Po deseti letech vychází druhé vydání obsáhle a velmi čtivě zpracovaných dějin psychologie, které se dobře čtou proto, že jejich autor je současně psycholog a publicista, který umí působivě vyprávět a dokáže mnohá historická témata psychologie prezentovat velmi nekonvenčním způsobem (když např. čtenáře uvádí do abstraktní filosofie duše „idealisty Platona“ a „realisty Aristotela“ apod.) a v širokých zajímavých historických souvislostech. Kniha je obsáhlým panoramatem vývoje psychologie od její „předvědecké“ éry, (nauka řeckých filosofů, zejména Sókrata, Platóna a Aristotela, o duši). Podle Hunta: „Historie psychologie je především vyprávěním o nekončícím úsilí zodpovědět otázky, jež staří Řekové poprvé vyslovili v souvislosti s lidským vědomím“. Ačkoli to byla zpočátku a dlouho potom především filosofická psychologie, provedli již v 7. stol. př.Kr. staří Egypťané první psychologický experiment, zkoumající na dětech jaká byla prvotní vrozená řeč lidstva, kterému se ovšem „dnes můžeme blahosklonně usmívat“. První část knihy, Předvědecká psychologie, zahrnuje rozsáhlé období, kam vedle již zmíněných řeckých filosofů patří také jejich „římští pokračovatelé“, „patrističtí upravovatelé“ a „smiřovatelé“ a posléze „protopsychologové“ (Descartes, Spinoza, empirikové jako Hobbes, Locke, Hume, „nativista“ Leibniz a další). Téměř dvojnásobný rozsah ve srovnání s touto první částí knihy má její druhá část, nazvaná Zakladatelé nové vědy, kam autor řadí vedle nevědeckých „fyzikalistů“ (Messmera a frenologa, „čtenáře lebky“ Galla) také již experimentující psychology a fyziology (J. Müllera, Webera, Fechnera a von Helmholtze). K zakladatelům psychologie dále řadí Jamese, Wundta, Freuda, „měřiče“ F. Galtona a A. Bineta, behavioristy Watsona, Thorndikea,, Hulla a Skinnera, a „tvarové psychology“. Nejobsáhlejší část (více než polovina rozsahu knihy) je věnována vývoji psychologie a jejím „specialistům“ (psychologové zabývající se osobností, vývojem, sociálními vztahy, vnímáním, motivací a emocemi a dále kognitivisté, psychoterapeuti, jakož i další „uživatelé i zneuživatelé psychologie“ (využívání i zneužívání psychologických testů, ale také „skryté přesvědčování“ v reklamě a propagandě). Pro toto období vývoje psychologie je charakteristické její rozštěpení, kdy „se obor psychologie rozpadl na autonomní oblasti jednotlivých specializací“, tj. na mnoho teorií a chybí mu jednotící pojetí jejího předmětu (podle Americké psychologické asociace se dnes uznává padesát osm psychologických oborů).

Originálně ale i zajímavě pojaté dějiny psychologie, které Huntova kniha předkládá, z ní vytváří důležitý dobře a přístupně zpracovaný studijní pramen, který byl nakladatelstvím z mnoha možných dalších pramenů této tématické kategorie velmi dobře vybrán k vydání.

Prof. Milan Nakonečný