Uta Reimann-Höhn, autorka knihy ADHD a ADD v dospívání, není v psaní odborných a populárně-naučných knih žádným nováčkem. Vystudovala pedagogiku, v 80. letech založila v Německu Spolek pro podporu dětí s vývojovými poruchami učení, následně se stala zakladatelkou Institutu pro pedagogiku a učení v Niederhausenu, zřídila webovou stránku pro podporu učení a kanál na Youtube, věnovaný stejnému tématu. Pracovala jako šéfredaktorka časopisu zaměřeného na pedagogické poradenství a jako poradkyně pro rodiče u společnosti Fisher-Price. Je autorkou či spoluautorkou více než dvaceti publikací, mnoha odborných článků, dvou CD pro podporu učení a řady tréninkových programů. Z výše uvedeného vyplývá, že je zkušenou pedagožkou, která se podpoře dětí a dospívajících věnuje dlouhodobě a své zkušenosti také hojně publikuje.

V knížce ADHD a ADD v dospívání se zaměřuje na přístup k dospívajícím s poruchou pozornosti a případnou hyperaktivitou, snaží se upozornit rodiče či učitele na rizika spojená s těmito diagnózami a pomoci jim svými praktickými tipy náročné období dospívání zvládnout. V osmi kapitolách předkládá čtenářům základní informace o daných poruchách, popisuje typické chování dětí s ADHD a ADD, věnuje se škole a tomu, proč tyto děti často ve škole dosahují horších výsledků, než by odpovídalo jejich schopnostem a nezapomíná ani na profesní orientaci, která je v období dospívání aktuální. Dotýká se krátce tématu komunikace v rodině, závislostnímu či kriminálnímu chování a tomu, co může být pro adolescenty s danými poruchami přínosné. V předposlední kapitole zmiňuje časté otázky, které si laická veřejnost ve spojení s ADHD a ADD klade a stručně na ně odpovídá s odvoláním na odborné zdroje či výsledky výzkumů. V závěru knihy čtenářům zmiňuje novou studii, týkající se ADHD a ADD, která odstartovala v roce 2015 a přidává zajímavost týkající se rozpoznávání daných poruch podle hlasu. Kniha končí odkazy na doporučenou literaturu v češtině.

Rodiče, příbuzní i učitelé a vychovatelé v knize najdou řadu inspirativních postřehů týkajících se jak pocitů dospívajících s ADHD a ADD, tak také jejich obtíží a doporučení k tomu, jak je co nejlépe pomoci adolescentům zvládat. Text je čtivý, srozumitelný, dobře strukturovaný, bez odborných výrazů a pasáží. Osobně bych uvítala přesnější oddělení obou poruch, které jsou v úvodu krátce popsány a následně jsou jejich symptomy (včetně hyperaktivity, neklidu apod.) popisovány už shodně. Zarazila mě také slova jako "nová pohroma" či "postižený dospívající" v souvislosti s touto poruchou a drobné odborné nepřesnosti v textu samotném, které ovšem pro běžného čtenáře nejsou podstatné a místy souvisejí spíše s ne vždy dobře provedeným překladem. Pozitivně hodnotím fakt, že se autorka dokázala zaměřit také na pozitiva a potenciál, který s sebou mohou diagnózy ADHD a ADD přinášet. Sympatické je mi i to, že se snaží dětem a dospívajícím porozumět a vede k tomu i jejich okolí, ale na druhou stranu se nebojí podpořit rodiče v nastavování hranic, v důslednosti, podpoře spojené s určitou mírou kontroly a usměrňování problematického chování jak v rodině, tak i mimo ni.

Někdy jsem hodně podezřívavá a někdy jsem vyloženě nefér. Když jsem otevřela tuhle knížku, řekla jsem si "wow, další diplomka, co chtěl někdo za každou cenu vydat, to snad není možný". A kdo to tady soudil knihu podle obsahu? Aha? Zase Tereza. Musím pokorně přiznat, že jsem z téhle nadšená. Autorka dlouhá léta pracuje s ADHD dospívajícími a zjevně ví, o čem mluví. Seminárku z toho nenapíšete, protože moc nevede zdroje a citace, ale jestli se k vám někdy dostal dotaz "chtěl bych si o tom ADHD něco přečíst, poradíte mi?" tak TOHLE je ideální odpověď. Z praxe, nestigmatizující, nabízí nástroje rodičům i dospívajícím, jak to zvládat, a nenabádá k autodiagnostice. Navíc se to dobře čte, tak co víc bychom chtěli. Macurová velmi approves a doporučuje do všech rodin, které vychovávají malého hopíka.

Autorka knihy dlouhodobě působí v německém léčebně terapeutickém zařízení, kde se zaměřuje na podporu vzdělávání dětí s diagnózou Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) a Attention Deficit Disorder (ADD). Jedná se o nejčastější neurovývojovou poruchu u dětí, která přetrvává do dospělosti a způsobuje nemalé obtíže jak ve školním prostředí, tak i v běžném fungování. V podobě zkratek ADHD a ADD nebo v označení hyperaktivní a impulzivní dítě se tato porucha dostala do povědomí široké veřejnosti. Často je ale vnímána pouze jako dětský problém, který v dospělosti vymizí. Autorka tento pohled vyvrací a  přináší nový. Popisuje, jak se mění projevy těchto diagnóz v dospívání a dospělosti, co přináší za omezení, a také návody, jak plynule navázat na školní a rodinnou podporu v samostatném dospělém životě. Publikace je černobílá, bez obrázků a text je přehledně uspořádaný do osmi kapitol.

První je věnována základním informacím o zmíněných diagnózách. Stručně popisuje jednotlivé typické projevy. Blíže objasňuje druhy ADHD a ADD a také možná doprovodná onemocnění. Uvedeny jsou varianty medikace. V závěru kapitoly jsou popsány také klady, které tato porucha přináší, a jejich využití v prospěch dospívajícího v běžném životě. To jde ale pouze za předpokladu, že si jich jsou rodiče a pedagogové vědomi.

Ve druhé kapitole jsou podrobněji popsány typické projevy chování dětí pro tyto diagnózy. Jsou využívány reálné příběhy dospívajících a jejich rodičů. Autorka z pohledu odborníka také přibližuje, co se odehrává v dospívajícím v konkrétních situacích a s čím vším bojuje. Jak zmiňuje, často si ostatní vůbec nemusí všimnout neklidu, který prožívá jedinec uvnitř sebe. Bývá mnohem náročnější ho zvládat než korigovat neklid vnější, který je nejčastěji transformován do tělesného pohybu.

Plynule navazuje třetí kapitola, která je zaměřena na příklady jednotlivých obtíží úzce souvisejících se školou, vzděláváním a volbou profese. Za zmínku stojí uvedení Profesního orientačního testu, který má u adolescentů pomoci určit, jakým směrem by se měli při volbě povolání nebo studijního oboru vydat.

Další kapitola nabízí rodičům na několika stránkách pohled na různé možnosti využití odborné pomoci v době, kdy se dospívající snaží osamostatnit. Jednání s adolescenty nebývá jednoduché a často i přes velkou snahu rodičů a pedagogů se nedaří udržet komunikaci v přátelské rovině. Autorka nabízí jednoduchý návod, Osm základních tipů pro jednání s adolescentem.

Pátá kapitola je samostatně věnována závažnějšímu rizikovému chování dospívajících. Zmíněny jsou závislosti, kriminalita, zvýšené riskantní chování na silnici, rizika související se sociálními sítěmi. Vše je opět popisováno na konkrétních příkladech.

Další kapitola je zaměřena na činnosti a systémy, které prospívají adolescentům a dospělým s ADHD a ADD. Blíže je popsán vliv hudby, pohybu, systém odměn a nutnost dodržování denního režimu.

Sedmá kapitola odpovídá na nejčastější dotazy týkající se obecně diagnózy ADHD a ADD a vyvrací tak řadu mýtů a polopravd, které kolují ve společnosti. Závěrečná kapitola přináší výsledky nejnovějších vědeckých studií.

V celé knize jsou teoretické informace vysvětlovány na konkrétních kazuistikách, které pomáhají čtenáři nejenom lépe porozumět dané problematice, ale také ji vidět z různých úhlů. Kniha je určena široké odborné i laické veřejnosti a rodičům, jejichž dospívající nebo dospělé dítě má diagnózu ADHD a ADD. Čtenáři se dostává pohledu jak ze strany odborníka, rodiče, tak samotných dospívajících. Tento vhled je velmi obohacující a zároveň ukazuje, jak je vše kolem této diagnózy komplikované, provázané a různorodé.

Autorka nabízí velké množství námětů k zamyšlení, témat k rozhovorům a v neposlední řadě ukazuje, jak je reálný pohled na problematiku ADHD a ADD důležitý. Poznatky v knize vychází z německého prostředí, a tak některé informace nejsou zcela kompatibilní s našimi postupy. Týká se to především možností diagnostikování této poruchy, která je u nás jasně vymezena pouze do působnosti odborného lékaře psychiatra a klinického psychologa.

Knihu můžeme zhodnotit jako velmi čtivou, srozumitelnou a praktickou. Zviditelňuje problematiku dospívání s diagnózou ADHD a ADD. Přináší nové pohledy a rozšiřuje povědomí o překážkách v konkrétním životním období. Každý bývá někdy nesoustředěný, netrpělivý, impulzivní, nedokončuje úkoly nebo zapomíná. Tyto osobní zkušenosti nám možná pomáhají lépe porozumět informacím v publikaci, ale především lidem, pro které tyto obtíže jsou dlouhodobé, negativně ovlivňují zvládání každodenního života a vedou k psychickému strádání. Kniha tak může být inspirací pro širokou veřejnost a vést k zamyšlení nad vlastním uspořádáním života a větší míře tolerance k projevům dospívajících a dospělých s ADHD a ADD.