Nakladatelství Portál nás příjemně překvapuje rychlým tempem, s nímž vydalo v nové řadě Klasická díla psychologie tří základní publikace našich oboru, a to knihu Carl R. Rogerse: Způsob bytí, Ericha Fromma: Strach ze svobody a nyní přichází s prací Abrahama H. Maslowa: O psychologii bytí. Tato díla spatřila světla knihkupectví během prvních pěti měsíců letošního roku. A snad ještě více nás překvapí skutečnost samotné edice a jejího cíle – zprostředkovat odborníkům (zejména z oblasti pomáhajících profesí) a zájemcům z řad laiků zlatý fond publikací, majících klíčový význam pro vývoj psychologie a psychoterapie. Počin nakladatelství lze jednoznačně uvítat, neboť taková intence dosud chyběla a psychologové i psychoterapeuti (a studenti příslušných oborů) ji jistě hlasitě uvítají. Samotný výběr je samozřejmě nesnadný, bude vždy výběrem z výběru, který doporučuje a podporuje Vědecká rada Portálu.
Recenzovaná kniha vyšla prvně v r. 1962 a obsahuje úvahy a přednášky z let 1954 – 1961. Za zmínku stojí, že její vybrané části byly do češtiny přeloženy kolegyní Věrou Pokornou již dříve a vydány jako terapeutická pomůcka Kabinetem psychoterapie v Praze pod názvem Psychologie bytí (Psychoterapeutické sešity, č. 30, 1989). A nyní již k autorovi a jeho dílu.
O Abrahamu Haroldu Maslowovi (1908 – 1970) se dočteme, že pocházel z chudé židovské přistěhovalské rodiny a že prožil tvrdé dětství a mládí v Brooklynu. Profesně jej lze označit za amerického akademického psychologa a především teoretika. Byl činný hlavně na Brooklyn College a Brandeis University, kde vedl katedru psychologie. Zde také vznikla jeho přičiněním v r. 1961 Americká asociace pro humanistickou psychologii, jež později volně pokračovala Společností transpersonální psychologie, jejíhož založení v r. 1968 se Abraham H. Maslow účastnil.
Humanistickou psychologii autor nazývá „třetí sílou“, čímž naznačil její zrod a poslání, neboť vznikla v opozici a jako kritika tehdejšího amerického behaviorismu a psychoanalýzy. Je pro ni příznačné celostní pojetí, pozitivní pohled na jedinečnost člověka a jeho založení, důraz na osobní růst, hodnoty, odpovědnost a smysl lidského života. Odmítá redukcionismus, tedy výklad vyššího z nižšího (např. umění z pudové stránky člověka). Lidský jedince, byť určen svým biologickým založením, je architektem sebe a svého života.
Abraham H. Maslow je myslitelem inspirativním a aktuálním. Kupříkladu varuje před jedinci s poruchou osobnosti (charakteru), které považuje pro lidstvo za nebezpečné kvůli vlivu, jehož takto narušení lidé nabývají ve společnosti.
Jeho přínos pro psychologii a psychoterapii vidím zejména v jeho koncepci hierarchické struktury motivace, kdy lidské potřeby a z nich plynoucí motivy dělí na nedostatkové – deficitní (např. fyziologické, potřeba jistoty) a růstové – rozvojové, sebeaktualizační (např. potřeba pravdy, transcendence). Přičemž vyšší potřeby a motivy této hierarchie (pyramidy) přicházejí ke slovu teprve tehdy, jsou-li přiměřeně uspokojené potřeby nižšího řádu. V člověku shledává dvě základní a protikladné tendence – progresivní (další růst, rozvoj) a regresivní (setrvačnost, strach ze ztráty bezpečí a jistoty). Lidská bytost volí růst, pokud je subjektivně v bezpečí a cítí se vnitřně volná. Psychoterapie je pak pomoc člověku, jehož růst je omezen či zastaven a vytváří předpoklad pro další individuální rozvoj. Za zmínku stojí i jeho zkoumání „supernormálních“ lidí, pro něž je příznačná tvořivost a občasné vrcholné zážitky (peak experiences) mající ráz krátkodobě změněných stavů vědomí (mystické, extatické momenty), kterými ve zpětném pohledu dochází k poznávání bytí, potvrzení sebe a vlastní identity.
Abraham H. Maslow rozdělil knihu do šesti hlavních částí, závěrem pak nalezneme vysvětlivky (poznámkový aparát), seznam použité a doporučené literatury, jmenný a věcný rejstřík. Úvodem knihy je zařazeno několik předmluv napsaných k různým americkým vydáním knihy, jež jeho dílo přibližují, avšak nalezneme zde i kritické věty.
Pro přiblížení této významné publikace uvádím její obsah.
1. část – Rozsáhlejší pole působnosti pro psychologii ( Úvod, O psychologii zdraví, Co se může psychologie naučit od existencialistů).
2. část – Růst a motivace (Nedostatková a růstová motivace, Obrana a růst, Potřeba vědět a strach z vědění).
3. část – Růst a poznání (Poznávání bytí ve vrcholných zážitcích, Vrcholné zážitky jako pronikavé zážitky spjaté s identitou, Některé nebezpečí B – kognice, Odpor vůči škatulkování.
4. část – Tvořivost (Tvořivost u sebeaktualizovaných lidí).
5. část – Hodnoty (Psychologické údaje a lidské hodnoty, Hodnoty, růst a zdraví, Zdraví jako transcedence prostředí).
6. část - Úkoly pro budoucnost (Několik základních tezí psychologie růstu a sebeaktualizace. Dodatek A – Jsou naše publikace a kongresy vhodné pro ty, kteří se zabývají psychologií osobnosti? Dodatek B – Může existovat normativní sociální psychologie?).
Recenzovaná publikace je základní knihou humanistické psychologie a psychoterapie. Zprostředkovává filozofující způsob myšlení, opřený o preference a vlastní zkušenosti, vedoucí k volnějšímu a otevřenému teoretickému systému, na který později navázala řada značně různorodých myslitelů i praktiků. Je opakem dogmatického pojetí vědy, a proto lze přiřadit do proudu humanistické psychoterapie kupříkladu i rogersovskou a tvarovou psychoterapii.
Závěrem snad zbývá vzpomenout psychologa Eduarda Bakaláře (1934 – 2010), jenž v 70. letech minulého století jako první seznamoval naši odbornou veřejnost s dílem Abrahama H. Maslowa a se zásadami humanistické psychologie.
Recenzovaná práce, stejně jako i předchozí dvě knihy řady Klasická díla psychologie vydaných nakladatelstvím Portál, jistě najde své místo v knihovnách našich psychologů, psychoterapeutů a studentů příslušných oborů. Jsou to knihy jednoznačně hodnotné, inspirativní a vzorně nakladatelsky provedené.
prof. PhDr. Jan Vymětal
Ústav pro humanitní studia v lékařství
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Karlovo nám. 40
128 00 Praha 2
Zdroj: časopis Psychoterapie č.2/2014