Kniha „Arteterapie v souvislostech“ začíná úvodem do fenomenologického filozofického rámce a sémiotické teorie Henryho Nelsona Goodmana, což poskytuje teoretické základy pro projektivně intervenční arteterapii. Autoři se zaměřují na Piagetovu teorii kognitivního vývoje, kterou aplikují na vývoj dětského výtvarného projevu, propojují ji s emočním a kognitivním vývojem člověka a způsoby zobrazování.

Autoři se v knize věnují i ontogenetickému modelu jako metodologickému rámci arteterapie a přidávají konkrétní ukázky výtvarného projevu. Při interpretaci obrazů se neuchylují k diagnostickým závěrům, ale podporují dialog s tvůrcem díla, čímž podtrhují důležitost individuálního přístupu a porozumění.

Velkou část knihy tvoří popis výtvarných technik, které se v arteterapii využívají, jako například akční akvarel a koláže. Tyto techniky jsou rozebrány nejen z praktického hlediska, ale i z historického kontextu, což dodává jejich využití další rozměr. Kniha je také proložena příklady z praxe autorů, které ilustrují teoretické koncepty a nabízejí inspiraci pro čtenáře.

„Arteterapie v souvislostech“ se také zabývá tématy lidské identity a vývojovými úskalími, která mohou být kreativně zpracována prostřednictvím arteterapie. Autoři popisují, jak forma obrazu může odrážet emoční obsah tvůrce a jak arteterapie může pomoci při práci s různými psychiatrickými diagnózami.

Tato kniha, napsaná odborným jazykem, je určena zejména čtenářům se zájmem o psychologii a psychoterapii, ačkoliv může být náročná na čtení. Nicméně, díky své hloubce a komplexnosti poskytuje cenné informace jak pro začínající pracovníky v oboru, tak i pro zkušené profesionály.

Publikaci vydává v letošním roce nakladatelství Portál, které před dvěma lety vydalo knihu Jaroslavy Šickové – Fabrici Základy arteterapie a před osmi lety náměty a cvičení pro skupinovou arteterapii Marian Leibmann. Spolu s publikacemi z praxe Kamily Ženaté vydavatelství Kolem a knihou Jean Cambellové tvoří základ odborné literatury v tomto oboru. Připočítat k nim můžeme ještě deset let starou publikaci J. A. Rubin Přístupy v arteterapii nakladatelství Triton a několik praktických příruček, případně knihu rozhovorů Hovory arte. Soubor odborné literatury v češtině není příliš rozsáhlý, proto je překládaná kniha velmi vítána všemi zájemci o umění, psychoterapii a arteterapii.

Předkládaná publikace je významným přispěním k systémové podobě oboru, který v sobě snoubí disciplíny uměnovědné a psychoterapeutické.

Oba autoři si v této publikaci kladou za cíl zmapovat, reflektovat a v kontextu analyzovat a charakterizovat povahu a strukturu tvůrčích přístupů v arteterapii jak v oblasti teoretické, tak v oblasti praktických zkušeností. Jelikož jsou autoři zběhlí v praxi i teorii, pracují jak v oblasti teorie a výuky, tak stále praktikují a také tvoří, spojení znalostí a zkušeností se projevuje i v této knize. Ta pomáhá zodpovědět otázky jako: jak se odrážejí obtíže, symptomy a životní příběh klienta v tom, jakým způsobem tvoří; jak může arteterapie ovlivnit klientovu tvořivost a výtvarný projev; jaké jsou vazby mezi vnímáním a myšlením v procesu výtvarné tvorby a způsobem jejího emočního prožívání.

V knize je převážně tematizován a reflektován způsob práce s výtvarnou tvorbou opřený o teoretický základ projektivně-intervenční arteterapie především tak, jak se prezentuje při studiu v ateliéru arteterapie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Teoretický základ je podpořen ukázkami interpretací a prací s klienty.

Ze širokého rozsahu možností a technických prostředků se omezuje na akvarely, koláže a akční akvarely, které zde tvoří základ pro práci s artefakty, projekce a intervence. To je velmi užitečné pro budoucí praxi čtenářů – studentů, kteří tuto knihu mohou vnímat jako učebnici projektivně-intervenční arteterapie. To je předností, ale také limitem této knihy.

Kniha věnuje jistý prostor (téměř 40 stran) ongotenetickému vývoji v kresbě včetně ukázek a charakteristik dětské kresby a malby. Většina obsahu knihy je tedy věnována metodám arteterapie (analýza výtvarné tvorby, interpretace, reflexe, transformace atd.). Prostor je věnován také formě a obsahu artefaktů (kompozice, formát, symetrie, rytmus, barvy a jejich funkce atd.). Studenti v této knize načerpají několik příkladů oblíbených terapeutických technik (akční akvarel, koláž, uhlová rezerva atd.), které zde najdou spolu s obrazovou dokumentací jednotlivých příkladů od klientů.

Formát učebnice dokládá stručnější soubor popisů psychických poruch, kde je vždy uveden příklad, jak se projev konkrétní poruchy projevuje ve výtvarné tvorbě klienta.

Předkládaná publikace je velmi důležitou součástí aktuálního dialogu v rámci oboru i mimo něj, kdy se definuje hranice arteterapeutická, artefiletická, artepsychoterapeutická atd. Bylo by potřeba více se věnovat problematice vztahu klient-terapeut-artefakt, více se zabývat různými aspekty rozličných výtvarných materiálů (hlína, kresba, malba, 3D, přírodniny atd.), více se věnovat procesově orientovanému přístupu, který si v zahraniční nalezl pevné místo. Ale to je již úkol pro jiné publikace.

Aby bylo možné uspokojit potřeby mnoha studentů i laiků po odborné literatuře z oboru, je potřeba se edičně věnovat více přístupům v oblasti kreativních terapií. Kéž by měly i ostatní publikace alespoň takovou odbornou a praktickou úroveň, jakou má tato kniha.