Ty čteš pohádky..? Nejsi na to už trochu stará..? Ach, kolikrát jen jsem tyto a podobné otázky slyšela. Nicméně po přečtení předložené knížky mohu s čistým svědomím konstatovat, že nikdy nebudu dost stará na to, abych si přečetla pohádku. Pojednání Michala Černouška je jednoznačným důkazem, že pohádky mohou být přínosem, inspirací a obohacujícím aspektem i dospělému čtenáři.

Svět pohádek je zde prezentován jako můstek linoucí se nad propastí mezi dospělým a dětským způsobem myšlení. Autor nám poodhaluje tajemství toho, jak děti uvažují nad pohádkovým děním, kladnými hrdiny i zápornými bytostmi, nad zápasem mezi dobrem a zlem, nadpřirozenými schopnostmi a dalšími typickými prvky pohádek. Pan Černoušek rovněž předkládá zajímavou úvahu o potřebě ústně předávaného vyprávění pohádek, jež je v posledních letech upozaďováno a do popředí se jako krtečkova raketa řítí televizní, vysoce moderní a technická prezentace pohádkové říše. Souzním s autorovým zklamáním nad přetechnizovanou společností, jež zaujímá víceméně odmítavý postoj k pohádkám a považuje je za přežitek z doby „nebreč“. Proto oceňuji s jakou odhodlaností a neutuchajícím optimismem je usilováno o (znovu)podnícení k četbě klasické pohádkové tvorby.

Nedocenitelné je taktéž propojování světa pohádek s vývojovou (dětskou) psychologií. Zdůrazňuje se působení pohádek na rozvoj myšlení, inteligence, poznávacích schopností, zvídavosti, představivosti, fantazie, etických principů a mnoha dalších oblastí. S lehkostí tak lze uvěřit, že pohádky svým způsobem kopírují vývojové problémy, s nimiž se dítě musí na své cestě k dospělosti vyrovnat. Z pohádek dítě čerpá informace o životních hodnotách, významech mezilidské interakce, mravních otázkách, důsledcích dobrého či zlého chování. Autor se také často dotýká otázek identifikace s pohádkovými bytostmi a možností osvojit si optimistické vidění světa (protože v pohádkách dobro vždycky zvítězí nad zlem). Kniha tudíž nenápadně podsouvá i odborné poznatky z pole ontogenetické psychologie a předkládá je ve stravitelné formě i psychologií zcela nepolíbenému „mudlovi“.

Celá publikace je protkána síťovinou metafor, jež se objevují právě v pohádkách, a které mají pro dětského posluchače potenciál utvořit z všudypřítomného „dospěláckého“ chaosu nějaký smysluplný řád. Jinak řečeno, díky pohádkám si dítě může lépe strukturovat pro něj dosud nepochopitelnou skutečnost. Klasické pohádky (oproti těm moderním) podle autora obsahují důležité konfrontace s nejrůznějšími stádii psychického vývoje dítěte, proto je nezbytné zabývat se výkladem pohádek. Sám autor nabízí interpretaci několika všeobecně známých pohádek (např. Popelky, Červené Karkulky, Sněhurky, Perníkové chaloupky a dalších).

Rušivým elementem může být autorovo zabíhání do širších výkladových vod (což vytváří iluzi, že se čtenář zamotal v temném, kouzly oživlém lese, z něhož není návratu), pan Černoušek se však nikdy nezapomene vrátit na tu správnou pěšinku. Samotný výklad pohádek se občas až příliš drží jedné linie a opomíjí další roviny pohádky. Na druhou stranu to přidává na hloubce představovaného fenoménu. Kniha je psaná svěžím, čtivým dojmem a naplňuje čtenáře nostalgickou náladou, která může vést až k tomu, že otevřete starou skříň na půdě a budete hledat nesmrtelné pohádky Karla Jaromíra Erbena či Boženy Němcové.

Předčasně zesnulý psycholog Michal Černoušek imponoval svým rozhledem a sčetlostí. Měl dar poutavě přiblížit čtenářům nejrůznější oblasti života, což se projevovalo širokým záběrem jeho zájmů. Stačí připomenout tituly jeho knih: Sen a snění, Psychologie životního prostředí, Šílenství v zrcadle dějin, Sigmund Freud: dobyvatel nevědomí a nyní znovu vydávaná publikace Děti a svět pohádek. Všechny knihy může, číst odborník i vzdělaný laik, všichni v nich najdou zajímavé partie, které nejen obohatí, ale které vyzývají k zamyšlení.

Z mého pohledu...

Knížka na první pohled kouzelná byla vydána poprvé už v roce 1990 a já jsem moc ráda, že se nakladatelství Portál rozhodlo ji letos vydat znova. Autor - Michal Černoušek byl psycholog, publicista a také pedagog a mimo jiné se věnoval přesahu a vlivu psychologie v dalších oborech.

I přes to, že se jedná o odbornější knihu, kterou uvítají spíše náročnější čtenáři, autorův styl psaní je poměrně poutavý a sdělování informací nenásilné. Klade důraz především na důležitost a význam pohádek, hlavně těch klasických (i když o moderních se také rozepisuje).

Po úvodu následuje rozbor několika tradičních pohádek, mezi kterými nechybí například Popelka, Sněhurka, Perníková chaloupka nebo Červená karkulka. I když jsem se postupně s věkem v pohádkách snažila najít něco víc, než jen základní příběh, pomocí této knihy jsem se toho dozvěděla hodně nového a autor mi svým způsobem otevřel oči, protože spoustu věcí mi dříve vůbec nedocházelo.

Michal Černoušek nás zároveň učí, na co vše je třeba se při čtení pohádek zaměřit a jak z nich vytížit maximum a myslím si, že tuto knihu rozhodně ocení i rodiče. Podtitul Kouzlo vyprávěného slova je podle mě naprosto výstižný.

Závěrem bych vám knihu chtěla určitě doporučit. Ať už jste rodiče, kterým pomůže lépe předat poselství pohádek a nebo se zajímáte o psychologii jako takovou, určitě vám autor prostřednictvím knihy předá mnoho informací.