Laver-Bradbury, Cathy;Thompson, Margaret; Weeks, Anne a kol.: Šest kroků ke zvládnutí ADHD

Petra Lojínová

Problematika dětí se syndromem ADHD se v poslední době skloňuje velmi často, proto vznikla i řada publikací, které se tomuto tématu věnují. Navíc je známým faktem, že během návštěv dětí u psychologů se nestihne vyřešit všechno, tudíž se rodiče snaží obstarávat si informace sami. Do této oblasti lze zařadit i knihu Šest kroků ke zvládnutí ADHD, kterou vydalo v roce 2016 nakladatelství Portál.

Obálka slibuje zvládnutí poruchy pozornosti a hyperaktivity u dětí pomocí šesti kroků. Každému, kdo se s touto problematikou setkal, musí být jasné, že útlá knížka zkrátka nemůže poskytnout jednoduchý a jasný návod, který tyto poruchy odstraní a problémy zcela vyřeší. Ale člověku, který se s ADHD a hyperaktivitou setkává poprvé, tato kniha umožní přehledné a systematické seznámení s těmito obtížemi a možnostmi jejich řešení.

Autorkami tohoto textu jsou tři ženy – Cathy Laver-Bradbury, zdravotní sestra se specializací na ADHD působící na univerzitě v Southamptonu, Margaret Thompson, psycholožka ze stejné univerzity, a Anne Weeks, vrchní sestra z nemocnice v Ashurstu.

V úvodu autorky stručně představují poruchu pozornosti a hyperaktivitu, jejich příznaky a možnosti jejich laické diagnostiky. Uvádějí složitosti ADHD, způsobené velkým množstvím příznaků, se kterými souvisí i komplikace ve stanovení jednoznačného postupu při hledání řešení. Uvádějí, jak nesnadné je stanovit příčinu těchto problémů, a také velmi časté a pochopitelné pocity frustrace ze strany rodičů z nedostatečné či špatné výchovy svých dětí.

Po úvodu následuje šest kapitol odpovídajících šesti krokům z názvu knihy. Podobně jako v učebnicích je text strukturovaný a přehledný a formulace jasné a stručné. V každé kapitole je uvedeno několik dovedností, které je třeba zvládnout, například Jak procvičovat čekání, Jak působit v doslechu atd. K tomu napomáhá i navržený harmonogram nácviku dovedností, i když autorky často upozorňují, že problémy se mohou vracet a rodiče a vychovatelé jsou tak nuceni vracet se k dovednostem a nácvikům z předešlých kapitol. Velkým předpokladem pro zvládnutí jednotlivých kroků je naprostá důslednost rodiče i vychovatele. Autorky zdůrazňují nutnost pochvaly a ocenění jakéhokoliv dílčího úspěchu. Veškerá činnost vyžaduje ze strany dospělých velkou trpělivost, pochopení a maximální podporu dítěte. Autorky se nevyhýbají ani výčtu problémů, které mohou nastat, snaží se je rozčlenit na jednotlivé aspekty a analyzovat pozitivní i negativní stránky daného jevu. Varují před radikálními zásahy a změnami, naopak podporují stanovení postupných cílů a neustálou práci na strategii zvládnutí problémů.

Převážná většina nácviků probíhá formou hry, důraz je kladen především na získání a udržení pozornosti dítěte. Autorky zdůrazňují nezbytnost společné hry dítěte a rodiče (vychovatele) a uvádějí konkrétní příklady těchto her. V závěru každé kapitoly je uvedeno shrnutí a zopakování hlavních bodů a úkoly, které s nácvikem konkrétních dovedností přímo souvisejí. Na konci celého textu je celkové zopakování, návrh zpracování deníku a test pro rodiče.

Velkým přínosem je fakt, že všechny tři autorky pracují s dětmi s poruchou pozornosti, takže veškeré rady jsou z praxe, nejedná se o sbírku teoretických a nepoužitelných pouček. Je to dobrá inspirace pro rodiče i učitele či vychovatele, zejména v předškolním nebo mladším školním věku. Takřka všechny hry se dají využít i pro děti bez problémů, protože jsou věnovány pozornosti, procvičování paměti, soustředění a podobně. Nejedná se o převratné novinky, dříve, v době „předinternetové“, se podobné hry provozovaly například jako ukrácení času při dlouhých cestách autem. Výhodou je, že nevyžadují žádné pomůcky ani dlouhé přípravy.

Kniha je velmi přehledná, strukturovaná a systematická. Používá jasné formulace, nezahlcuje příliš odbornými výrazy, ale nesnižuje se také na úroveň textu pro úplné laiky. Autorky uvádějí u každé problematiky řadu možností řešení, ale i možná negativa a případné obtíže, které mohou nastat. Na celém textu je znát, že autorky vycházejí ze své praxe, ne pouze z naučených znalostí.

Kniha může být praktickým, užitečným a přehledným pomocníkem rodičů, učitelů i vychovatelů dětí zejména u lehčích forem tohoto onemocnění. Její ideální využití je v předškolním a mladším školním věku, dá se využít pro jednotlivce i v kolektivu. Její výhodou je srozumitelnost, přehlednost a zaměření na praktické rady a úkoly. Problémy s ADHD nevyřeší zcela, to ani žádná jiná kniha, ale navrhuje řadu možných postupů a metod, které zcela jistě pomohou při práci s těmito dětmi.

Laver-Bradbury, Cathy;Thompson, Margaret; Weeks, Anne a kol.: Šest kroků ke zvládnutí ADHD - recenzent PhDr. Mgr. Zdeňka Michalová, Ph.D.

Kniha je orientována především na rodiče a všechny ostatní vychovatele dětí trpících neurobehaviorálním syndromem s komplexní etiologií těžko usměrnitelného chování, tzv. poruchou pozornosti či poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou a impulzivitou (ADHD). V současné době se jedná v celosvětovém měřítku o jednu z nejčastěji diagnostikovaných dětských poruch s předpokládanou prevalencí mezi 5 až 10 %. Významně častěji se vyskytuje u chlapců. Přetrvání poruchy do dospělosti se udává v rozmezí od 35% do 55%, vhodným výchovným vedením se však sociální projevy a dopady této poruchy u každého člověka dají do určité míry minimalizovat. Někdy je ovšem u těžších případů potřebná dopomoc vhodných léků předepsaných pedpsychiatrem.

Vnějšími projevy se jedná o děti, které jakoby někdo ušil z hadích ocásků. Bývají často pro své okolí nevyzpytatelné vzhledem k své divokosti, náladovosti, bezúčelné neposednosti, emočním rozladám, afektivitě, tvrdohlavosti, ale i časté bezbřehé bezelstnosti. Mnohé z nich budí zdání nepozornosti, přitom vnímají jinak, ale mnohdy pregnantněji než některé jiné děti bez popisovaných obtíží, bývají kreativnější, u činností a aktivit, které je zaujmou, dokáží naopak vydržet a soustředit se na ně mnohem déle než děti bez popisovaných obtíží. Do všech akcí se ale vrhají bez rozmyslu, naplno, proto také spoustu věcí pokazí, jsou často kritizovány, trpí pocity nedoceněnosti, nespravedlnosti, křivdy. Z hodnocení dospělými si odnášejí informace o své neschopnosti, nenapravitelnosti, neobratnosti, trpí pocity křivdy a nepochopení. Přitom jsou často samy ze sebe nešťastné, častá kritika od druhých je žene do automatických obran, pokouší se druhé tzv. vytočit, neumí vyjádřit jinak svou náladu než agresí, únikem z obtížné situace či jinou formou obrany. Touží být obdivovány a milovány jako všechny ostatní děti.

To vše velmi dobře znají a vnímají autorky předložené publikace, jejímž sepsáním se zdařile pokusily zřejmě o modifikaci šestikrokového terapeutického modelu seberegulace R. A. Barkleyho či programu specificky vytvořeného pro potřeby rodin s dítětem trpícím ADHD, který vznikl na půdě University of Southampton ve Velké Británii (Thompson et al. 2009). Autorky uvádějí, že v dané podobě jejich výchovný model vznikl v rodičovské skupině New Forest Parenting Group. V publikaci se cíleně orientují na redukci hlavních symptomů ADHD a vychází z předpokladu inhibičního deficitu dětí stižených daným syndromem. Smyslem uváděných šesti kroků a tedy i celé publikace je naučit rodiče poskytovat dítěti aktivity, které posilují schopnost jeho seberegulace. Hlavními tématy obsaženými v publikaci jsou z mého pohledu náměty k zlepšení výchovného stylu rodičů (směrem k jejich konstruktivnosti, organizovanosti), dále snaha podat rodičům pomocnou ruku v komunikaci s dětmi (aby jim uměli naslouchat, dokázali být zároveň autentičtí a konzistentní v komunikaci s nimi). Nechybí konkrétní postupy a náměty k zvládání problémového chování dítěte (preventivní strategie, následky chování) a celkové zlepšení regulace prostřednictvím interakcí a her.

Bazální myšlenka autorek se ubírá k posílení pozitivního rodičovského vztahu a poskytnutí výchovných technik pro zvládání problémového chování dítěte. Jejich cílem je poskytnout možnost využití každodenního prostředí rodiny k demonstraci nově naučených dovedností v přístupu k dítěti s ADHD a tím usnadnit jejich jakési samovolné nenásilné zakotvení do každodenního chodu domácnosti. Snaží se zabránit nesprávným výchovným přístupům k dětem s ADHD, vedoucím k posílení problémového chování a agresivity, na nichž se podílí zejména negativní rodičovský silový výchovný styl, jejich pocity bezmoci a vyčerpání způsobující, že dítěti se dostává zejména negativního posilování jeho chování a momenty chování správného bývají opomíjeny a nedoceněny. Obdobně reaktivní rodičovský postoj, při němž rodiče pouze mírní následky chování dítěte, ale minimálně posilují jeho pozitivní osobnostní stránky, bývají kontraproduktivní. Autorky vychází z lety praxí ověřené skutečnosti, že pokud rodiče zvládnou přizpůsobit výchovu konkrétnímu dítěti a pomohou mu, aby se naučilo zvládat své chování, vztahy v rodině se vyladí a dítě bude lépe fungovat i v prostředí mimo domov. Základním problémem ADHD je v jejich pojetí ve shodě s Barkleym multidimenzionální koncept behaviorální inhibice. Dítě s ADHD je postupně svými rodiči v šesti krocích pro zvládnutí ADHD osvobozováno od reagování pouze na aktuálně přítomné podněty. Pomáhají mu zvnitřnit procesy efektivně překonávající časový odstup mezi souvisejícími momenty chování probíhajícími v různém čase a v různých sociálních prostředích. Dítě je cílesměrně a řízeně orientováno na varianty chování v budoucnosti pro něj výhodnější, k schopnosti upřednostnit v ideálním případě dosažení dlouhodobého cíle před aktuálním krátkodobým ziskem z okamžitého uspokojení svého aktuálního přání. Významný posun je tedy ve schopnosti dítěte postupně pozdržet získání odměny za dobré chování. K tomu slouží snaha autorek o přerod rodiče dítěte s ADHD z jeho kritiky na rádce a instruktora, tedy pomocníka v hledání lepších způsobů chování než těch, kterých dosud užívalo.

Kniha je velmi přehledná, dobře strukturovaná, obsahuje aktuální informace a rodič v ní nachází postupné vhodné podněty k správnému výchovnému ovlivnění svého dítěte s ADHD. Vede ho k poznání, že chce-li změnit projevy svého dítěte, se změnou musí začít chtě nechtě právě u sebe.

Kniha je pro praxi zajímavá uváděnými konkrétními postupy, které jsou podrobně rozepsány a doplněny i návodnými přehledy, jak vést záznamy o změnách v chování dítěte, jak postupovat při vedení jeho diáře úspěchů a neúspěchů v reakcích. Postupuje po malých krocích, na rodiče netlačí, ponechává jim volnost v rychlosti vstřebání nového přístupu k dítěti. Pomůže dodat rodiči větší sebedůvěru v jeho schopnosti být dobrým vychovatelem a rádcem dítěti při řešení každodenních situací. Posiluje koncept tzv. konstruktivního rodičovství, což je nikdy neuzavřený dynamický proces umožňující rodičům vnímat aktuální a potřebnou míru seberegulačních dovedností jejich dítěte. Na základě objektivně zmapované a vypozorované úrovně zvládnou určit pro dítě náročnější, ale dosažitelné cíle potřebných změn a postupně se naučí poskytnout dítěti podporu a motivaci k jejich dosažení.

PhDr. Mgr. Zdeňka Michalová, Ph.D.

Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál