Jak na žáky? Pokud někdo znáte univerzální postup, jak zvládat nejrůznější situace ve třídě, sem s ním!

Když jsem coby čerstvá absolventka vysoké školy nastoupila do svého prvního zaměstnání, na druhý stupeň ZŠ, myslela jsem si, nakolik nejsem z filozofické fakulty a pedagogického minima teoreticky vyzbrojena na „opravdový“ život ve škole. Ve svých představách jsem si vysnila třídu, kde žáci budou sedět jako pěny a budou hltat každičké mé slovo. Ouha. Střet s realitou byl pro mě tehdy strašný! Teď už vím, že jsem si místo snění měla raději rovnou naordinovat film Obecná škola.

Naučit se někoho učit, a to se nezmiňuji o šílené administrativě, byl jen zlomek toho, co jsem musela jako začínající učitelka zvládnout. Více mě trápilo, co mám v hodině dělat s neustále vyrušujícím žákem a jeho vulgarismy? Jak na žáka, který nenosí domácí úkoly a neplní si své žákovské povinnosti? Jak oznámit rodičům, že jejich syn propadá z několika předmětů? Jak postupovat při krádeži nějakého předmětu či obnosu peněz? Jak citlivě řešit vztahové problémy ve třídě? JAK?

Škoda že jsem tehdy neměla po ruce příručku Jak na žáky. Určitě by mi tehdy pomohlo, kdybych si mohla přečíst, jak podobné situace řešit a jaké postupy řešení bych mohla zvolit.

Každý pedagog se během své učitelské praxe setká s nejrůznějšími náročnými situacemi. Na světě jich existuje tolik, kolik existuje na světě žáků. Kolektiv autorů proto vybral takové problémy, které se v prostředí českých základních škol (na prvním či druhém stupni) vyskytují nejčastěji, a představil je formou 28 příběhů. Ty byly dále, pro lepší čtenářskou orientaci, rozděleny do pěti větších tematických celků: Jak pracovat s klimatem ve třídě, Jak řešit individuální problémy žáků, Jak začlenit žáka do kolektivu, Jak sdělovat nepříjemné zprávy, Jak zacházet s problémy v rodině.

K přehlednosti a systematičnosti příručky navíc přispívá také to, že jsou jednotlivé kapitoly psány podle stejného schématu: začátek příběhu a nastínění problému, možnosti řešení, analýza jednotlivých možností, závěr příběhu, teoretické okénko ověřené praxí a vztahující se k danému problému.

Vysvětlím vám to konkrétněji např. na tématu Žák vyrušuje při hodinách. Příběh pojednává o žákovi, který v hodinách neustále mluví, i když není tázán, vykřikuje, okřikuje ostatní děti. Líčí se zde nejen jeho výchovné problémy, ale i to, jak jeho jednání ovlivňuje ostatní, co se honí hlavou třídnímu učiteli. Poté je čtenáři předložen výčet možností, jak konkrétní situaci řešit, a zejména rozbor jednotlivých možností, u nichž je upozorněno na jejich výhody či nevýhody. Následuje dokončení příběhu s popisem toho, jak učitel situaci (s využitím jakých postupů) vyřešil. Kapitola je dále doplněna o metodu Čtyři rohy zpětné vazby, která radí, jak efektivně vést s rodiči rozhovor o výchovných problémech žáka.

A jak se mi Jak na žáky četlo? Všechny texty jsou napsány záživně, čtivě, erudovaně a hlavně s výstupem pro praxi. V tom spatřuji její výjimečnost. Pro pedagogy se stává skutečným praktickým pomocníkem.

Na závěr si ještě jednou postesknu, že jsem jako začínající učitelka tuhle příručku neměla. Ušetřila by mě spousty bezesných nocí a nervů. Líbit se bude ale nejen začínajícím učitelům, jistě ji ocení i ti, kteří již nějakou dobu ve školství působí.

Tesařová, Martina a kol.: Jak na žáky - recenzent PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.,

S náročnou situací, která má přímý dopad na žáky i učitele, se v různé míře intenzity setkává každý učitel. Často jsou to situace, které se ve škole vyskytují opakovaně, přesto však mohou jejich okolnosti způsobit, že osvědčené postupy v nastalé situaci nefungují a je třeba hledat nová účinná řešení.

V recenzované publikaci autorský kolektiv z Centra dohody na konkrétních příkladech náročných situací popisuje různé možnosti řešení a jejich pravděpodobné dopady na další vývoj řešeného problému. Typové situace jsou rozděleny do pěti tematických oblastí pokrývajících vybrané oblasti rizikového či náročného chování žáků, individuální problémy žáků spojené se školou, začlenění žáka s odlišností do kolektivu, sdělování nepříjemných zpráv žákům a jejich rodičům a přístup k problémům v domácím prostředí žáků. Jednotlivé kapitoly, kterých je celkem 28, mají jednotnou strukturu, která usnadňuje orientaci v textu a zároveň podporuje motivaci čtenářů dočíst jednotlivé kapitoly až do konce. Každou kapitolu otevírá příběh konkrétního žáka či žáků nastiňující řešený problém, následuje představení vybraných možností řešení a okénko do teorie, které představuje praxí i výzkumem ověřené dílčí postupy a doporučení. Každou kapitolu uzavírá dokončení příběhu z úvodu kapitoly nastiňující postup, který byl jeho aktéry zvolen. V knize zároveň nechybějí podněty k hlubšímu zamyšlení nad řešeným problémem a reflexi vlastního postoje či obvykle využívaného postupu řešení dané situace.

Publikace je užitečnou kompaktní pomůckou pro základní orientaci v zátěžových situacích, se kterými se dříve či později setká každý učitel. Své místo by tak měla najít v každé sborovně. Pro učitele, kteří by rádi systematičtěji pracovali s žáky na předcházení vzniku náročných situací ve škole, může být užitečným odrazovým můstkem např. pro zavedení osobnostně sociální výchovy ať již formou samostatného předmětu, v rámci třídnických hodin nebo zahrnutím do vhodných předmětů.

PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D.,
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z. s.

Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

Tesařová, Martina a kol.: Jak na žáky

Eliška Kryčerová

S klidem nejen ke třídě

Autorka knihy Jak na žáky s podtitulem Zvládání náročných situací ve třídě Martina Tesařová je známá především jako akreditovaná mediátorka se zaměřením v oblasti školení k vyjednávání a řešení konfliktů či stress managmentu v Centru dohody. Na univerzitní půdě se s ní můžeme setkat na fakultě Humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde působí na katedře Řízení supervize v sociálních a zdravotnických organizacích.

Kniha, vydaná nakladatelstvím Portál, obsahuje celou řadu užitečných rad, praktických cvičení a informací vycházející z každodenní interakce se žáky.

Autorka ve svém psaní uplatňuje užívání celé řady jednoduchých příběhů z praxe, na kterých demonstruje danou problematiku. Témata jednotlivých úseků knihy jsou vybírána nejen na základě stále aktuálního dění, jakým je například inkluze či uprchlictví, ale zaměřuje se také na běžné nesnáze ze školního prostředí. Za zmínku stojí kapitola věnována vyjednávání s rodiči, sdělování negativních zpráv třídě nebo prosté vyrušování v hodině.

Kniha je psaná systematicky, neopomíjí teoretickou část, kde jsou jasně definované zásadní pojmy včetně legislativního hlediska. Ke zvládání náročných situací přistupuje autorka s racionálním vhledem a přiměřené empatické složky ze strany učitele. Lze říci, že kniha užitečná nejen pro začínající učitele.

Silnou stránkou, jsou jednoznačně konkrétní příklady z praxe a především ukázka vícero možností řešení uvedených situací. Pedagog není veden k tomu, že existuje pouze jediná správná cesta, jak se s daným problémem metodicky vypořádat, ale že existuje i prostor pro jiné východisko. V publikaci nalezneme také ukázky rizikového přístupu, což vede k příjemnému vybalancování a udržení si lepšího nadhledu. Aby kapitoly nezůstaly zcela otevřené autorka nezapomíná závěrem vždy uvést, jakým způsobem byla reálně událost vyřešena, její okolnosti a důsledky.

Publikace obsahuje také přílohu, kde můžeme nalézt Individuální výchovný program či soubor adres pomáhajících institucí, na které je možné se v případě potřeby obrátit.

Kniha se čte s lehkostí, ocenila jsem především moderní a praktické rady vycházející ze skutečných situací. Přiblížení jednotlivých problémů se mi zdá být přiměřeně vykreslené s dostatečným prostorem pro uvědomění si mnohých složitostí, ke kterým dochází při jednání nejenom se žáky, ale i s rodiči. Klade se zde důraz také na učitele a jeho osobní život, což není samozřejmostí a činí to knihu ještě reálnější, lidštější. Celkový dojem z knihy mám dobrý a svým kolegům bych jí mohla s klidným svědomím doporučit jako přínosnou a obohacující.