Encyklopedie mezinárodních vztahů je v českém prostředí naprosto unikátní publikací, neboť se jako vůbec první snaží sjednotit a vyložit terminologii užívanou ve studiu a výzkumu mezinárodních vztahů. Studentům politologie a mezinárodních vztahů bylo do nedávné doby k dispozici v českém jazyce pouze několik politologických encyklopedií , nicméně slovník výrazů samostatné disciplíny mezinárodních vztahů jako takové zde chyběl.
Přední čeští vědci v oboru mezinárodních vztahů Petr Drulák a Petr Kratochvíl společně se svými kolegy z Ústavu mezinárodních vztahů a akademických pracovišť z celé České republiky vytvořili dílo, které se tuto „mezeru na trhu“ snaží vyplnit. Podobně jako jiné publikace, které vznikly v rámci výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů , se i Encyklopedie mezinárodních vztahů řadí k vysoce kvalitním zdrojům informací, které jsou směřovány nejen studentům a vědcům mezinárodních vztahů, ale i široké veřejnosti.
Samotná kniha není jen abecedně seřazeným souborem terminologických hesel z oboru mezinárodních vztahů, ale jedná se o encyklopedii „shrnující základní analytické pojmy používané při rozboru mezinárodních vztahů, nejvýznamnější historické reálie, jakož i důležité aktuální problémy“ (Drulák, Kratochvíl 2009: 13). Hesla v této encyklopedie je tak možné rozdělit do několika skupin. Nejprve se zde nachází základní termíny z oboru mezinárodních vztahů, ať už se jedná na pojmy obecné, tedy využívané i v jiných oborech či běžně (ačkoliv někdy mylně) užívané v médiích (suverenita, moc, globalizace) nebo se jedná a mezinárodně-vztahové pojmy (roviny analýzy, anarchie, mezinárodní organizace apod.).
Další skupinou jsou pak různé teorie, které se encyklopedie snaží stručně a výstižně vysvětlit. Jedná se jak o širší společenskovědní teorie užívané jak v oboru mezinárodních vztahů, tak i v oborech příbuzných jako je sociologie, politologie, historie, právo apod. Jako příklad lze uvést hesla o pozitivizmu, nacionalismu či sociálním darwinismu. Na druhou stranu zde samozřejmě nechybí ani hesla vysvětlující teorie vztahující se k mezinárodních vztahům. Najdete zde tedy teorie MV od klasického realismu po feminismus či teorie evropské integrace. Nechybí zde ani předchůdci teorií mezinárodních vztahů či rozbory čtyř velkých debat, které odkazují na základní vývoj teorií MV.
Poslední kategorií hesel, kterou Encyklopedie MV obsahuje jsou faktografické pojmy, jež doplňují teoretické pojmy, a tím se Encyklopedie snaží ucelit a sjednotit celé chápání mezinárodních vztahů. K faktografickým pojmům se řadí jednak hesla o státech či regionech světa (Blízký východ, Čína), dále jsou zde zmíněny důležité mezinárodní organizace (OSN, NATO, EU), a také zde samozřejmě nechybí základní charakteristika nejdůležitějších historických událostí, které s oborem mezinárodních vztahů úzce souvisí (Postupimská konference, studená válka).
Všechna hesla jsou samozřejmě řazena podle abecedy, nicméně pro lepší orientaci i komplexnost hesel, je možné u každého jednotlivého hesla najít odkazy na další pojmy, které konkrétní heslo doplňují či s ním nějak souvisejí. Tyto odkazy jsou pro větší přehlednost psány kurzívou a označeny symbolem šipky v závorce. V knize se nachází i hesla tzv. prázdná, která pouze odkazují na jiná hesla nacházející se jinde v encyklopedii. Důvod k využití těchto prázdných hesel zmiňují autoři v úvodu k celé publikaci (s.14). Jedná se o to, že česká terminologie v oboru mezinárodních vztahů je nejednotná a často se využívají synonymní výrazy pro jednu a tutéž věc (hladiny analýzy, roviny analýzy). I přesto, že se na vytváření hesel v této encyklopedii podílelo mnoho autorů jsou hesla podobně strukturována. Vysvětlení pojmů jsou různě dlouhá, a to především v závislosti na jejich významu. Nicméně většina hesel, která spadají do stejné kategorie (teorie, faktografické pojmy) jsou podobně členěny pro snadnější orientaci čtenáře.
Využití hesel z různých sfér mezinárodních vztahů se mi však částečně jeví jako dvousečná zbraň. Na jedné straně je encyklopedie komplexním dílem, které obsahuje hesla ze všech dimenzí oboru. Teorie je zde vhodně doplněna hesly z praxe a historie. Nicméně na druhou stranu jsou tato hesla zařazena v jednolitém celku, kdy jediným dělením hesel je abecední pořádek, což může encyklopedii činit na první pohled nepřehlednou. Nicméně je otázkou zda dodatečné dělení hesel na výše zmiňované kategorie (teorie, pojmy, fakta) by publikaci zbytečně „nerozkouskovala“. Proto je výtka k částečné nepřehlednému dělení spíše jen doplňkovým negativem, které je velmi snadno překonané jmenným i věcným rejstříkem, které jsou řazeny na konci knihy.
Rozsáhlý seznam literatury je zaprvé dokladem velmi kvalitního základu, na kterém byla encyklopedie vytvářena. Zadruhé může sloužit jako inspirace pro studenty mezinárodních vztahů pro rozšiřující četbu k heslům, která v encyklopedii naleznou.
Velmi kvalitní je grafické zpracování publikace. U každého hesla je kvůli lepší orientaci v encyklopedii i při práci s anglickými texty uveden i překlad hesla do angličtiny. Odkazy na podobná či doplňující hesla jsou, jak již bylo zmíněno, označena šipkou a napsána kurzívou. Celkový dojem „pravé“ encyklopedie ještě doplňují graficky oddělena písmena abecedy jasně vymezující stránky, na kterých se nachází hesla od konkrétního písmena.
Encyklopedie mezinárodních vztahů je velmi kvalitní a komplexní publikací, která vůbec jako první v českém prostředí jasně, přehledně a výstižně popisuje a analyzuje pojmy z oboru mezinárodních vztahů. Dá se říci, že tato kniha obsahuje veškeré základní know-how pro studenty i akademiky, a jistě by neměla chybět v jejich knihovnách. Tato publikace se jistě velmi brzy stane základní doporučenou literaturou veškerých kurzů mezinárodních vztahů i „biblí“ pro studenty před státnicemi, protože obsahuje základní vysvětlení pojmů jako anarchie či studená válka, což jim značně usnadní práci s charakterizováním zmíněných pojmů. Pro akademiky pak jistě poslouží jako informační zdroj, po kterém mohou sáhnout, kdykoliv budou potřebovat si připomenout teoretické pojmy. Široká veřejnost pak v této publikaci může najít nový pohled na historické události, které jsou v hlediska mezinárodních vztahů nejen popisovány, ale i analyzovány. Celkově se dá říci, že bude-li někdo chtít dozvědět se cokoliv bližšího o mezinárodních vztazích, je Encyklopedie mezinárodních vztahů první knihou, po které by měl tento člověk v knihovně či knihkupectví sáhnout.

Mgr. Inka Müllerová