Kniha 150 terapeutických her pro dospívající je skvělým pomocníkem při terapeutické a poradenské práci. Sám autor v úvodu zmiňuje, že všechny hry pocházejí z jeho dlouholeté praxe. Hry pokrývají témata, se kterými se při práci s dospívajícími můžeme nejčastěji potkat. Jmenovitě v knize nalezneme 10 kapitol na téma mindfulness, sebeúcty, komunikačních dovedností, zvládání stresu, zvládání zlosti, úzkosti, deprese, šikany, traumatu a zármutku. V každé kapitole je po 15 hrách, která jsou rozděleny do tří úrovní – lepší porozumění daného tématu, podrobnější prozkoumání tématu a jeho způsoby řešení, budování copingových dovedností.

Co bych na knize vyzdvihla jako první je přístupnost her. Všechny hry jsou koncipovány tak, abychom k nim potřebovali pouze snadno sehnatelné pomůcky (nejčastěji kresebné pomůcky). Současně se mi velmi líbí jejich různorodost, kdy zde najdeme jak hry pohybové, kreslící či dramatické. U jednotlivých her vždy autor uvádí i předpokládanou časovou dotaci, počet lidí, pro které je hra určena a jaké pomůcky jsou zapotřebí. Tato skutečnost velmi usnadňuje výběr hry vždy pro konkrétní situace.

Celkově se mi na zpracování knihy líbí, že autor se snaží jít u her do hloubky. V knize nenaleznete pouze popis her samotných, ale i otázky k návazné diskuzi a několik odborných rad z praxe. Sama jsem již měla možnost několik her ve své praxi využít a množství her, ze kterých jsem mohla vybírat mi značně usnadnilo přípravu na sezení.

Co bych však na knize vytkla je velmi formální jazyk, kterým je psána. Zejména některé otázky k diskuzi mi přijdou pro cílovou skupinu nevyužitelné, jelikož jsou dle mého názoru psány spíše pro starší a odbornější věkovou skupinu. Doporučovala bych tedy otázky zjednodušit a více přizpůsobit jazyk skutečné mluvě dospívajícího. Na druhou stranu, sám autor v úvodu knihy čtenáře podporuje v tom, ať si každý terapeut či poradce jednotlivé hry přizpůsobuje.

Knihu bych doporučila všem odborníkům, kteří s dospívajícími pracují – na první dobrou mě napadají zejména psychologové, učitelé a vedoucí zájmových kroužků – ale také všem rodičům, kteří doma nějakého puberťáka mají a rádi by se více přiblížili jeho vnitřnímu světu.

Kewin Gruzewski předkládá knihu plnou konkrétních terapeutických technik a herního materiálu pro práci s dospívajícími. Název publikace je dle mého názoru všeříkající i vzhledem ke skutečnosti, že se jedná primárně o sbírku konkrétních terapeutických technik, které se dají při práci s adolescenty využít jak v profesionální rovině, tak k rozšíření osobního žargónu dovedností, jak rozvíjet komunikační a emoční kompetence u vlastních ratolestí. Kewin Gruzewski vytvořil kapesní verzi technik, které nasbíral během své dvacetileté praxe s různými typy dospívajících dětí a poskytuje tak čtenáři mnoho inspirace pro herní repertoár a komunikaci s adolescenty.

Kniha je členěná do deseti základních tematických kapitol, které se dotýkají jednotlivých nosných a aktuálních adolescentních témat jako je například zvládání zlosti, úzkost, sebeúcta, komunikační dovednosti a další. Každé téma Gruzewski v úvodu krátce popisuje a následně přináší seznamy a popis konkrétních technik včetně praktických informací jako jsou pomůcky, nutný čas vyhrazený na aktivitu a vhodný počet zúčastněných osob. Každá aktivita je rovněž důkladně představena v rámci způsobu vedení, způsobu kladení doplňujících otázek a odborných rad vycházejících z praktických mnohaletých zkušeností. Kniha je velmi dobře strukturovaná a poskytuje čtenáři skvělou možnost orientace v textu.

Publikace je psaná spíše osobitým a velmi praktickým jazykem, kterému porozumí i širší spektrum čtenářů. Nejedná se o dlouhé popisy termínů a fenoménů ale spíše sborník technik. Osobně bych ocenila přesnější definici toho, komu je kniha věnována. Autor sám zdůrazňuje její využitelnost jak pro odborníky, tak pro laickou veřejnost. Pokud by byla kniha určená odborníkům, oceňuji její praktičnost a nezavalení odbornou specifikací využitých témat, které jsou již profesionálům známy. Pokud je však kniha určená i širší veřejnosti, ocenila bych důkladnější vysvětlení jednotlivých témat a případných omezení, které z práce s udávanými technikami pro laiky vychází. Přeci jen se jedná o terapeutické techniky a neznalost limitů a rizik jejich použití může v tak vulnerabilním věku jako je adolescence způsobit větší újmu než užitek.

Věřím, že kniha může být nosným pomocníkem pro odborníky pracující primárně v terapeutických, psychologických, sociálních či pedagogických praxích ale i pro jednotlivce se zájmem o větší porozumění adolescentům, za předpokladu širší znalosti problematiky uváděných témat či zvážení rizik a přítomnosti respektu k daným technikám a práci s nimi.