Kniha vznikla plodnou spoluprací autorek, které mají na jedné straně přímou zkušenost s prací školního speciálního pedagoga nebo s metodickou podporou školních speciálních pedagogů a na straně druhé zkušenost s výukou adeptů této - v rámci speciální pedagogiky - svébytné profese, která však v podmínkách ČR nemá dlouhou tradici.
Základní pojetí publikace vychází z toho, že smyslem práce speciálního pedagoga ve škole není jen (či především) péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i předcházení rizikům ve vzdělávání a ovlivnění celkového klimatu školy ve směru ke vzdělávání skutečně inkluzívnímu. Její zaměření je především praktické, což lze vidět již z logického členění do kapitol.
První tři se věnují širším východiskům. Vývoji speciální pedagogiky jako samostatného oboru od specializovaných ústavů spíše restriktivního charakteru až po důležitou funkci speciální pedagogiky v inkluzívním vzdělávání. Druhá a třetí kapitola vymezují nově vzniklý typ pracoviště – školní poradenské pracoviště a jeho místo v systému poradenských služeb ve školství a upozorňují na důležitý posun od terapeutického modelu péče k modelu preventivně intervenčnímu, který může být bez práce speciálního pedagoga přímo ve škole jen obtížně realizován.
Dalších pět kapitol je již zcela prakticky zaměřeno. Popisují specifické postavení školního speciálního pedagoga v systému školy. Jasno do panujících nesrovnalostí, které plynou z toho, že obor speciální pedagogika je na různých pedagogických fakultách v ČR vyučován v různém zaměření, vnáší kapitola, která definuje pregraduální vzdělání školního speciálního pedagoga. Důraz je pak položen na postgraduální vzdělávání, supervizi a profesionální vývoj. Za velmi důležité kapitoly ve vztahu k tématu u nás dosud málo zpracovanému, považuji ty, které se věnují postavení speciálního pedagoga ve vztahové síti školy a mimo školu a upozorňují na možná rizika. Odděleně je zpracován rámec školy, učitele, žáka a rodiny. Důraz je kladen na poradenský vztah, jeho hranice a jejich dodržování. Za velmi přínosná v tomto tématu považuji navržená cvičení. Jednotlivé podkapitoly jsou věnovány spolupráci s navazujícími institucemi mimo školu.
Dvě kapitoly jsou věnovány popisu odborných činností školního speciálního pedagoga ve vztahu k žákům (v členění: prevence, depistáž a diagnostika, intervence a terapie) a ve vztahu k učitelům (v členění: práce s dílčími vzdělávacími obtížemi, péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, výchovné obtíže, kariérové poradenství, multikulturalita). Není zapomenuta ani práce s asistenty pedagoga. Tyto kapitoly tvoří stěžejní část publikace. Čtenář v nich najde vedle přehledu činností speciálního pedagoga ve škole v jednotlivých oblastech také mnoho doporučení a inspirací. Vyhledávanou bude určitě kapitola, která se věnuje možnostem speciálně pedagogické intervence u dětí s problémy v chování. Jako velmi přínosné hodnotím členění metod práce z hlediska věkových charakteristik.
Poslední dvě kapitoly patří opět do širšího rámce a jsou věnovány vedení dokumentace a etickým otázkám. Problematika je již zpracována v rámci jednotlivých témat, zde ještě zasazena do širších souvislostí napříč řešenými problémy.
Grafická úprava knihy umožňuje rychlou identifikaci „tvrdých dat“, přehledů, shrnutí a důležitých kroků v jednotlivých postupech. Odlišeny jsou i příklady z praxe, které porozumění problematice velmi prohlubují a předností knihy jsou jistě i návrhy na cvičení, které jsou rovněž graficky odlišeny. Doplněk tvoří seznam důležitých aktuálních legislativních norem, které se k činnosti školního speciálního pedagoga vztahují.
Cílovou skupinou knihy budou především speciální pedagogové, kteří působí nebo uvažují o působení přímo na školách. Studium knihy bude velmi užitečné rovněž pro studenty školních poradenských oborů (speciální pedagogy, ale i psychology). Informace o možnostech a limitech práce školních speciálních pedagogů, které jsou důležité pro dobrou spolupráci, přináší i pro pracovníky dalších článků školského poradenského systému v ČR (tj. pro školní psychology, pracovníky školských poradenských zařízení a přímo škol, zejména pro ředitele škol, kteří o školním speciálním pedagogovi uvažují) a pro rodiče. Kniha popisuje praxi zejména na základních školách, velká část informací má však širší platnost i pro školy střední a speciální.
Publikace postihuje celé spektrum činností speciálního pedagoga ve škole a nabízí jejich velmi dobrou strukturu: z hlediska cílových skupin, z hlediska diagnostických okruhů problémů, z hlediska vývojového a z hlediska použitých metod práce. V této struktuře poskytuje snadnou a realitě odpovídající orientaci. Za velmi cenný považuji důraz na pojetí školního speciálního pedagoga nikoliv pouze jako odborníka na práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, které jsou identifikovány diagnózou, ale jako nového člena školního týmu, který má především vliv na atmosféru školy a je jakýmsi „školotvorným“ prvkem. Velmi oceňuji především kapitolu, která je věnována práci s žáky s problémy v chování či prožívání. Je to oblast práce, která dosud nebyla v rámci poradenské práce speciálního pedagoga příliš rozvíjena, ale od školního speciálního pedagoga je školou očekávána. Důležitý je posun od hledání a stanovení diagnózy k odstraňování obtížných projevů v chování přímo v prostředí a situaci, kde vznikají. Možnost dlouhodobého sledování dítěte přímo v prostředí školy a spolupráce se všemi zúčastněnými (dítětem, rodiči, učiteli, vychovatelkami) umožňuje porozumění spletitému komplexu příčin, přesnou identifikaci konkrétních projevů a jejich modifikaci. Oceňuji především dobrý popis intervenčních možností na všech úrovních – práce se žákem, se třídou, s učitelem a s rodiči.
Vydání publikace spolu s Úvodem do školní psychologie (Štech, Zapletalová, 2013) a plánovaným Školním psychologem je značným příspěvkem ke zdárnému budování nového článku školního poradenství – školních poradenských pracovišť.
zpracovala:
PhDr. Sylva Hönigová
recenze zpracována pro Portál s.r.o.
