Publikaci vydává v letošním roce nakladatelství Portál, které před dvěma lety vydalo knihu Jaroslavy Šickové – Fabrici Základy arteterapie a před osmi lety náměty a cvičení pro skupinovou arteterapii Marian Leibmann. Spolu s publikacemi z praxe Kamily Ženaté vydavatelství Kolem a knihou Jean Cambellové tvoří základ odborné literatury v tomto oboru. Připočítat k nim můžeme ještě deset let starou publikaci J. A. Rubin Přístupy v arteterapii nakladatelství Triton a několik praktických příruček, případně knihu rozhovorů Hovory arte. Soubor odborné literatury v češtině není příliš rozsáhlý, proto je překládaná kniha velmi vítána všemi zájemci o umění, psychoterapii a arteterapii.

Předkládaná publikace je významným přispěním k systémové podobě oboru, který v sobě snoubí disciplíny uměnovědné a psychoterapeutické.

Oba autoři si v této publikaci kladou za cíl zmapovat, reflektovat a v kontextu analyzovat a charakterizovat povahu a strukturu tvůrčích přístupů v arteterapii jak v oblasti teoretické, tak v oblasti praktických zkušeností. Jelikož jsou autoři zběhlí v praxi i teorii, pracují jak v oblasti teorie a výuky, tak stále praktikují a také tvoří, spojení znalostí a zkušeností se projevuje i v této knize. Ta pomáhá zodpovědět otázky jako: jak se odrážejí obtíže, symptomy a životní příběh klienta v tom, jakým způsobem tvoří; jak může arteterapie ovlivnit klientovu tvořivost a výtvarný projev; jaké jsou vazby mezi vnímáním a myšlením v procesu výtvarné tvorby a způsobem jejího emočního prožívání.

V knize je převážně tematizován a reflektován způsob práce s výtvarnou tvorbou opřený o teoretický základ projektivně-intervenční arteterapie především tak, jak se prezentuje při studiu v ateliéru arteterapie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Teoretický základ je podpořen ukázkami interpretací a prací s klienty.

Ze širokého rozsahu možností a technických prostředků se omezuje na akvarely, koláže a akční akvarely, které zde tvoří základ pro práci s artefakty, projekce a intervence. To je velmi užitečné pro budoucí praxi čtenářů – studentů, kteří tuto knihu mohou vnímat jako učebnici projektivně-intervenční arteterapie. To je předností, ale také limitem této knihy.

Kniha věnuje jistý prostor (téměř 40 stran) ongotenetickému vývoji v kresbě včetně ukázek a charakteristik dětské kresby a malby. Většina obsahu knihy je tedy věnována metodám arteterapie (analýza výtvarné tvorby, interpretace, reflexe, transformace atd.). Prostor je věnován také formě a obsahu artefaktů (kompozice, formát, symetrie, rytmus, barvy a jejich funkce atd.). Studenti v této knize načerpají několik příkladů oblíbených terapeutických technik (akční akvarel, koláž, uhlová rezerva atd.), které zde najdou spolu s obrazovou dokumentací jednotlivých příkladů od klientů.

Formát učebnice dokládá stručnější soubor popisů psychických poruch, kde je vždy uveden příklad, jak se projev konkrétní poruchy projevuje ve výtvarné tvorbě klienta.

Předkládaná publikace je velmi důležitou součástí aktuálního dialogu v rámci oboru i mimo něj, kdy se definuje hranice arteterapeutická, artefiletická, artepsychoterapeutická atd. Bylo by potřeba více se věnovat problematice vztahu klient-terapeut-artefakt, více se zabývat různými aspekty rozličných výtvarných materiálů (hlína, kresba, malba, 3D, přírodniny atd.), více se věnovat procesově orientovanému přístupu, který si v zahraniční nalezl pevné místo. Ale to je již úkol pro jiné publikace.

Aby bylo možné uspokojit potřeby mnoha studentů i laiků po odborné literatuře z oboru, je potřeba se edičně věnovat více přístupům v oblasti kreativních terapií. Kéž by měly i ostatní publikace alespoň takovou odbornou a praktickou úroveň, jakou má tato kniha.