Víchová, Veronika a kol.: Autogenní trénink a autogenní terapie - autor recenze: Mgr. et Mgr. Eva Martinákováhttps://www.online-psycholog.com/l/autogenni-trenink-a-autogenni-terapie-veronika-vichova/Kniha Autogenní trénink a autogenní terapie nese podtitul Relaxace, která pomáhá, což je velmi výstižné. Nakladatelství Portál ji vydalo poprvé v roce 2016 a kromě autorky Veroniky Víchové se na jejím vzniku podílel autorsky také psycholog PhDr. Karel Gawlik. Víchová je klinickou psycholožkou, lektorkou a působí aktivně také jako supervizorka. Psychologii studovala na UK v Praze a MU v Brně, je absolventkou několika psychoterapeutických výcviků a ve své praxi se zaměřuje mj. na léčbu závislosti a zpracování traumatu. Relaxačním technikám se věnuje nejen prakticky, ale také v rámci různých výzkumů. Karel Gawlik je rovněž klinickým psychologem, který se ve své praxi věnuje mimo jiné muzikoterapii, hypnóze a autogennímu tréninku.
Publikace Autogenní trénink a autogenní terapie velmi dobře propojuje informace z mnoha teoretických odborných zdrojů s praktickými zkušenostmi obou autorů, kteří se na vzniku této knihy podíleli. 170 stran textu je rozčleněno do deseti velkých kapitol s řadou dalších podkapitol. Členění je přehledné a logické, kapitoly na sebe obsahově velmi dobře navazují a provedou čtenáře od základních principů autogenního tréninku (dále jen AT), přes jeho využití u různých onemocnění, až po možnosti jeho rozšíření a propojení např. s hudbou. Autorka srozumitelně a čtivě předkládá čtenáři historii AT ve světě i v ČR, zmiňuje různé související či podobné metody a směry, rozebírá indikace a kontraindikace AT a pro zajímavost a dokreslení vkládá také řadu stručných kazuistik.
Čtenář se seznámí s okolnostmi, za nichž je (či není) vhodné AT provádět (prostředí, pozice, formy nácviku) a následně pak přímo s principem fungování AT a jednotlivými kroky nácviku jak základního stupně AT, tak také stupně prostředního a vyššího. Co je mi velmi sympatické, je fakt, že se autorka věnuje jak rizikům, tak také různým komplikacím či obranám, které se mohou v rámci individuálního i skupinového nácviku objevit a přidává také doporučení, jak se k těm nejčastějším z nich postavit a jak je řešit. Na tomto místě bych ráda zdůraznila, že jednotlivé kroky nácviku jsou v knížce popsány opravdu velmi jednoduše a srozumitelně, takže čtenář ví, jak má postupovat, s čím může počítat, na co si má dát pozor a čemu je dobré se přímo vyhnout. Kromě samotného AT v podobě, jak jej rozpracoval Schulz (autor této metody), seznamuje Víchová čtenáře také s možnými modifikacemi podle jiných autorů či škol, což považuji za přínosné.
Samostatná kapitola je věnována přímo autogenní terapii, kam autorka řadí jak klasické přístupy, jež navazují na Schulze, tak také přístupy, které z AT vzešly a dále jej rozpracovávají. Devátá kapitola přináší přehled metod, které jsou AT blízké a porovnává je navzájem i ve vztahu k AT. Čtenář tak získává základní orientaci v oblasti relaxačních metod a jejich propojení např. s jógou, či hypnózou. Jsou mu nejen nabídnuty, ale i pěkně popsány další možnosti či postupy, jež může vyzkoušet.
Kniha je zakončena závěrečným zamyšlením o stromu života a řadou velmi užitečných příloh, v nichž jsou mj. podrobně rozpracovány různé diagnózy, jejich příčiny a rizikové faktory, příznaky a projevy, možnosti léčby a indikace AT, ale také efekt, který může využití AT přinést člověku s danou diagnózou. Nechybí zde ani krátké kazuistiky a individuální formulky, z nichž je možno si vybrat tu, která člověku s danou diagnózou může pomoci. O faktu, že je kniha připravena a zpracována opravdu pečlivě, svědčí i fakt, že u řady diagnóz najde čtenář odkaz na literaturu k danému tématu, i na související výzkumy. Takto pečlivě přehledně jsou zde zpracována např. témata astmatu, bolesti, deprese, neurologických onemocnění, obezity, porodu, srdečních onemocnění, úzkosti, závislosti, ale také téma výkonnosti související s prací či studiem. Ač je toto vše v publikaci pouze ve formě příloh, považuji i tuto část za velmi hodnotnou. V závěru knihy ještě na čtenáře či odborníky čeká připravený záznamový arch, včetně vzoru, jak jej vyplnit.
Ráda bych zmínila i velmi dobrou jazykovou úroveň publikace. V podstatě jedinou drobností, která mi v průběhu studia této publikace chyběla, bylo včasné vysvětlení toho, jak má vypadat tzv. "aktivizační manévr" na konci nácviku. I ten je tam popsán, jen o kousek dále, než by jej neznalý čtenář a laik potřeboval. Jinak z mého pohledu není této knize opravdu co vytknout, je zpracována precizně, srozumitelně a promyšleně a může být výbornou pomůckou jak pro psychology, terapeuty, fyzioterapeuty, tak také pro každého člověka, který by se rád věnoval sám sobě, naučil se účinně zvládat stres a uvolňovat napětí. Lidem, kteří jsou trpěliví a jsou ochotni na sobě pracovat, může přinést mnoho dobrého do života.
