Recenzovaná publikace kolektivu autorů se věnuje aktuálnímu tématu, tj. domácímu násilí. Svým zpracováním má charakter praktické příručky, která chce oslovit širší odbornou, ale i laickou veřejnost. To se autorům nepochybně podařilo, neboť text je psán srozumitelně a nevyžaduje nutně odbornou průpravu v tématu.
Text je členěn do celkem pěti hlavních kapitol, které odráží klíčové aspekty tématu z pohledu praxe: pojednání o rodině (první kapitola), vymezení domácího násilí (druhá kapitola), charakteristika násilných a ohrožených osob (kapitoly tři a čtyři) a nakonec pomoc ohroženým osobám (kapitola pět). Kniha tak nabízí relativně ucelený pohled na problematiku domácího násilí a svou strukturou může sloužit pro zainteresované čtenáře jako vstupní příručka pro orientaci v tématu.
Pojem domácí násilí se objevil na přelomu 70. a 80. let minulého století a označoval závažné případy týrání žen ze strany jejich partnerů. V roce 1974 byl v USA založen první azylový dům pro týrané ženy. Postupně vznikaly další. V azylových útulcích se koncentrovaly případy, které odzátkovaly problém domácího násilí v teorii i praxi. Právě tyto těžké podoby, dnes označované jako intimní či partnerský terorismus, stály u zrodu nové legislativy upravující oficiální postupy států vůči násilí na ženách obecně a vůči domácímu násilí zvláště. Původní jednolitý obraz domácího násilí se postupem doby roztříštil. Dnes se pod domácí násilí zahrnují rozmanité vzorce či typy, které se liší zejména intenzitou a frekvencí násilných incidentů. Autoři recenzované publikace hned v druhé kapitole srozumitelně vysvětlují podstatu domácího násilí (jeho znaky) a nabízí také přehled jeho hlavních typů. Kapitolka "Identifikace domácího násilí" předkládá čtenářům i orientační vodítka pro včasné zaregistrování varovných signálů, naznačujících, že by v daném vztahu mohlo jít o poruchu blížící se domácímu násilí. Ačkoliv jsou taková vodítka prakticky užitečná, je na druhé straně nutné poukázat i na určitá rizika falešné pozitivity, která v sobě skrývají. U některých osob mohou vést k tzv. percepci viktimizace, ačkoliv ve skutečnosti k týrání v rámci společného obydlí nedošlo.
Domácí násilí se z latentního jevu proklubalo do kategorie oficiálního a závaž-ného společenského problému nikoli na základě kriminálních statistik, ale díky aktivitám ženských spolků a organizací v USA koncem 70. a začátkem 80. let dvacátého století. Proto bylo původně tematizováno a řešeno jako násilí na ženách. Teprve později se začíná hovořit i o domácím násilí páchaném na mužích či seniorech. Dnes vedle sebe koexistují dva hlavní pohledy na domácí násilí: kriminologický a feministický. Feministický přístup otevřeně deklaruje svoji zaujatost pro ženskou eventuálně genderovou perspektivu v nazírání problému. Kriminologický přístup studuje domácí násilí bez ohledu na pohlaví a věk pachatelé i oběti. Recenzovaná publikace se koncepčně řadí k posledně jmenovanému přístupu. To se zcela zřetelně projevuje ve čtvrté kapitole, která je věnována ohroženým osobám. Autoři v ní postupně objasňují důsledky viktimizace domácím násilím na ženy, muže, seniory a děti. Zvláště pak je nutné ocenit i zařazení kapitolky o osobách ohrožených domácím násilím z řad tzv. LGBT, tedy osob ze sexuálních minorit zejména z řad homosexuálních či bisexuálních jedinců. Tím se recenzovaná publikace stává unikátní, neboť v domácích knihách věnovaných problematice domácího násilí tento aspekt zatím chyběl. Pojetí čtvrté kapitoly považuji za velmi zdařilé, právě tyto pasáže mohou poutat zájem čtenářů.
Pátá kapitola mapuje možnosti pomoci ohroženým osobám v současných podmínkách ČR. Objasňuje právní rámec a to jak z hlediska trestního práva (tj. kriminalizace domácího násilí v roce 2004, dnes §199 trestního zákoníka o týrání osoby žijící ve společném obydlí), tak z hlediska civilního práva. Seznamuje s fungo-váním zákona č. 135/2006 Sb. v praxi (např. oprávnění policie vykázat násilnou osobu ze společného obydlí, možnosti civilního soudu v podobě předběžných opatření atd.). Velmi dobře popisuje také působnosti intervenčních center, tedy specializovaných míst pro poskytování pomoci ohroženým osobám i obětem domácího násilí. Důraz na praktické využití prezentovaných poznatků se promítá i do kapitolky o komunikaci s ohroženými osobami. V ní nalezne zainteresovaný čtenář doporučení, jak jednat s osobami, které jsou traumatizovány domácím násilím.
V čem lze spatřovat hlavní přínos recenzované publikace? Především v její aktuálnosti. Ve srozumitelné formě objasňuje současné poznatky a především intervenční strategie v případech domácího násilí, které otevřely legislativní změny účinné v ČR od 1. 1. 2007. K pozitivům patří i důraz na praktickou využitelnost. Autoři nezahlcují čtenáře množstvím akademických teorií o příčinách domácího násilí, naopak prezentují poznatky, které lze aplikovat v praxi při kontaktu s ohroženými osobami a při hledání účinných strategií pomoci v živých případech domácího násilí. V tomto smyslu je kniha adresována zejména pracovníkům v pomáhajících profesích. Profitovat z ní mohou ovšem i policisté či zástupci právních profesí, kteří přicházejí do styku s problematikou domácího násilí. Najdou v ní odpovědi na otázky týkající se zejména chování a prožívání obětí ale i pachatelů domácího násilí.
V roli recenzenta si dovolím závěrečnou poznámku. Nové interaktivní paradigma u stalkingu přineslo zajímavé závěry. Mluví o tom, že v populaci klesají dovednosti nutné pro navazování, udržování a ukončování partnerských vztahů. Nízká vztahová způsobilost a partnerská nezralost v kombinaci s intimitou v partnerském soužití vytváří živnou půdu pro různé patologie partnerských vztahů, domácí násilí nevyjímaje. Z tohoto pohledu nelze očekávat zásadní zlepšení ohledně výskytu domácího násilí. Objevují se i expertní názory, že domácí násilí na ženách bude mít klesající tendenci, na mužích však nikoli. Podobná stanoviska se opírají o výzkumy na téma agrese u dívek a žen. Přinesly následující zjištění: čím mladší je soubor, tím větší hladina výskytu ženského násilí. Ačkoliv nelze tyto nálezy brát za jednoznačně prokázané, jsou dostatečně pádným důvodem pro pěstování kompetencí nutných pro prevenci domácího násilí. Recenzovaná kniha představuje i v tomto směru zajímavý příspěvek.
doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc.
Fakulta bezpečnostního managementu PA ČR v Praze
katedra společenských věd
zdroj: Bezpečnostní teorie a praxe 1/2012
