Publikace Žáci potřebují přemýšlet Lenky Krejčové je neobyčejně podnětným textem pro vzdělávací praxi, když z poradenské a edukační praxe vychází a svým obsahem i zpracováním tam také směřuje. Poněkud netradičně, ale věcně relevantně autorka považuje za žáka každého, na koho jsou specifické edukační postupy zaměřeny a za učitele pak každého, kdo je dětem či dospívajícím předkládá. Jde o publikaci určenou učitelům, poradenským pracovníkům, vychovatelům i rodičům, která si zachovává vysokou odbornou úroveň a na jejím základě autorka jasně a srozumitelně formuluje doporučení pro praktické aplikace. Už z  tohoto hlediska je na místě předloženou publikaci opravdu ocenit. Dalším zásadním poselstvím publikace je důvěra v žáka a rozvoj jeho vědomostí i  dovedností, což ke škodě dospělých i dětí právě často chybí. Nikdy nebude dost toho, jak důvěru v rozvoj jedince připomínat a zároveň sdělovat, jak na to.

Kniha je členěna do dvou částí. V první – poněkud obsáhlejší části nazvané Trocha teorie aneb Co vše potřebujeme pro poznávání světa kolem nás se postupně autorka zabývá kognitivními procesy a podrobně uvádí, jak souvisejí s  kognitivním rozvojem žáků. Pozornost nejen „doprovází všechny ostatní kognitivní procesy“, ale často se objevuje jako konkrétní „problém“ školní práce žáků – nesoustředěnost, nepozornost. A přitom je řada možností, jak pozornost trénovat a podporovat (např. s. 23 – 26). Ačkoli se paměť v procesu učení občas přeceňuje, má nezastupitelné místo a opět to autorka dokládá jak odborným textem, tak nabídkou podnětů k jejímu využití při učení a přemýšlení. Vnímání představuje jakýsi začátek poznávacích procesů a je na místě alespoň orientačně vědět jak souvisí s učením a řešením problémů. Podpora řečového vývoje, rozvoje slovní zásoby nesouvisí jen s předškolním věkem dítěte, ale stále provází celý proces učení i přemýšlení. Jedna ze subkapitol této části je věnovaná inteligenci a nechybí v ní nic z moderních přístupů a z toho, co by měl současný učitel znát. Totéž platí o následujících kapitolách věnovaných myšlení, přemýšlení a učení. Zejména Nováčci a experti mě oslovili, protože nabízejí obecnější cestu k podpoře přemýšlení a potažmo i  efektivního učení (s. 79 – 81). Dále mě zaujal text o tom, co všichni víme – že chybovat je lidské, jen pro školu jako by to občas neplatilo (s. 89 – 92)! Ale pravda je, že s chybou je třeba správně pracovat – jinak v cizím jazyce, jinak v matematice. Poslední subkapitola první části se věnuje metakognitivním strategiím a završuje tak poznatky ke kognitivním procesům.

Druhá část a názvem Co ještě ve škole i doma pomáhá při učení a přemýšlení obrací pozornost čtenáře na další podmínky, které vedou k rozvoji kognitivních procesů a současně zefektivňují učení. Zmiňuje akademickou účinnost, která souvisí s motivací žáků k učení a poznávání a  odhodlaností plnit úkoly. Tomu jistě pomáhají učitelé, kteří podporují uvědomění si vlastní kompetence žáků (kéž takových je více!). Úloha dospělých, metodických postupů i přiměřeného materiálního a sociálního prostředí je důležitá v podpoře přemýšlení žáků. Na straně žáka relevantně zmiňuje kognitivní a  učební styly, což jsou velmi užitečné poznatky.

Obě části publikace provází řada cenných ilustrativních postřehů, příkladů či kazuistik z bohaté poradenské praxe autorky. Lenka Krejčová je inspirovaná teorií kognitivní strukturální modifikovatelnosti a postupy instrumentálního obohacování R. Feuersteina, které uvádí do dalších teoretických a zejména pak praktických aplikací.

Dobrým nápadem, který jistě čtenáři uvítají, je zařazení vysvětlení používaných odborných výrazů (Slovníček) nebo uvedení krátkých odstavců (Poznámky), které zase upřesňují, doplňují a podporují odbornou stránku celého textu, ale také drobné úkoly K zamyšlení nebo Tipy, odkazy a kontakty.. V jedné z Poznámek zaznívají zcela zásadní postřehy pro rozvoj dítěte – např. hlavní bariéry rozvoje myšlení, které uvádí R. Feuerstein (s. 17) a čtenář by je jistě neměl opomenout přečíst a hlavně o nic přemýšlet!

Vzhledem k tomu, že znám odborné práce autorky, mohu ještě připomenout, že pro každého žáka považuje za důležité stimulovat jeho kognitivní vývoj, ale též podpořit jeho vývoj sociální (jak je zřejmé např. z publikace: Krejčová, L. (2011) Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-3474-3. 226 s.). Tuto komplexnost pojetí edukačních interakcí dospělých a dětí považuji za zásadní a dobře reflektující současné poznání psychologických souvislostí edukace.

Závěrem jen mohu shrnout, že recenzovaná publikace odborně aplikačního charakteru Lenky Krejčové je založená na rozsáhlé poznatkové bázi kognitivní, vývojové i pedagogické psychologie a neuropsychologie, je čtivá, plná zajímavých a živých příkladů. Pro každého čtenáře je zásobou značného poznatkového materiálu a má značně inspirativní potenciál. Domnívám se, že po jejím přečtení snad nikdo nemůže zapochybovat o tom, že „žáci potřebují přemýšlet “ a jako nesmírně cenný bonus čtenář získává i náměty, jak to udělat.

Praha, listopad 2013

doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc.

vedoucí katedry psychologie

FF UK v Praze

Recenze zpracována pro nakladatelství Portál