Když narcisté zestárnou

Když narcisté zestárnou

Brown, Nina W.

Portál, 2020

349 Kč279 Kč

SklademAkce 20 %

plusminusPřidat do košíku

Anotace

Vaše vztahy s některým z rodičů nebyly nikdy nejvřelejší, stýkali jste se spíše jen ze zdvořilosti, ale nyní otec či matka zestárli a potřebují pravidelnou pomoc? A vy stojíte před problémem, jak láskyplně podporovat nesmírně obtížného, do sebe zahleděného člověka? Děláte první poslední, ale pořád to nestačí?
Kniha nabízí pomoc a podporu dětem stárnoucích a starých narcistických rodičů v obtížných vztahových situacích, zejména když z různých důvodů není možné se s takovým člověkem přestat stýkat. Navíc společnost jejich chování často připisuje pouze chorobám souvisejícím s touto životní fází.
Každá kapitola obsahuje krátký test, jehož pomocí lze vyhodnotit situaci konkrétního čtenáře.
Nina W. Brown je vysokoškolská profesorka a terapeutka, členka Americké psychologické společnosti a autorka několika bestsellerových titulů o narcismu.

Bibliografické údaje

  • Autor:

  • Podtitul:Jak vyjít se sebestřednými rodiči

  • Překladatel:Šavlíková, Lucie

  • Nakladatel:Portál

  • ISBN:978-80-262-1642-1

  • Počet stran / vazba:232 / Brožovaná

  • Rok vydání:2020

  • Kód:12313601

  • EAN:9788026216421

  • Obálka v tiskové kvalitě:Stáhnout

Odborné recenze


  • Brown, Nina W.: Když narcisté zestárnou - autor recenze: Pavla Koucká

    „To je dobře, že ty nemáš děti, protože já už mám vnoučat dost,“ sdělila zvesela jedné mé klientce, jež se velmi trápí svou neplodností, její matka. Rodiče vnímáme jako ty, kteří přejí svým dětem to nejlepší. A tak to také bývá – tedy většinou. Existují však též rodiče všelijak patologičtí, například rodiče natolik zaměření na sebe samé, že jsou schopni svým dětem ubližovat. Řeč je o rodičích s narcistickou poruchou osobnosti. Americká psycholožka Nina W. Brown, jež se narcismem dlouhodobě zabývá, hovoří v recenzované knize k dětem stárnoucích narcistů. Tedy k osobám, jež by mohly být již dávno z dosahu svých rodičů, a přesto na ně častokrát myslí, častokrát se kvůli nim trápí. Jejich matky či otcové je ponižují, vyčítají, stěžují si. Na své děti mají spoustu požadavků, mluví jim do života, zesměšňují je, devalvují jejich názory i postoje, obcházejí je. Demonstrativně se hroutí, spílají a vyčítají, pomlouvají. To, co řekli, často vzápětí popřou. Pobývat s nimi bylo vždy velice náročné a stresující, a ke stáru se řada povahových rysů ještě zvýraznila.

    Nina Brown pro přehlednost rozděluje narcistické osoby na čtyři typy: neodbytný, podezřívavý, arogantní a agresivní. Uvádí jednoduché techniky, které vám pomohou kontakty s narcistickým rodičem zvládat: na kontakt se připravit, vytvořit bariéry, rozptýlit se, vytvořit si pozitivní afirmace, vizualizovat úspěch… A uvádí i řadu užitečných rad, například:

    – k rodiči se chovejte zdvořile, uctivě a formálně

    – na tváři se snažte mít výraz neutrální vlídnosti

    – rodiči se nesvěřujte

    – nikoho před ním nekritizujte a nenapomínejte

    – nepouštějte se do zbytečných konfliktů

    – ve svých požadavcích buďte rozhodní

    – zbytečně nic nevysvětlujte a neobhajujte se

    – zůstaňte klidní, nebo se tak alespoň snažte působit.

    Pokud víte, že každá návštěva bude jen o tom, že vám bude rodič nadávat, shazovat vás a vyčítat vám všechno možné i nemožné, nejlepším řešením může být prostě kontakt přerušit. Ne vždy to ovšem jde. Někdy by to znamenalo vydědění, a vy nejste ochotni dědictví obětovat. Jindy může být ve hře kontakt s druhým rodičem:

    „Jezdím domů jen kvůli tátovi. Máma ho totiž samotného nikam nepustí, a on si už vůbec netroufne udělat cokoli, s čím ona nesouhlasí. To peklo, které by pak doma měl, mu za to nestojí,“ vysvětluje další z mých klientek. A ještě další vzpomíná zase na narcistického otce, který byl schopen matce nadávat za nedostatky v úklidu, i když už ležela na smrtelné posteli. Tenkrát se otci poprvé v životě vzepřela a matku s manželem odvezli.

    Knihu vám mohu doporučit zejména pokud se sami potýkáte s náročnými, manipulujícími a do sebe zahleděnými rodiči. Užitečná však může být i vám, kdo jste měli či máte fajn rodiče, neboť vám může pomoci pochopit chování vašich méně šťastných bližních. Mnohé děti narcistických rodičů se totiž potýkají s odsouzením svého okolí třeba proto, že s rodičem přerušili kontakt. Odsuzující osoby většinou nemají potuchy, čím si prošli, vůbec si nedokážou představit, že by rodič mohl být závistivý, podezíravý, agresivní a vlastním dětem nepřející.

    Kniha sice trochu mate pojmy, kdy autorka například hovoří o pozitivních rysech narcismu: empatii, moudrosti, kreativitě, sebereflexi… což ovšem principiálně nejsou „rysy narcismu“, ale rysy osobnosti, jež se mohou v určité míře objevit i u méně vážné narcistické poruchy. Českého čtenáře je pak třeba upozornit na „americký“ styl psaní, kdy se nejdříve dozvíte o čem se bude psát, pak proč je to dobré, následuje vlastní sdělení (vícekrát různě vyjádřeno) a na závěr se dočtete, o čem jste četli. Podobně nadbytečné se mi často jevily dotazníky, v nichž odpovíte na řadu otázek a vzápětí se dozvíte shrnuto, co jste odpověděli.

    Přijde mi to škoda, protože v knize zároveň chybí řada dle mých zkušeností podstatné problematiky. Například mi chyběla alespoň zmínka o problémech, jež může přinést přerušení kontaktů, nebo o narcistických prarodičích, jež neohrožují vnoučata stejně jako své děti, ale naopak: Zatímco své děti ponižovali, vnoučata vynášejí a naprosto nekriticky opěvují, a tak je na rozdíl od sníženého sebevědomí (jímž trpí jejich děti) ohrožují spíše rozvojem své vlastní poruchy. Jak se k tomuto postavit? A jak se máte coby rodiče postavit k tomu, že vás prarodiče před vnoučaty devalvují a pomlouvají? Jde o dosti zásadní otázky, které děti stárnoucích narcistů řeší. Tyto absence však neubírají knize na užitečnosti, řadě lidí jistě otevře oči a nasměruje je k praktickému řešení náročné situace. Kdo odpovědi na své otázky nenajde, bude prostě hledat dál, ať už v literatuře (doporučit mohu například knížky Isabelle Nazare-Aga), či u odborníků.

    To, co je pro dítě narcistického rodiče nejzásadnější, je, jak uvádí i autorka, posílení osobnosti: kdo je silný a vyrovnaný, nenechá si narcistou ubližovat. Otázka posílení osobnosti je pak principiálně spíše psychoterapeutická než rádcovská, nicméně kniha může významně pomoci. A pomoci mohou i blízcí lidé, včetně těch nejslabších: mnohé děti narcistických rodičů spontánně zesílí a vyrostou v obraně vlastních dětí.

    autor recenze: Mgr. et Mgr. Pavla Koucká

    -

Čtenářské recenze

  • OBJEDNÁVKY KNIH KNIHKUPECTVÍ

    telefon:
    283 028 202

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH JEDNOTLIVCI A ORGANIZACE

    telefon:
    283 028 203
    283 028 204

    provozní doba:
    9.00 – 18.00 hod.
    (každý všední den)

  • REKLAMACE A DOTAZY E-SHOP

    telefon / e-mail:
    283 028 205
    kanclir@portal.cz

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)