Přechodové rituály

Přechodové rituály

van Gennep, Arnold

Portál, 2018

369 Kč314 Kč

Skladem

plusminusPřidat do košíku

Anotace

Kniha francouzského antropologa, religionisty a etnologa Arnolda van Gennepa z roku 1909 patří k jeho nejznámějším a stala se klasickým dílem o přechodových rituálech. Formuluje v ní svou klasifikaci těchto rituálů a věnuje se oblastem, jako je těhotenství a porod, narození a dětství, iniciační rituál, zásnuby a svatba, pohřební rituály. Van Gennep se pokouší seskupit všechny obřadní sekvence, které provázejí přechod od jedné situace k druhé. Každý přechodový rituál podle něj obsahuje tři sekvence: rituály odluky, rituály pomezní a rituály sloučení. Jejich funkcí je vytvořit bezpečný rámec pro transformaci, jíž jedinec prochází, a umožnit vědomé prožití této změny (společenské) role. To dovolí nejen přijetí nové role, ale následně i převzetí zodpovědnosti. Tyto myšlenky jsou stále aktuální a setkávají se i v současné společnosti s novou vlnou zájmu, o čemž svědčí vědomé obnovování různých typů takových rituálů.
Arnold van Gennep (1873–1957) byl významný francouzský antropolog, religionista a etnolog.

Bibliografické údaje

  • Autor:

  • Podtitul:Systematické studium rituálů

  • Překladatel:Beguivinová, Helena

  • Nakladatel:Portál

  • ISBN:978-80-262-1374-1

  • Počet stran / vazba:232 / Brožovaná

  • Rok vydání:2018

  • Kód:21204601

  • EAN:9788026213741

  • Obálka v tiskové kvalitě:Stáhnout

Odborné recenze

  • http://www.kultura21.cz/historietradice/18862-prechodove-ritualy-se-tykaji-kazdeho-z-nas

    Aniž bychom si to výrazněji připouštěli, i dnes procházíme množstvím přechodových rituálů - či spíše jejich zástupných náznaků: přestože jsou všudypřítomné, beznadějně už vyšuměly. Zpravidla míváme touhu posunout se někam, kam jsme dosud nemohli: narodíme se, nastupujeme do školky a školy, po maturitě jsme uznáni za „dospělé“, vstupujeme do vztahů krátkodobých i dlouhodobých, vcházíme do zaměstnání (či je opouštíme), pobíráme starobní důchod, eventuálně čekáme na smrt.

    Kdysi každý „přechod“ musel být provázen zkouškou, ať již dovednosti (u řemesel) nebo odvahy, schopnosti překonat bolest (což posléze degradovalo ve vojenskou službu), změnu stavu provázely rozličné obřady, vycházející z magického vnímání světa. Tam ostatně z jakoby protilehlé strany spadá i tabu, které naopak zakazovalo určité počínání jako krajně nebezpečné.

    Není divu, že takové dění, přítomné nejen u tzv. přírodních národů, ale vlastně v každé rozvinutější civilizaci, přitahovalo pozornost badatelů, jakmile zesílil zájem o současné i minulé obřadnosti. Mezi knihy zakladatelského významu se určitě řadí Přechodové rituály, vydané Arnoldem van Gennepem poprvé již v roce 1909. A jeho průzkumy podněcují i dnes, nedávno jsme na těchto stránkách uveřejnili recenzi čerstvé publikace o katolických přechodových rituálech v českých zemích. Jak je vidět, ani značný časový odstup není na škodu, pokud kniha dosáhla objevitelských hodnot.

    Van Gennep není sám, kdo v době relativně nedávné vyšel i česky – přidat lze další letité tituly, Frazera a jeho Zlatou ratolest, antropologicky zaměřené pojednání o roli mýtů a náboženství, nebo Le Bonovu stále aktuální Psychologii davu. Přitom obě tyto publikace spatřily světlo světa již v 19. století. Z domácí produkce pak lze přidat třeba Zíbrtovo přiblížení lidových obyčejů (mnohdy též nabývají rozměr přechodového rituálu), dodržovaných hlavně na vesnici. Nejnověji jsme si tuto okolnost mohli uvědomit při televizním uvedení drastického polského dramatu Volyň, kde se vyskytlo vzájemné mlácení cepy coby brutální hra dospívajících mládenců, jakkoli jimi vnímaná jako zábavná.

    Van Gennep svou práci (nijak rozsáhlou, má kolem 160 stránek) rozčlenil do několika kapitol, v nichž od klasifikace zkoumaného předmětu, zjištění, kdy se jedná o rituál jednotlivcův a kdy naopak skupinový (či dokonce celospolečenský), přechází k vytyčení a popsání jednotlivých fází, které odrážejí průběh lidského života. Zdůrazňuje, že pro rozčlenění není ani tak důležitá vnější jevová stránka rituálu jako pochopení jeho vnitřního mechanismu. Samostatné kapitoly věnuje těhotenství a porodu, poté narození a dětství, velkou pozornost upře na rituály iniciační (zejména se týkající vstupu mezi „dospělé“), všímá si svatebních obřadů a rovněž pohřebních záležitostí. Mezi svatbou a pohřbem – tedy v párovém soužití, ať již je nazveme manželstvím nebo jakkoli jinak - se pak zacykleně odehrávají rituály související s již zmíněným početím i zrozením, eventuálně fyzickým zánikem. A za každou „změnu stavu“ je nutné přijmout plnou odpovědnost.…

    V knize si nalistujeme i obsáhlý spisek odkazů na autorem prostudovanou literaturu, zpravidla pocházející z předminulého věku a do češtiny nikdy nepřeloženou, tudíž u nás obtížně sehnatelnou. S jedinou významnou výjimkou – van Gennep znal výše zmíněnou Frazerovu Zlatou ratolest a nejednou na ni odkazuje. Mohlo být tudíž zohledněno, že vyšla rovněž česky. Čtenář by se tak aspoň dověděl, které konkrétní strany by měl prostudovat, pokud by pocítil touhu šířeji se zabývat inspiračními zdroji.

    Překlenout více než století, které od sepsání knihy uplynulo, se pak pokouší doslov, v němž Martin Pehal osvětluje nejen dobový kontext van Gennepovy knihy, která narazila i na nesouhlas (ostatně van Gennep si nikdy nevybudoval univerzitní kariéru), ale také načrtává výsledky, kterých v následných desetiletích dosáhli obdobně zaměření vědci – např. Mircea Eliade, Victor W. Turner, Joseph Campbell, jejichž práce byly přeloženy i do češtiny. Pehal dodává, že ozvuky zasvěcení a cesty „tam i zpět“ pronikly také do umění – v případě filmové tvorby třeba do konceptu již legendární série Hvězdných válek (Star Wars) nebo cyklu s Harrym Potterem, a to jak literárního, tak filmového. Vlastně i přečtení této knihy lze vnímat jako drobný přechodový rituál, neboť před čtenářem otevírá nové obzory, ozřejmí mu situace sice možná žité, ale málokdy uvědomované v jejich skutečném dosahu.

    Hodnocení: 100 %

    - Přechodové rituály se týkají každého z nás - autor recenze: Jan Jaroš

Čtenářské recenze

  • van Gennep, Arnold: Přechodové rituály - autor recenze: Káťa Moravcová
    https://knihazaknihou.cz/prechodove-ritualy/

    Díky svému specifickému výběru literatury se občas od své knihomolské kamarádky dočkám na adresu obdržené recenzní knihy komentáře typu:“ Jo jasně, určitě to je bezva knížka. Hned jak budu sedět v cele smrti a dvacátým rokem se ve výkonu trestu začnu děsně nudit, jistě si ji přečtu…“. Něco podobného jsem si vyslechla ihned po svém nadšené projevu nad van Geneppovou monografií. Ale kniha Přechodové rituály děsně „ klamou tělem“ a i když se to na první pohled nezdá, určitě „chytnou a nepustí“ každého, kdo se zajímá o nábožensko-magické praktiky, o pohled ( nejen našich ) předků na posvátno a původ zvyků, které se od nepaměti váží ke všem stěžejním mezníkům lidského života, z nichž mnohé (byť v různých obměnách) přetrvaly do dnešních dnů.

    Francouzský religionista a etnolog Arnold van Gennep svou nejznámější knihu, která se časem díky svému rozsahu informací stala klasickým dílem, napsal již roku 1909. Studentům antropologie či etnografie je jistě jak autor, tak jeho dílo i ústřední téma této publikace známé, nicméně jiným zvědavcům, kteří zatím neví, co si mají pod termínem „přechodové rituály“ představit, prozradím, že přechodovými rituály autor rozumí akty, kdy jedinec přechází z jedné své etapy života do druhé.

    Klasicky sem tedy patří uznání dítěte za dospělého – plnohodnotného muže či ženu, dívka se svatbou stává manželkou, prvním porodem matkou atd. … V knize nám tedy Dr. van Gennep mj. představí svou klasifikaci přechodových rituálů týkající se těhotenství, porodu, narození a dětství. Dále iniciační rituály, zásnuby, svatby či pohřební rituály.

    „ … Dveře jsou mezí mezi cizím světem a domácím, jde-li o domácí příbytek a mezi světem profánním a posvátým, jde-li o chrám. „Překročit práh“ tedy znamená připojit se k novému světu. Proto to bývá důležitý úkon při svatebních obřadech, při obřadech adopce, svěcení na kněze či při pohřbu. “

    (str. 24)

    Kniha je brožovaná, obsah má členěn do 10 kapitol, dále obsahuje samostatnou kategorii „Poznámky“, „Doslov“, „Poznámky k doslovu“ a seznam použité literatury „Bibliografie“.

    Dovoluji si tvrdit, že knížka svým přebalem na první pohled moc nezaujme – bílé pruhy přechodu pro chodce na černém pozadí, no budiž… Název knihy k takovému grafickému pojetí přímo svádí. Ale na druhé straně jako velké plus vidím to, že se nejedná o paperback a že je publikace menších rozměrů, tudíž se pohodlně vejde do dámské kabelky, což je u mě dost důležité kritérium :).

    Co se týče obsahu mě jako laika, ne-etnografa a ne-antropologa rozhodně nadchl. Je pravda, že se jedná o více odborný text, takže jsem si musela některé termíny vyhledat ( Díky, milý Google!), ovšem i línější čtenář, který si nehodlá slova cizího původu „gůglit“, z kontextu jistě pochopí, i bez přesné znalosti významu odborného termínu, o čem autor píše: jednoduše řečeno se věnuje obřadům, kterými se překlenovaly důležité milníky lidského života. Těmito obřady ( rituály / slavnostmi) se oddělovaly jeho jednotlivé etapy, jenž měly vliv na život nejen konkrétního člověka, ale i celé komunity, ze které daný jedinec pocházel.

    “ … Rozlišování mezi fyzickým a sociálním dospíváním je ještě patrnější na některých obřadech u Todů, kteří praktikují mnohomužství a dívky se tu mohou zasnoubit už od tří let. Nějakou dobu před dosažením pohlavní dospělosti dívky za ní přijde muž z jiné vesnice, lehne si vedle ní a svým pláštěm oba přikryje. Zůstanou tak pár minut a pak odejde. Za 14 dní přijde dobře stavěný muž, jehož příslušnost ke skupině nebo klanu nehraje žádnou roli, stráví s dívkou noc a připraví ji o panenství… Vlastní svatební obřady začínají až v 15 nebo 16 letech tedy několik let po dosažení pohlavní dospělosti.“

    (str. 65)

    Autor v knize vysvětluje skladbu rituálů v tradicích různých „divokých a polodivokých, starověkých i současných“ kmenů a v bodech je ( sice stručně ale přesto poutavě ) popisuje. Díky této monografii mj. pochopíte, proč se nevěstě dávalo (dává) věno, proč se k rituální očistě téměř ve všech kulturách používá voda a seznámíte se s i různými praktikami odnětí, useknutí či zmrzačení části těla, které mění tělo jedince viditelným způsobem pro všechny kolem.

    „ Vezmeme-li nakonec v úvahu excizi poštěváčku a stydkých pysků, protrhávání panenské blány či nařezávání perinea, zjišťujeme že se s lidským tělem nakládalo jako s kusem dřeva, který každý přitesával a upravoval podle svých představ – uřezávali, co přečnívalo, přepážky proděravěli, hladké plochy vrásnili…..Mezi všemi těmito praktikami je obřízka jednou z nejjednodušších a nejméně závažných….“

    ( str. 66)

    Kniha se pochopitelně nedá (podle mě) „ zhltnout na první dobrou“, přece jenom se jedná o odbornou literatura, u které je nutné alespoň trochu přemýšlet. A člověk musí zároveň i musí mít náladu na to, aby si ve volném čase četl o tom, jakým způsobem se v antických chrámech zasvěcovaly posvátné prostituky, či jakým způsobem v liturgii římských katolíků probíhá iniciace novicek v řádu. Nicméně, pokud vás takovýto typ informací baví a neodrazuje vás odborněji psaný text, knihu vám vřele doporučuji.

    Summa summarum

    Mně se kniha líbila a navzdory tomu, že nejsem antropolog či etnograf, jsem ji přečetla v rekordním čase. Hlavně díky tomu, že mě baví magicko-náboženské praktiky a zajímají mě předkřesťanské zvyky (tradice ne-křesťanů ) a animistických kmenů, ať starověkých nebo současných. Myslím, že v kontextu toho, že se stále více lidí z našeho „civilizovaného“ západního světa obrací zpět k tradicím předků, najde si kniha své čtenáře i mimo odbornou veřejnost, pro kterou byla před více než 100 lety sepsána.

    Moje hodnocení ( jako ve škole): 1

    V procentech: 92%

    autor recenze: Káťa Moravcová
    https://knihazaknihou.cz/prechodove-ritualy/

    - 19.07.2019

  • van Gennep, Arnold: Přechodové rituály - autor recenze: Alžběta Krejčová
    http://www.casopisagora.cz/2019/05/prechodove-ritualy-systematicke-studium-ritualu/

    “A jsou zde neustále nové a nové prahy, které je třeba překračovat, práh léta nebo zimy, ..měsíce nebo noci, práh narození, dospívaní nebo zralého věku, práh stáří, práh smrti, práh jiného života – pro ty, co v něj věří.”

    Knížka pojednává o teoretickém a historickém pojetí přechodových rituálů. Jedná se o celkem útlou, ale hutnou knížku. Je v ní spousta příkladů a popisů různých rituálů a společenství. Publikace je vhodná, pokud se čtenář chce dozvědět o různých typech rituálů, vidět určité srovnání a zamyslet se nad tématem v jeho teoretické šíři. Zvláště dobře je zde vidět jejich velká rozmanitost a různorodost, ale i překvapivé podobnosti jednotlivých rituálů a oblastí mezi rozdílnými skupinami. Vedle sebe se tak ocitají rituály z Austrálie, starého Říma či křesťanské Evropy. Text je starý kolem sta let a jejím autorem je francouzský religionista a etnolog Arnold van Gennep.

    Prvních pár stránek knížky mě překvapilo, poněkud nepříjemně, v tom, jak je knížka teoretická. Poté jsem se do ní ale začetla a našla jsem spoustu látky k inspiraci, a to i z psychologického hlediska.

    Samotné zamyšlení se nad přechodovými rituály a jejich rolí je fascinující. Dá se v nich vidět oslava změn, které čekají každého v rámci jeho života. Minulé kultury tyto přechody uctívaly a prožívaly často veřejněji než my teď. Tato kniha mi tento aspekt mnohem víc zvědomila a ukázala ho na desítkách případů.

    Na začátku je načrtnuté základní dělení a poté následují jednotlivé kapitoly, věnující se základním oblastem, jako jsou “Těhotenství a porod” či “Iniciační rituály”.

    Autor klade velký důraz na sekvence rituálů – zaměřuje se tedy na popis činností či obřadů tak, jak jdou za sebou. Vymezuje se tak vůči vytržení a zkoumání jen jednotlivého rituálního aktu (např. přestřihnutí pásky), byť může být vrcholem obřadu a nejvýraznějším prvkem. Věnuje velkou pozornost tomu, co se děje před ním i potom. Každé části rituálu věnuje stejnou pozornost. To mu pomáhá nacházet podobnosti rituálů tam, kde je jiní přehlédli.

    Přechodový rituál předkládá jako uskupování různých rituálů odlučovacích, pomezních a slučovacích. Na konkrétním příkladu iniciace jinochů v indiánském kmeni to mohlo vypadat takto: odlučovací rituál – ostříhání vlasů a odchod od rodiny; pomezní r. – pobyt mimo kmen, ve zvláštní chýši či v lesích; slučovací r.- tetování, příslušící dospělému a tím začlenění do dospělé společnosti.

    Slovy autora: “Pro skupiny, stejně jako pro jednotlivce je žití neustálé rozpadání a obnovování, neustálé změny stavu a podoby, umírání a znovuzrozování”. Pod tyto procesy spadá pro autora – a společnosti, které pro ně měli zvláštní rituály – i střídaní dne a noci, stárnutí či formování rodin (někdo odchází, někdo přichází, mnoha způsoby).

    Chci tedy podpořit potenciální čtenáře v tom s knížkou chvilku vydržet. Mně přišla inspirace v podobě funkce a ohraničování přechodových rituálů nakonec velmi přínosná. Rituály přeci sloužily mnohým společenstvím k přechodům z jedné významné etapy do další – ať se už jednalo z dětství do dospívání; z prvního porození dítěte zpět do běžné společnosti či z jednoho území do druhého.

    Autor předkládá nashromážděná fakta z množství zdrojů, dává je do souvislostí a nastiňuje jejich zařazení. Naopak v knize čtenář nenajde dlouhé psychologické rozbory, tím méně návod pro osobní použití. Autor se občas, i když velmi zřídka, dotkne i “dnešní doby”, což nicméně znamená přelom 19./20. století a Francii. Čtenář tedy nenajde logicky nic o dnešních podobách rituálů či cokoliv z České republiky.

    Nejedná se úplně o jednoduchý text, zároveň je ale poté, co si čtenář zvykne na autorův styl celkem čtivý. Mírně, ale ne přehnaně, rušivé může pro čtenáře být vymezování se vůči jiným autorům a etnologům z konce 19. století, ale vyskytuje se převážně jen v závěru knihy a občas slouží jako podklad pro zajímavé postřehy autora.

    Pro psychology, stávající i budoucí, chci vypíchnout, že autor klade silný důraz na jednotlivce a na transformační procesy, kterými prochází a způsoby, jak se s nimi vyrovnává okolí. Spousta rituálů mi takto skrz psychologizující optiku připadá jako prostor a způsob si začlenit životní změny a potenciálně náročné situace.

    - 16.07.2019

  • van Gennep, Arnold: Přechodové rituály - autor recenze: Jarmila Skopalová

    Už přechodová zebra na obalu knížky čtenáře může znervóznit svým poselství – odkud a kam vede? Je jasné, že z jedné strany na druhou, ale co je na těch dvou stranách? Arnold van Gennep napsal knihu Přechodové rituály v roce 1909 a přesto stále přináší jednu z nejpřesnějších klasifikací přechodových rituálů vůbec. A co je vlastně takový rituál? Svatba, pohřeb, obřízka, vyhánění nemoci z těla – zkrátka zvyk, který vás přenáší z jedné části života do druhé. Kdo se chce začíst do přesnějších a odbornějších popisů, najde tu klasifikace jednotlivých rituálů. Koho zajímá třeba magičnost takových zlomových situací, najde tu posvátno, magii, čarování i náboženství. Už první věta knihy provokuje moderní mysl, která pokročila od roku napsání knihy ve vidění světa a hlavně rovnosti jeho obyvatel: „Každá obecná společnost v sobě zahrnuje několik zvláštních společností, které jsou tím nezávislejší a tím zřetelněji ohraničené, čím nižší je stupeň civilizace obecné společnosti.“ Příklad: starobylá Sparta, král odjíždí do války. Musí obětovat Diovi, aby jeho cesta byla úspěšná. Když byla znamení příznivá, ohňonoš vzal z oltáře oheň a nesl jej až na hranici. Tam král obětoval znovu a teprve po dalších příznivých znameních hranice překročil. Také jste si hned vzpomněli na naše hraniční přechody, pasy a víza? Dnes to vidíme jako bezpečnostní pojistku – ale spartský král viděl své rituály úplně stejně! A to mluvíme zatím pouze o tak zvaném materiálním přechodu. Iniciační rituály znamenají pro jedince, ale i společenství, ve kterém žije, jeho přechod od nedospělosti do dospělosti. Tedy i k sexuální dospělosti a znamení, že může plodit a rodit. Takové rituály jsou spojeny i s fyzickým mrzačením či označením. Možná se vám na první pohled zdá, že tato kniha není nijak zvlášť důležitá pro moderního člověka. Opak je pravdou: hlubší zamyšlení nad našimi vlastními zvyky vede k větší toleranci ke zvykům ostatních.

    autor recenze: Jarmila Skopalová
    Recenze byla zpracována pro Knižní Novinky

    - 11.04.2019

  • Přechodové rituály je inspirativní dílo přehlíženého francouzského etnologa. I po sto letech má co říct - autor recenze: Samuel Pacek
    https://eurozpravy.cz/kultura/literatura/249387-recenze-prechodove-ritualy-je-inspirativni-dilo-prehlizeneho-francouzskeho-etnologa-i-po-sto-letech-ma-co-rict/

    Nejznámější kniha francouzského etnologa Arnolda van Gennepa patří k předním dílům ke studiu rituálů. Gennep v ní pojednává o tzv. přechodových rituálech, jež zažívají v souvislosti se současnou religionistikou a antropologiií v západní společnosti obnovený zájem. Právě studium rituálů vysvětluje určité znaky každodenního chování a jednání člověka.

    Ve francouzské sociologické tradici na počátku 20. století dominoval odkaz Émila Durkheima, kterou byl z části ovlivněn i Van Gennep. Po nějaké době se od této osobnosti distancoval a podrobil ji důsledné kritice, jež byla ignorována. Durkheim totiž hovořil o společnosti jako o nezávislé entitě vkládající skrze společenský systém jednotlivcům určitý systém hodnot. Van Gennepovi se nelíbilo, že Durkheim dělá z živoucích bytostí exempláře seřazené jako kdyby v herbáři.

    Arnold Van Gennep během pobytu v Paříži studoval řadu oborů – obecnou lingvistiku, egyptologii, primitivní náboženství sociologii či islámskou kulturu. Roku 1904 získal doktorát na Sorbonně na základě výzkumu tabu a totemismu na Madagaskaru a svých rozsáhlých prací o australských mýtech a legendách. Vystřídal řadu povolání od profesora entologa přes francouzskou armádu až po badatele na volné noze. Nikdy se mu však nepodařilo ve Francii dosáhnout akademické pozice.

    Napsal řadu děl, z nichž nejslavnější je právě kniha Přechodové rituály, jež poprvé vyšla v roce 1909. K českému čtenáři doputovala až v roce 1997 a po více než 20ti letech se dočkala druhého vydání díky nakladatelství Portál. Ve své době přehlížený autor je dnes zdrojem inspirativních myšlenek, které mají svoji váhu nejen u spřízněných oborů, ale i při všeobecném povědomí o zvyklostech člověka rozdílné kultury.

    Cílem Gennepovi publikace je utřídít nejrůznější popisy rituálů a vysvětlit, jak je to možné, že se napříč kulturami v mnoha rysech podobají. Dále se pokouší upozornit na stádium pomezí, v němž se člověk nachází mezi dvěma stavy společnosti, kdy stojí na prahu nové identity, do níž dosud plně nevstoupil. Velmi často tento přechod symbolizuje ve formě hmotného objektu jako dveří, brány či mostu.

    Van Gennepův přístup zpočívá na sociologických poznatních, kdy je člověk v průběhu života řazen do různých škatulek. Jakmile se během svého bytí posune o krok vpřed musí podstoupit odpovídající obřad. Nehledě na tom, jak slovo obřad zní, je třeba brát na vědomí, že se nejedná o něco výlučně magického, ale naopak o zvyklost spjatou s určitou subkulturou či profesí.

    Kromě důkladné klasifikace a dělení rituálů se čtenář v průběhu čtení přesouvá na jejich detailní rozbor, zvlášť z hlediska jejich přechodovosti spojené s životními etapami. Proto Gennep začíná těhotenstvím a narozením dítětě, následně se přesouvá na iniciační rituály, zásnuby a sňatek a končí skupinou pohřebních obřadů. Pro konkrétní představu doplňuje své poznatky o příklady z Blízkého východu, Asie či Afriky včetně jejich tajných společností.

    Na dílo Arnolda van Gennepa je nutno pohlížet epistémou, tedy z hlediska toho, jak byl chápán svět v době, kdy kniha vznikla. Autor se dopouští řady nesrovnalostí a generalizací, nehledě na tom, jak pečlivě pracuje s pramenným materiálem. Nelze mu upřít aktuálnost a svěží pohled na rituály jako na událost nikoliv výlučně magickou, ale třeba také sociální. Tím si může získat na svou stranu čtenáře oborem nepolíbeným.

    - 03.04.2019

  • OBJEDNÁVKY KNIH KNIHKUPECTVÍ

    telefon:
    283 028 202

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH JEDNOTLIVCI A ORGANIZACE

    telefon:
    283 028 203
    283 028 204

    provozní doba:
    9.00 – 18.00 hod.
    (každý všední den)

  • REKLAMACE A DOTAZY E-SHOP

    telefon / e-mail:
    283 028 205
    kanclir@portal.cz

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)