Výraz emocí u člověka a u zvířat

Výraz emocí u člověka a u zvířat

Darwin, Charles

Portál, 2020

499 Kč424 Kč

Skladem

plusminusPřidat do košíku

Anotace

Kniha vydaná v roce 1872 představuje nejmladší z trojice hlavních Darwinových děl o evoluční teorii. Důraz je kladen na univerzální povahu výrazu emocí, což se projevuje podobnostmi mezi různými etniky i mezi zvířaty a lidmi. To naznačuje vrozený původ emocí. Darwin spojuje mentální stavy s koordinací pohybů, jak již naznačuje příbuznost slov „motiv“ a „emoce“. Rozdíl mezi lidmi a zvířaty mnohdy spočívá v tom, že u lidí se jedná o symbolické náznaky, které byly u jejich zvířecích předků míněny doslova (například pohrdání a hnus jsou spojeny s pohyby, jejichž původním cílem bylo vyhnout se odpornému zápachu). Darwin tímto způsobem pojednává o jednotlivých emocích typu pláč, zoufalství, veselá nálada, hloubání, hněv, pohrdání, vina, překvapení či stud a detailně popisuje, jak se projevuje jejich výraz. Jedná se zároveň o jednu z prvních publikací, která byla doprovozena fotografiemi. Kniha představuje Darwinův hlavní příspěvek dějinám psychologie 19. století a může být považována za čtenářsky přístupný úvod do Darwinova pojetí evoluce.
Charles Darwin (1809–1882) byl slavný britský přírodovědec, geolog a botanik, zakladatel evoluční biologie. Prohlásil, že všechny druhy organismů se postupně vyvinuly ze společných předků, a představil vědeckou teorii, podle níž je tato evoluce výsledkem přírodního výběru, při kterém se uplatňuje zápas o přežití každého jednotlivce i druhu. Mezi jeho nejslavnější knihy dále patří O vzniku druhů přírodním výběrem (1859) a O původu člověka (1871).

Bibliografické údaje

  • Autor:

  • Překladatel:Král, Josef; Příhoda, Václav

  • Nakladatel:Portál

  • ISBN:978-80-262-1583-7

  • Počet stran / vazba:352 / Brožovaná

  • Rok vydání:2020

  • Kód:21205901

  • EAN:9788026215837

  • Obálka v tiskové kvalitě:Stáhnout

Čtenářské recenze


  • Nevolíme-li, volíme nevolit - autor recenze: Adam El Chaar

    http://www.iliteratura.cz/Clanek/44337/iliglosa-nevolime-li-volime-nevolit

    Titulek není slogan nějaké nové politické strany, ale filozofické východisko myslitele Jeana-Paula Sartra, který se v roce 1943 zapsal do dějin svazkem Bytí a nicota. „Něco sdělujeme, i když zarytě mlčíme,“ můžeme vyvodit z převratného exkurzu do chování rozličných forem života od biologa Charlese Darwina, který prvně vyšel roku 1872 pod názvem Výraz emocí u člověka a zvířat. Jeden se zabýval duchem, druhý hmotou, ale oba se do svého problému ponořili tak, že to bere dech.

    Nevolíme-li, volíme nevolit aneb Řeč těla pro pokročilé

    Za slovem bakterie většinou slýcháme ozvěnu nemoc, ale v poslední době se mluví i o prospěšných bakteriích a o tom, jak jsou důležité pro lidské zdraví. Darwin ve svém díle Výraz emocí u člověka a u zvířat učí, že bychom měli mít všechny formy života v úctě – dává jim specifické poselství, duši. Církev ho svého času označila za kacíře, ale ve skutečnosti toho pro Boha udělal mnoho. Učili jsme se ve škole, jak pobouřil pobožné svou teorií, že člověk pochází z opic. Někteří nadále věřili, že nás Bůh uplácal z hlíny, jiní se urazili, že bychom měli mít něco společného s primáty. A další to vyřešili tak, že Bůh stvořil opice, abychom se z nich pak vyloupli my – lidé.

    Darwinův Výraz je podobně jako Sartrovo Bytí originální, geniální učebnice psychologie. Sartre pojednává o tom, co lze z lidské psýchy vidět jen vnitřním zrakem, Darwin o tom, co můžeme pozorovat očima. První je filozof, druhý biolog. První existenciální, druhý evoluční. U Sartra je základním kamenem nepřetržitý, fatálně unikavý proud existence, Darwin se zabývá jejím hmotným vývojem. Podobně jako Bytí je i Výraz kniha, jež vyžaduje hlubokou kontemplaci, bez které není čitelná – každodenní pozorování sebe sama i druhých.

    O čem Darwin informuje? Využívá nejen svých vlastních pozorování, ale i těch zprostředkovaných kolegy. Jak se třeba chová člověk, který zdědil jmění? Jako opilec. Proč sevřeme rty, když se soustřeďujeme? Nechceme se rušit dýcháním. Proč zvedáme koutky obočí při zármutku? Vážně? Přiloženy jsou příklady tohoto jevu na ženě, které umírá dítě, a pak na chudém muži, jenž musí prodat svou milovanou kozu. Je to dojemné. On zvedá koutky obočí a koza mu olizuje ruce. Muž se loučí dlouho, ale na odchodu už se ani neotočí. Při popisu grimas se člověk nemůže ubránit pokusům zkusit si to před zrcadlem. Většinou to ale, světe div se, nejde. Nelze ovládnout vůlí to, co je reflexivní. Proto je herectví taková věda.

    Ukázka z Darwinova bádání: „Jiná mladá dívka a mladík, oba v nejpovznesenější náladě, se spolu živě hádali a mimořádnou rychlostí. Všiml jsem si, že kdykoli byla mladá dívka překonána a nemohla ze sebe vypravit slova dosti rychle, její obočí se postavilo příčně vzhůru a na čele se jí tvořily pravoúhlé rýhy. Dávala takto pokaždé najevo velkou tíseň a učinila to během několika minut půltuctukrát. Neučinil jsem o tom žádnou poznámku, ale při pozdější příležitosti jsem ji prosil, aby uvedla v činnost svaly zármutku. Jiná dívka, která byla právě přítomna a dovedla to úmyslně učinit, jí ukázala, co se tím zamýšlí. Ona se o to opětovně pokoušela, ale naprosto selhala, a přece dříve tak nepatrná příčina k tísni, že nebyla s to hovořit dosti rychle, stačila, aby uvedla tyto svaly opět a opět v energickou činnost.“ (s. 147)

    Jak si vážený vědec může být jistý svou znalostí skutečného rozpoložení člověka? Někdy si všimnu, že výraz mé tváře následuje cítěnou emoci až se zpožděním, někdy i několika dnů. A vůbec už nekoresponduje s momentální situací. A jak má čtenář stoprocentně rozlišit třeba nevrlost od tvrdošíjnosti, zvlášť když byly pojmenovány před sto padesáti lety? Čtení je to ale fascinující. V jednom místě třeba Darwin podrobně rozebírá rozbíhavost očí při „čumění do blba“ (hledění do prázdna): za různých okolností jsou to dva, tři nebo šest stupňů. Následuje „rozpačité uvažování“, jako téma – autor sám uvažuje odvážně.

    Nedávno jsem na Darwina narazil v seznamu slavných osobností, které „trpěly“ Aspergerovým syndromem, tedy vysokofunkčním autismem. Jedním z jeho projevů je údajně neschopnost dekódovat chování druhých lidí, takzvaná slepota mysli. Na druhou stranu se prý člověk s autismem ve snaze napravit svůj deficit může stát silou vůle mistrem ve svém oboru.

    - 17.06.2021


  • Darwin, Charles: Výraz emocí u člověka a u zvířat - autor recenze: Jana

    https://www.psyhub.cz/litrevue

    Výraz emocí je odbornou knihou, která do nejmenších detailů (př. jaké svaly se zapojují) popisuje projevy jednotlivých emocí a lidského chování, řeči těla. V rámci knihy jsou představeny i detailní popisy chování a emocí u zvířat, čtenář tak sám může pozorovat možný evoluční vývoj. Kniha ovšem nedisponuje pouze vyčerpávající teorií. Autor mezi řádky vkládá i veselé historky, jelikož nejrůznější hypotézy často testoval na vlastní rodině (hlavně na dětech) nebo využíval přátele nebo sledoval náhodné kolemjdoucí. Také musím ocenit obrázky a četné ilustrace.

    Přiznávám, že někdy se kniha četla svižně, jindy nám to spolu drhlo. Každopádně se jedná o dílo významného autora, které se opravdu dá dočíst J a to vřele každému doporučuji!

    autor recenze: Jana
    https://www.psyhub.cz/litrevue

    - 26.01.2021


  • Darwin, Charles: Výraz emocí u člověka a u zvířat - autor recenze: Gabriela Rotterová

    http://casopisagora.cz/2020/08/charles-darwin-vyraz-emoci-u-cloveka-a-u-zvirat/

    Myslím, že všichni nadšenci oboru svého zájmu alespoň trochu touží po čtení ,,velkých autorů‘‘. Pro psychology jde bezpochyby o Freuda, Skinnera, Banduru, Roggerse a mnoho dalších. Charles Darwin jako autor s velkým ,,A‘‘ není důležitý jen pro jeden obor, protože zásadně ovlivnil celé společenské i přírodní vědy. Čtení děl, které se staly stavebním kamenem pro vznikající teorie, má ale pár velkých nevýhod…

    Výraz emocí u člověka a u zvířat je kniha, která poprvé vyšla v úplně jiné verzi a nesklidila přílišný úspěch. Zhotovení druhé verze se po autorově smrti chopil jeho syn Francis Darwin. Řídil se tužkou psanými poznámkami v první verzi s plány na úpravu a doplnil je dalšími otcovými materiály, jako byly výpisky z knih, korespondence, úvahy, pojednání a kritiky. Díky němu mohla deset let po autorově smrti, roku 1892, vyjít verze, jež byla mnohem úspěšnější.

    Kapitoly by se daly rozdělit do 3 částí. První část se zabývá obecnými principy – principem účelných sdružených zvyků, principem protikladu a principem přímého působení podrážděné nervové soustavy na tělo nezávisle na vůli a zčásti ze zvyku. Druhá část se věnuje výrazům emocí u zvířat a třetí u člověka.

    Osobně mi toto rozdělení vůbec nevyhovovalo, jelikož jsem se po první třetině knihy cítila být znalcem chování domácích mazlíčků, přežvýkavců, koní a dalších, ale na výrazy emocí u člověka jsem si musela ještě počkat, měla jsem z díla pocit, že jde o dvě publikace spojené dohromady. Čekání na část zaměřenou na člověka se ale každopádně vyplatilo, a to minimálně díky množství informací, které čtenáře donutí přemýšlet nad evolučními změnami, nad podobností některých zvířecích a lidských projevů a nad sociálním působením. Nestydím se ale přiznat, že jsem několik kapitol, které mě moc nezajímaly, přeskočila.

    Navíc jak se dá očekávat, kniha není psána čtivým jazykem, tudíž se nehodí jako četba na dovolenou, ani před spaním. Velkou část jsem musela číst dvakrát a plně se soustředit, abych vůbec pochopila, o čem se píše. Mé doporučení by tedy směřovalo ke zkušeným čtenářům, kteří by knihu použili do nějaké práce, které zajímá historický kontext teorií emocí a pro majitele domácích mazlíčků, kteří jim více chtějí porozumět.

    - 25.11.2020


  • Darwin, Charles: Výraz emocí u člověka a u zvířat - autor recenze: Vendi z Jihu

    http://vendi13.blogspot.com/2020/08/neprehnanim-to-s-tim-sebevzdelavanim.html

    Nezávislý pozorovatel by celkem snadno mohl získat dojem, že se pohybuji v rámci tří žánrů – dětské knihy, romantika/erotika a odborná literatura. Ne všechny knihy, které přečtu, se ocitnou tady. Respektive na ně nevznikne plnohodnotná recenze – to bych se upsala! Navíc by to nikoho nebavilo a také jsou knihy, ke kterým se toho nedá moc říct, natož sepsat čtyři a více odstavců. Uvidíme, jak se mi bude se slovy dařit dnes.


    Každý z nás má témata, která mu nedávají spát. Jsme fascinování různými věcmi a je jedno, jak jsme k tomu dospěli. Mohlo nás zaujmout něco ve škole, článek v časopise, titulek na internetu, něco naťukne seriál či film… podněty můžeme získávat z různých oblastí. Už vím/víte, že mě zajímá dětská literatura, což se dá logicky zdůvodnit mateřstvím. Potom matematika, která úzce souvisí s mou mamkou, a rovněž s mým neúspěchem v jakémkoli setkání s ní (s matematikou, ne maminkou!). Další je vesmír, za což vděčím svému oblíbenému léku na špatnou náladu – seriálu Teorie velkého třesku. A v neposlední řadě je tu psychologie. Obor, který jsem dokonce jednu dobu zvažovala studovat. Nakonec jsem zůstala u ekonomie. Zda se jednalo o dobrou volbu se přesvědčím v následujících měsících, neb nastal čas najít si práci.

    „…Psi mají ještě jiný a nápadný způsob, jak projevovat svou náklonnost, totiž že lížou ruce nebo obličeje svých pánů. Někdy lížou jiné psy a to pak vždy jejich tlamy. Viděl jsem také psy lízat kočky, s nimiž byli spřáteleni. Tento zvyk měl pravděpodobně svůj původ v tom, že feny pečlivě olizovaly svá štěňata, nejdražší předmět své lásky, aby je očistily…“

    Zpět k psychologii. Ruku v ruce s ní jde pozorování lidí. Každý z nás je ve své podstatě tak trošku šmírák.  Vrátím se znovu k seriálům – říkají vám něco tituly Mentalista? Anatomie lži? Právě v nich hraje hlavní roli pozorovací talent a skutečnost, jak naše myšlenky, chování, smýšlení, názory, zkušenosti a další ovlivňují naše projevy, reakce, emoce. A jsme u tématu dnešní knihy – EMOCE. Každý je projevujeme jinak. Někdo se za ně nestydí, jiný je neukazuje vůbec, dokonce ani sám sobě, další výhradně v soukromí. Vše má různé kořeny a důvody. Je to obsáhlé téma.

    Charles Darwin je pojem. Přírodovědec, geolog, botanik. Zakladatel evoluční teorie, podle níž jsme se všichni postupně vyvinuli ze společných předků – zjednodušeně řečeno. Když jsem tedy narazila na název Výraz emocí u člověka a u zvířat, zaujala mě představa právě takového srovnání. Ze spousty dokumentů (díky kanálům jako National Geographic či Discovery) vím, že primáti emoce projevují velmi podobně jako my. Z domova pro změnu vím, jak se projevují psi. Dávají najevo nejen své pocity, reagují i na naše. O to víc mě to ke knize táhlo.

    „…Člověk nemůže hluboce myslit a současně do krajnosti napínat svou svalovou sílu. Jak zpozoroval již dávno Hippokrates, pociťují-li se dvě bolesti současně, silnější otupuje slabší…“

    Chtě nechtě jsem nucena přiznat, že se jedná o jednu z náročnějších publikací. Její zajímavost je vykoupena odborností. Opět je to případ, kdy neslupnete celý titul za odpoledne jako malinu. Já osobně ji mám položenou na stolku vedle křesla a sahám pro ni, kdykoli je klid. Román zhltnu a za týden si zpravidla sotva vybavím, o čem byl či nějaká jména. O Darwinovi přemýšlím. Zůstává mi v hlavě, přináší mi víc.

    Protože se jedná o první titul tohoto druhu v mé knihovně, těžko se pro něj hledá srovnání. Stejně jako výtky. Kniha poprvé vyšla v roce 1872 a nové vydání jí jedině prospívá. Jistě, stále je z ní cítit jistá známka staršího jazyka, však už je na světě nějaký ten pátek a „přeložit“ ji do současné mluvy je nereálné a navíc by to byla do nebe volající pitomost. I přes tuto zdánlivou negativnost je až překvapivé, jak se autorovi podařilo přinést tolik příkladů z reality. Mezí mé favority patří kapitoly věnované psům a kočkám. Aby také ne, když jde o zvířata, se kterými se setkávám, a mám tak možnost pozorovat a ověřovat. Názorná ukázka převedení teorie do praxe! Nelze tedy jinak, než dát plný počet, přestože jsem sotva kompetentní k relevantnímu hodnocení z pohledu odbornosti. Jinými slovy jsem vám coby laik přiblížila, co mě motivovalo k výběru knihy a jak ji vnímám. Maličkým negativem by mohlo být paperbackové vydání (měkké desky), protože se vazba a kraje snadní ničí kvůli častému otevírání a listování.

    - 11.09.2020


  • Darwin, Charles: Výraz emocí u člověka a u zvířat - autor recenze: Taťána Kročková

    http://kultura21.cz/historietradice/20689-darwin-a-jeho-vyraz-emoci-u-cloveka-a-u-zvirat

    Kniha Výraz emocí u člověka a u zvířat rozhodně stojí za přečtení. Tato významná studie, která úzce souvisí Darwinovou evoluční teorií, byla poprvé vydána roku 1872. Nyní ji nově vydalo nakladatelství Portál. Čím je tato kniha tak pozoruhodná?

    Darwinova antropologická, kulturně antropologická, biologická i psychologická studie shrnuje jeho poznatky týkající se výrazu emocí u lidí i zvířat. Do podrobností rozebírá všechny možné emoce, které se u člověka mohou projevit, a především je dává do souvislosti s projevy emocí u zvířat. Tvoří tedy opravdový základ pro evoluční vývoj. Popis emocí je záživný, Darwin uvádí spoustu reálných příkladů ze života, z vlastní rodiny i okruhu svých blízkých přátel. Předvádí také dokonalé znalosti o zvířatech - a díky podrobnému popisu toho, jak zvířata prožívají emoce a čím jsou nám, lidem, podobná, k nim můžeme nacházet větší láskyplnou náklonnost a mít s nimi mnohem větší soucit.

    Publikace Výraz emocí u člověka a zvířat byla vydaná poprvé v roce 1872. Obsahovala také působivé obrázky a fotografie, které dokreslovaly popis jednotlivých emocí. Stala se stěžejním dílem a spolu s dalšími významnými knihami jako byly studie O vzniku druhů přírodním výběrem (1859) a O původu člověka (1871) tvoří pevný základ Darwinovy evoluční teorie.

    Je opravdu skvělé, že nakladatelství Portál vydalo nově tuto knihu v roce 2020, neboť poslední vydání v tomto českém překladu pochází z roku 1964. Kniha již vůbec nebyla k sehnání, maximálně tak poskrovnu v některých antikvariátech.

    - 16.07.2020

  • E-SHOP – DOTAZY A REKLAMACE

    telefon / e-mail:
    283 028 205
    eshop@portal.cz

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH KNIHKUPECTVÍ

    telefon:
    283 028 202

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH JEDNOTLIVCI A ORGANIZACE

    telefon:
    283 028 203
    knklapkova@portal.cz

    provozní doba:
    9.00 – 18.00 hod.
    (každý všední den)