Autor, docent a odborník na metodologii věd, je čtenářům znám, kromě jiných svých publikací, také knihou Přehled statistických metod zpracování dat (Portál 2004). Kniha, která je předmětem této recenze, jeho výše uvedenou knihu vhodně doplňuje, ale doplňuje i převažující publikace o kvantitativních vědeckých metodách. Je vzorem objektivity, věcnosti a didaktické důkladnosti. Její obsah tvoří široký záběr, zahrnující problematiku počínající základy vědecké metodologie, srovnání kvantitativního, kvalitativního a smíšeného výzkumu, přehled druhů kvalitativního výzkumu, jeho škol a teorií a základní aspekty kvalitativního výzkumu, které tvoří jeho „základní přístupy“ (případové studie, , fenomenologické zkoumání, biografický výzkum, zkoumání pramenů, „kritický výzkum“ a další druhy), struktura výzkumného plánu („projekt kvalitativní studie“, způsoby výběru a další složky či hlediska, včetně etických otázek), metody získávání dat (neformální, fenomenologický a jiné druhy rozhovoru a další techniky dotazování a pozorování), příprava, kódování a zobrazování dat, metody vyhodnocování a interpretace získaných výsledků, výzkumná zpráva, sekundární analýza a metaanalýza a řada dalších témat. Lze říci, že je to velmi systematicky a podrobně zpracované dané téma.
Téměř současně vyšla další kniha na stejné téma: Miovský M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu (Grada 2006). Zatímco Hendlova kniha je zaměřena všeobecněji, Miovského dílo, jak již naznačuje jeho název je zaměřen na problematiku kvalitativního výzkumu v psychologii a zabývá se proto i specifickými aspekty daného tématu, jako jsou např. „historicko-filozofické kořeny kvalitativního přístupu v psychologii“ (tj. zejména spor „duchovědné“, „rozumějící“ a přírodovědecky orientované psychologie). Hendl se, vedle k dané problematice vztažných filosofických škol, věnuje také teoriím, vztahujícím se k vývoji kvalitativního výzkumu, jako byly např. „chigagská škola“, „frankfurtská škola“ a dalším, které měly blíže k sociologii a historii než k psychologii. Nicméně i u Hendla nacházíme pojednání o žhavém tématu, fenomenologii o jejím filosofickém východisku a o fenomenologické sociologii. Autor objektivně podává i kritiku kvantitativního přístupu z pozic zdůrazňujících primární význam kvalitativního výzkumu a zachovává věcně referující přístup. Uznává význam kvalitativního výzkumu zejména jsou-li jeho předmětem postoje a motivy a způsoby jednání lidí, život organizací, společnosti a historie. Proto si ji s užitkem mohou prostudovat psychologové, sociologové, ekonomové i historici.
prof. PhDr. Milan Nakonečný