Winston, Sally M.; Seif, Martin N.: Brouci v hlavě - autor recenze: Mgr. et Mgr. Eva Martinákováhttps://www.online-psycholog.com/l/brouci-v-hlave-jak-se-zbavit-vtiravych-myslenek-sally-m-winston-martin-n-seif/"Nejste tím, co se vám honí hlavou". O tom, že myšlenky, i když jsou hrozivé a nepříjemné, jsou stále jen myšlenkami a nevypovídají toho mnoho o našem charakteru, nás ve své knížce Brouci v hlavě přesvědčuje dvojice amerických autorů. Sally Winston je zakladatelkou a spoluředitelkou Institutu pro úzkostné a stresové poruchy v Marylandu a kromě toho pořádá řadu workshopů pro terapeuty. Martin N. Seif je spoluzakladatelem Americké asociace pro úzkost a depresi, vyučujícím a soukromým psychoterapeutem se zaměřením na kognitivně-behaviorální terapii. Spolu s Winstonovou vydal také knihu s titulem: Co musí každý terapeut vědět o úzkostných poruchách.
Po přečtení knížky obou autorů jsem vnímala, že má přinést především uklidnění lidem, které trápí opakující se vtíravé myšlenky, jež ovšem nesouvisejí se závažnými psychickými poruchami. Není tedy určena lidem s obsedantně-kompulzivní poruchou (vtíravé myšlenky a nutkavé chování), ani lidem, které trápí myšlenky na sebepoškozování či sebevraždu, ani lidem, který řeší skutečný problém spojený např. s pedofilií apod. Je určena lidem, kteří na základě opakujících se nepříjemných myšlenek pochybují o svém charakteru, ačkoliv nic nenasvědčuje tomu, že by pro to měli skutečný důvod. Autoři vysvětlují, proč u vtíravých myšlenek nefungují "osvědčené postupy", které terapeuti často doporučují svým klientům a proč jsou myšlenky tím neodbytnější, čím více se jich dotyčná osoba snaží zbavit. Přinášejí uklidnění, že vtíravé myšlenky napadají skoro každého člověka a že existuje způsob, jak je oslabit.
K vysvětlení používají autoři řadu příkladů a také jakýchsi fiktivních "vnitřních rozhovorů", které probíhají v mysli člověka. Při nich se ke slovu dostává "hlas plný obav", "falešná útěcha" a následně (v ideálním případě) i "moudrá mysl". Ač jsem se já osobně právě v těchto "vnitřních debatách" místy ztrácela, v podstatě dobře vysvětlují vnitřní rozpory a to, jak je náš postoj k nepříjemným myšlenkám proměnlivý, co nefunguje a jakého cíle (nadhledu) potřebujeme dosáhnout při zvládání našich obav. Setkáme se zde s pojmem "lepivost mysli" a vysvětlením, kdy nás vtíravé myšlenky napadají nejčastěji a proč tomu tak je, i s vysvětlením, jak vznikají a jak se upevňují určité dráhy v mozku a jak je možné je ovlivnit.
Čtenář pozná různé druhy vtíravých myšlenek, mýty a fakta týkající se toho, co jednotlivé myšlenky znamenají (přičemž o některých z nich by hlavně dynamicky orientovaní psychologové vedli diskuze). Některá tvrzení a ujištění zde autoři vytrvale opakují a trochu reklamně slibují vyřešení problému, což mně osobně připadalo místy zbytečné (viz např. "mnoho lidí si ověřilo úžasnou účinnost této metody"). Je zde ale srozumitelně popsán vznik úzkosti v souvislosti s myšlenkou, fungování amygdaly, jakožto spouštěče poplachu a najdeme zde také vysvětlení, proč nefungují často používané copingové strategie. Od 7. kapitoly autoři začínají objasňovat, co může člověku při zvládání vtíravých myšlenek pomoci a proč je hlavními kroky jejich rozpoznání a akceptace (přijetí). Teorii autoři ilustrují řadou příkladů ze života a dodávají čtenářům odvahu, aby se postavili svým obavám a strachu čelem. Upozorňují na to, že se vtíravé myšlenky budou vracet, ale ujišťují zároveň o tom, že je možné natrénovat jejich zvládání.
V závěru knížky vysvětlují rozdíl mezi nechtěnými myšlenkami, které může jedinec zkoušet zvládnout sám a těmi, s nimiž by měl vyhledat odborníka, což považuji za obzvláště přínosné. Příjemným zakončením je také příloha s Receptem na nechtěné vtíravé myšlenky, aneb odlehčeně napsaný návod na to, jak zařídit, aby se nějaká nechtěná myšlenka usadila v naší mysli. Pozorný čtenář si zde krásně zrekapituluje všechno, co by neměl dělat (a pozná to, co je pro něj typické). Kromě zahraniční literatury jsou na konci knihy uvedeny i odkazy na české zdroje a kontakty na vybrané linky důvěry či krizová centra, což je pro české čtenáře rovněž užitečné. Doporučuji ji k přečtení především všem, koho vtíravé myšlenky trápí, jejich partnerům či rodičům, ale také studentům psychologie, psychologům, terapeutům či koučům, kteří se zabývají lidskou úzkostí a obavami. Ačkoliv se některé myšlenky v knížce opakují a psychologům budou mnohé informace i terapeutické postupy známé, je zde řada výborných tipů pro laiky na to, jak nepříjemné myšlenky zvládat, jaký k nim zaujmout vnitřní postoj a také vysvětlení, jak vzniká úzkost, jak se určitá reakce v mozku upevňuje i jak ji narušit a změnit. Jelikož se oba autoři právě na to zaměřují ve své praxi, mají čtenářům určitě co sdělit.