Aspergerův syndrom patří mezi tzv. pervazivní poruchy osobnosti. Jeho „nositel“ má potíže s pochopením sociálního chování a s komunikací, dělá mu problémy rozpoznat skrytý význam slov a mimiky, nemá však narušený vývoj inteligence a také řeči. Na první pohled působí v podstatě „normálně“, o to více pak překvapí různé zvláštní projevy a chování - stereotypy, ulpívání na určitém specifickém tématu nebo zdánlivě zkratové jednání. Představte si chlapečka, který vypadá jako ostatní, ale na výzvu, aby se šel obléci, zareaguje výkřikem „Vy jste všichni sviňové“. Jiný z mých klientů zase na jakoukoli zneklidňující situaci reagoval tak, že spustil sáhodlouhý monolog na téma houby jedlé a nejedlé, jejich popis a výskyt. A pokud byl nějaký náročnější den (více přesunů, nezvyklé jídlo…), měla jsem dojem, že mám ve skupině samotného pana Smotlachu.
Lidé s Aspergerovým syndromem nám tedy mohou připadat jako svérázní a mírně otravní jedinci, kteří své okolí obtěžují různými vymyšlenostmi. Také se nám může zdát, že jsou hrozní pedant i - všechno by chtěli mít uspořádané podle svých pravidel - asi jako chlapec, který si v autobuse nebo cukrárně nikdy nesedl k nikomu cizímu, protože „Já tady na pomstu sedět nebudu“.
Aspergerův syndrom řadíme mezi poruchy autistického kontinua, k jeho pochopení nám ale nestačí studium „klasického“ autismu. Novinkou, která by měla pomoci k lepšímu pochopení této poruchy, je kniha Aspergerův syndrom. Tony Attwood v ní zúročil své zkušenosti s diagnostikou syndromu a péčí o jedince s tímto onemocněním.
Děti s Aspergerovým syndromem se ocitají v jakési šedé zóně - na své okolí působí jako nevychovaní spratci (i tohle pojmenování je možné zaslechnout, a to dokonce z úst tzv. odborníků), kteří své okolí deptají různými nepochopitelnými rituály. Bez včasné diagnostiky se jim nemůže dostat takové péče, jakou potřebují. Diagnostiku provádí klinický psycholog, který má zkušenosti s lidmi s pervazivní poruchou osobnosti. V Česku jsou Aspergerův syndrom a jiné poruchy autistického spektra diagnostikovány většinou na pracovišti APLA (asociace, která se věnuje práci s lidmi pervazivní poruchou osobnosti) nebo na Dětské psychiatrické klinice v Motole. Autor v knize uvádí výčet symptomů Aspergerova syndromu a seznamuje nás s diagnostickými škálami Diagnostikou ale nic nekončí - vhodná pedagogicko-psychologická intervence může lidem s Aspergerovým syndromem pomoci zvládnout úskalí běžného života a minimalizovat nežádoucí projevy. Péče by se měla zaměřit především na řeč, sociální chování, porozumění podtextu a souvislostí, adaptabilitě apod. Zásady, metody a formy práce s lidmi s Aspergerovým syndromem autor osvětluje v praktické části publikace. Zdůrazňuje, že výchovný a vzdělávací program by měl být „ušit na míru“ každému jedinci.
Při práci s lidmi s Aspergerovým syndromem je důležité do jisté míry respektovat jejich specifické projevy - podrážděnost při změnách, lpění na rituálech apod. Zároveň bychom se ale měli snažit o postupnou adaptaci na běžné situace. Vyplatí se využít rituály jako jakýsi adaptabilní prvek - když dítě splní neobvyklý nebo nový úkol nebo omezí své komentáře, může se pak věnovat své oblíbené činnosti. Také je třeba si uvědomit, že se dítě s Aspergerovým syndromem neumí samo zabavit, není schopno si zorganizovat volný čas. A i takové základní lidské potřeby (jídlo, použití záchodu, sexuální život) si dokáže uspokojit jen s naší pomocí. Pokud tedy máme v péči klienta, který má častou potřebu masturbace, měli bychom mu vymezit prostor a čas a vysvětlit mu, proč je vhodné, když je při této činnosti v soukromí. Nesmí nás zmást zdánlivě dobré vyjadřovací schopnosti - to, to, že má člověk s Aspergerovým syndromem bohatou slovní zásobu a jeho řeč působí formálně správně, bohužel neznamená, že nám vždy rozumí. Určitě bychom tedy neměli opomenout potřebu logopedické intervence, která musí být zaměřená na porozumění významu slov a na nácvik konverzačních dovedností.
Kniha Tonyho Attwooda bude jistě velkým přínosem pro všechny pomáhající profesionály, kteří mají na starost klienty s Aspergerovým syndromem. Malou vadou na kráse této publikace jsou poměrně časté jazykové přehmaty nebo neobratnosti-„při odpovědi odpověděl“,  „jedním z klíčových potřeb…“ apod., které ale knížce ráda odpustím.

 

Mgr. Marie Těthalová