslouchat, vaše poslouchání musí být zřetelné.

Pozorné naslouchání

Ochotu pozorně někoho vyslechnout dáváte najevo celou řadou neverbálních signálů a také způsobem, jakým reagujete na řeč těla člověka, s nímž mluvíte.

Vytváření dojmu vnímavého a přístupného člověka
Vaše chování může budit dojem, že jste příliš zaměstnán či zamyšlen, než abyste mohl pozorně naslouchat. Pokud stále vypadáte, že spěcháte, děláte několik věcí najednou a je-li vaše interakce se spolupracovníky pouze letmá, mohou to vnímat jako nedostatek vašeho zájmu. Pokud se potom ocitnete v situaci, která vyžaduje pozorné naslouchání, mohou pocity, které jste ve spolupracovnících vyvolal svým předchozím chováním, vytvořit bariéru.

Scénka 12: Dominik neumí naslouchat (1)
Iveta chce s Dominikem hovořit o potížích, které má s jistým klientem. Cítí, že bude obtížné získat jeho pozornost, protože šéf budí dojem člověka příliš zaneprázdněného, než aby mohl být obtěžován dalšími lidmi. Když Dominik kvapně vstoupil do kanceláře a jako obvykle zamračeně a rychle kývl na pozdrav směrem k Ivetě, vstala od svého stolu a řekla: „Dominiku, chtěla bych s tebou někdy během dneška o něčem mluvit…“
Dominik už je na půli cesty ze dveří a telefonuje. Otočí hlavu směrem k Ivetě, podívá se na hodinky a přikývne.
Dominik sice potvrdil, že se s Ivetou sejde, ale žena cítí, že muž nebude doopravdy poslouchat, co mu chce říci. 

Pokračování najdete v knize Řeč těla v praxi