Když se řekne Aero Vodochody, drtivé většině leteckého světa se okamžitě vybaví elegantní silueta L-39 Albatros – nejrozšířenějšího cvičného proudového letounu planety. Tento sešit se však nezaměřuje na onu slavnou legendu, ale na její přímé následovníky nesoucí konstrukční odkaz i pojmenování navazující na tento vzor, typ L-39MS, jeho exportní verzi L-59 a prototyp L-139. Ty vznikaly v době, kdy začínalo být jasné, že původní L-39 bez výrazné modernizace nedokáží zajistit dostatečně efektivní výcvik pro nové bojové typy. A zatímco L-39MS a L-59 byly navrženy jako hluboká modernizace L-39, L-139 byl mnohem skromnější verzí se shodným drakem vybaveným modernějšími západními komponenty. Letouny L-39MS, L-59 a prototyp L-139 jsou jedněmi z nejméně popsaných československých typů. Dáno je to především jejich omezeným rozšířením, které nedalo vyniknout jejich kvalitám a nezanechalo dostatek informací o jejich nasazení. I přesto lze ale říci, že jde ve svédobě co do poměru výkonů a ceny o nejpovedenější československé cvičné letouny historie. Již jen tvary L-39MS jasně ukazují, nakolik se podařilo optimalizovat tvar i konstrukční řešení L-39 a díky novému motoru s navýšeným tahem do krajnosti využít potenciálu legendární konstrukce Ing. Jana Vlčka. Je ohromnou škodou pro náš letecký průmysl, že vznikly v době celosvětového poklesu vojenských rozpočtů, kdy se přepisovaly dějiny i politické mapy, a úvodní zavedení L-39MS a L-59 do služby je poznamenáno problémy v Egyptě, které vrhly stín na celourodinu. Přitom technicky shodný model v sousedním Tunisku sloužil dvě desítky let bez výrazných problémů…