---

Sellin, Rolf: Blíž tě nepustím - autor recenze: Veronika Dobrá
https://www.adventor.org/clanky/napsali-autiste/381-bliz-te-nepustim-jak-v-sobe-najit-stred-a-nastavit-hranice

Když se mi dostal do ruky recenzní výtisk nové knihy Rolfa Sellina od nakladatelství Portál s názvem BLÍŽ TĚ NEPUSTÍM, měla jsem opravdovou radost. Podtitul knihy totiž zní Jak v sobě najít střed a nastavit hranice, což je téma, které mi přišlo opravdu víc než vhod. S nastavením a udržením vlastních hranic mám potíže celý svůj život, ale v poslední době už mne nároky, které na sebe kladu já sama i mé okolí, vysilují natolik, že jakákoliv z již vyzkoušených metod vymezení pro mne byla příliš energeticky náročná. Otevírala jsem tedy knihu s velkým očekáváním a nadějí.

   Rolfu Sellinovi vyšla v Čechách už knihaHypersenzitivní lidé mezi námi (Portál, 2016), ve které autor seznamuje čtenáře s metodami, které vyvinul ke zvládnutí vlastní vysoké citlivosti. BLÍŽ TĚ NEPUSTÍM je možné brát jako její pokračování, protože nabízí ještě více praktických metod pro všední den. Není však určena pouze osobám s vysokou citlivostí, ale všem, kteří mají s vymezením potíže.

   Velmi si považuji toho, že kniha nepřináší jen informace a instantní moudra, ale velmi konkrétní návody, metody a techniky. A klade na svého čtenáře odpovídající nároky, takže počítejte s tím, že vás bude provázet po delší čas a možná jí tak jako já budete muset vyhradit stálé místo na svém nočním stolku. Ale mohu potvrdit, že se to vyplatí. Metody Rolfa Sellina jsou komplexní, propracované, ale zároveň podané velmi srozumitelně, stravitelně a jednoduše. Kniha nás učí postupně, krůček po krůčku. Dozvíme se, jak vnímat signály našeho těla, které jsou při odhalování vlastních hranic a možností mnohem užitečnější a směrodatnější nežli to, co nám říká naše hlava nebo srdce. Jak nalézt vlastní střed (tedy pochopit, kdo vlastně jsem, kam až sahají naše hranice, jaká jsou naše omezení) a jakým způsobem nám v tom může pomoci vědomé vnímání a uvědomělé myšlení. Naučíme se něco o různých úrovních vymezení a jak při vymezení postupovat v mnoha konkrétních situacích. Nemalý prostor je věnován různým překážkám a nástrahám, které nám při snaze o vymezení mohou vstoupit do cesty. Zdaleka ne všechny přicházejí z našeho okolí, mnoho si jich neseme v sobě, některé jsou dokonce geneticky dané a jiné přicházejí s naší výchovou. O výchově dětí se pak píše víc v samostatné kapitole Dětství a hranice.

   Být se sebou v kontaktu, nastavit a udržet si hranice a vymezit se vůči okolnímu světu a jeho požadavkům není snadné. S pomocí této užitečné publikace toho ale můžeme dosáhnout aniž bychom mezi sebe a ostatní stavěli zeď. Naše vztahy se na základě respektu k sobě i druhým mohou dokonce vylepšit. Při správné práci s energií nás pak vymezení nebude vyčerpávat, naopak zvýšíme svůj potenciál a ušetříme své síly. Knihu tedy mohu bez rozpaků doporučit každému, kdo má problém říct „ne“ a bere na sebe víc, než může zvládnout.

Knížka velmi pěkně popisuje to, co to ve skutečnosti znamená mít svoje hranice a jak si tyto hranice umět dobře vymezit v nejrůznějších životních situacích (práce, partnerské vztahy, děti, širší rodina atd.). Osobně se mi líbí myšlenka, že k tomu, abychom si dokázali vymezit svoje hranice, musíme se nejdříve dostat do svého středu (vnímat sebe sama – své tělo, emoce, myšlenky). Následně jsme schopni mít hranice, které nám pomohou mít vyrovnaný vztah se svým okolím i sami se sebou. Knížka je jak pro ty, kteří se v tématu hranic již orientují (a nemají s nimi větší problémy) - v tomto případě můžete získat hlubší vhled do toho, co již instinktivně tušíte. Knížka vám tak pomůže pracovat s hranicemi více vědomě. Stejně tak je kniha určena pro ty, kteří mají s nastavováním hranic problémy. Knížka vás povede krok za krom skrze různá cvičení k tomu, abyste si dokázali dobře nastavit svoje hranice a díky tomu více vnímali, kdo jste, co chcete a nechcete. Vzhledem k tomu, že učím mindfulness, viděl jsem v knize mnoho paralel právě s tímto přístupem. Autor pracuje s budováním všímavosti ke svému tělu (a vnímáním toho, co je nám příjemné a nepříjemné), svým srdcem (emocemi, které jsou dobrým zdrojem informací) a myšlenkami (které lze zaznamenávat a nenásledovat). Tedy, ačkoliv o tom autor explicitně nemluví, knížka ukazuje, jak pomocí všímavosti více vnímat sám/sama sebe a díky tomu si nastavovat hranice. Nebudu zde popisovat vše, co kniha nabízí, protože tím bych kopíroval její obsah. Postačí říci, že kniha popisuje téma komplexně, do hloubky a nabízí různá praktické cvičení, která mají za cíl uvést informace do praxe. Rád bych zakončil svoji krátkou recenzi citací z konce knihy: „Přijetí vlastní ohraničenosti a smíření s tím, co je nám umožňují rozvoj nad rámec našich hranic. Teprve když své hranice přijmeme, můžeme je překonávat.”Michal Dvořák, www.bemindful.cz