Kniha měsíce 2018-09Ediční plán 2018H2 2018_19Genetická metoda čtení 2018-09Tichá síla

Kniha měsíce 2018-09Ediční plán 2018H2 2018_19Genetická metoda čtení 2018-09Tichá síla
BONUSY PRO VÁS
ČASOPISY SLEVY 30 – 70 %
Motivační rozhovory ve škole

Motivační rozhovory ve škole

Vaše cena s DPH
369 Kč 332 Kč
Ušetříte
Dostupnost
Skladem

Košík

Autor
Překladatel
Antonínová, Hana
Nakladatel
Portál
ISBN
978-80-262-1274-4
Počet stran / vazba
184 / Brožovaná
Rok vydání
2017
Kód
22106201
EAN
9788026212744
Obálka v tiskové kvalitě


Praktický průvodce osvědčenou metodou motivačních rozhovorů. Kniha ukazuje, jak využívat každodenní interakci s žáky a studenty jako příležitost ke změně. Autoři popisují dovednosti a strategie v podobě krátkých konverzací o problémech s chováním, učením či ve vztazích se spolužáky včetně šikany a problémových žáků a studentů.
Konkrétní příklady rozhovorů z praxe názorně ukazují, co v komunikaci s žáky (i jejich rodiči) říkat, a co ne, s cílem podpořit přímé řešení problémů a osobní rozvoj.
Kniha obsahuje cvičení a otázky k zamyšlení.
Stephen Rollnick, Ph.D., je jihoafrický klinický psycholog s dlouholetou praxí při rozvíjení motivačních rozhovorů, jeden z jejich spolutvůrců (s W. Millerem). Studoval a dlouhodobě působí ve Velké Británii, nyní jako čestný profesor na University of Cardiff. (www.stephenrollnick.com)
Sebastian G. Kaplan, Ph.D. je britský klinický psycholog. Působil jako speciální pedagog, v současné době se zaměřuje na práci s dospívajícími a jejich rodinami.
Richard Rutschman, Ed.D., je americký programový manažer a lektor kurzů motivačních rozhovorů ve zdravotnictví, probačních službách, ve firemním prostředí.

Motivační rozhovory ve škole
Motivační rozhovory ve škole
Motivační rozhovory ve škole
Motivační rozhovory ve škole
Motivační rozhovory ve škole
10.07.2018
Rollnick, Stephen; Kaplan, Sebastian G.; Rutschman, Richard : Motivační rozhovory ve škole - autor recenze: Laura Bechyňová
http://www.casopisagora.cz/2018/07/stephen-r-kaplan-s-g-rutschman-r-motivacni-rozhovory-ve-skole/

Kde nefunguje poukazování na důsledky, měly by fungovat motivační rozhovory, slibují autoři Stephen Rollnick, Sebastian G. Kaplan a Richard Rutschman. Ve své knize Motivační rozhovory ve škole se pouští do tématu komunikace – co dětem ve škole říkáme a jak jim to říkáme. Lepší známky, méně pozdních příchodů, méně problémového chování nebo prostě větší spokojenost ve škole – zde všude je prostor pro motivační rozhovory.

Kniha je rozdělena do čtyř částí, z nichž první popisuje obecně motivační rozhovory (MR), kterým se u nás věnuje také např. Jan Soukup, a tedy by to minimálně v poradenském odvětví neměla být žádná novinka. Ve zkratce můžeme říct, že MR je určitý styl a soubor dovedností používaných při rozhovoru – v tomto případě – s žákem. Jeho cílem je pomoci při rozvoji a změně. Přístup založený na legitimním prožívání a respektu nám pomáhá budovat empatický vztah, a tak jemně směřovat rozhovor užitečným směrem (tomu říkáme evokace). MR nás učí, jak se vyhnout tzv. napravovacímu reflexu (tuto část obzvlášť doporučuji!) a oblíbené hře „ano, ale“, jak klást otevřené otázky či jak pracovat s reflexí u žáků. Důležitou částí je řeč změny, problikávající moment, kdy žák projeví chuť něco změnit, který je potřeba zachytit v pravou chvíli a posunout ho k samotné akci.

Druhá část knihy přináší názorné ukázky, jak motivační rozhovor může vypadat – ve třídě či na chodbě –, a předestírá tabulku témat, která se objevují ve školním prostředí (problémy s učením, problematické chování, hádka mezi spolužáky, hodina vedené s podporou MR,…). Třetí část mapuje uplatnění MR v situacích, které jsou náročné pro žáky i učitele. Řeč je zejména o šikaně, která se nikdy netýká jen agresora a oběti a která se nedá zastavit jednoduchými radami a číslem na Linku bezpečí. Školy k šikaně obvykle přistupují dvěma způsoby: prevencí a cílenými zásahy, kterými jsou často tresty. Jak zde může pomoct MR? Součástí zmíněných reakcí na šikanu je nějaká forma rozhovoru. A jen přirozený rozdíl mezi represivním rozhovorem a rozhovorem motivačním má za výsledek i jiný přístup k žáka k řešení dané situace.

Při MR vkládáme energii do inspirativních otázek spíše než do ukládání rad (ač dobře míněných). Jako jinde platí zásada, že to, na co si dítě přijde samo, je pro něj cennější než to, co mu dospělý řekne či nakáže. Kniha obsahuje řadu cvičení, které je možno cvičit samostatně na sobě nebo ve třídě se žáky. A jak jinak si lépe osvojit MR než praxí.

Když přemýšlím nad tím, co mi motivační rozhovor připomíná, vkrádá se mi na mysl asociace motivačního rozhovoru jako průvodce, který může vám i dítěti osvětlit, co vlastně chce a co např. potřebuje k tomu, aby se mohl lépe učit/fungovat/neposmívat se druhým. V MR jde také o to, jak vnímáme žáka – jestli svou pozornost zaměřujeme na pozitivní a silné stránky, nebo vidíme jen problém a slabiny.

Motivační rozhovor je však stále jen prostředek. A jako takový neexistuje „jeden správný a nezaměnitelný“. Nikdo vám nedá návod, jak se to dělá. Rollnick, Kaplan a Rutschman nicméně dávají svým čtenářům nástroje, díky kterým je přinejmenším možné rozšířit optiku, s kterou hledíme na problematické situace ve školním prostředí. Kniha je vhodná nejen pro pedagogy a školní psychology, ale i pro ty ostatní, kteří s dětmi přichází do kontaktu. Nicméně pedagogové jsou tak nějak „první na ráně“, kteří mohou žáky podporovat na jejich cestě. Škola by stále měla být i místem výchovy a osobního růstu a vše může začít u slov, která mají velkou moc.