https://knihazaknihou.cz/kniha-pro-multipotencionaly/
Slovo „multipotenciál“ mému sluchu na „první dobrou“ neznělo moc malebně a spíše než cokoli jiného ve mně vzbudilo pocit, že se jedná o nadávku či označení nějakého těžkého handicapu.
Mám ráda češtinu a česká slova se mi líbí více než přejaté složeniny a patvary, ale musím se přiznat, že při čtení knihy Emilie Wapnick jsem pochopila, že jiné – stejně výstižné nebo výstižnější – slovo pro lidi, kteří jsou nadaní ve vícero směrech a jsou schopní se ubírat zároveň (či na střídačku) různými profesními obory, asi není.
V současné době je na trhu mnoho knih s tématikou osobního rozvoje a psychologicky koncipovaných knih, které mají v mnoha případech dost liché ambice být použitelným návodem, jak se v životě „najít“ a „ identifikovat“ tak, aby se jedinec mohl zodpovědně rozhodnout, čím chce v životě být a v čem chce uspět. Kniha pro multipotenciály se liší od podobných publikací zejména v tom, že autorka tvrdí, že není nutné si vybírat jedinou profesní či životní cestu, ale pokud jste dobří v různých oblastech, je možné se jim věnovat zároveň. Lidé, které spisovatelka označuje jako „multipotenciály“, mají i jiná pojmenování např.: všeumělové, renesační lidé, obhlížitelé … Právě lidem tohoto ražení je věnovaná tato monografie, která čtenáře provede originální cestou bližšího sebepoznání, aktivuje ho a motivuje k k vybudování a udržení úspěšné profesní dráhy, která mnohostranně nadanému člověku umožní věnovat se všem věcem, které ho baví a rád je provozuje.
„ … Budete se chtít před smrtí ohlédnout za životem a žasnout, co skvělého jste zažili, nebo vzpomínat, co vše jste se báli zkusit? Lítost není žádná legrace, proto se raději hned teď začněte bavit a experimentovat.“
( str. 157)
Kniha má můj oblíbený „kabelkový“ rozměr a patří mezi ty, které se mi vizuálně líbí. Barevná skvrna na bílém podkladě ve mně evokuje symboliku duhy, resp. pestrosti, barevnosti a různorodosti života, které je tato kniha věnovaná. Ale třeba to autor obálky myslel úplně jinak, kdo ví….:). Publikace je dělená do třech samostatných částí a má dvě přílohy: A, B.
„A“ se věnuje slavným multipotenciálům, „B“ uvádí příklady interdisciplinárních oborů.
„ … Intelektuální zvídavost je základním prvkem multipotencionality. Málokdy potkáte multipotenciála, který by se nechtěl učit.“
( str. 35)
Kniha vyžaduje od čtenáře aktivní spolupráci. Nejdříve se zde definuje pojem „multipotenciál“, aby bylo jasné, jaké vlastnosti mnohostranně nadaný má a s jakými se tudíž musí počítat. Autorka vybízí k tomu, aby si čtenář připravil papír a tužku, a aby si zkusil vypracovat cvičení a testy, které do knihy zařadila. Jde o to, že člověk si díky těmto aktivitám lépe uvědomí cíle a prostředky, kterými chce dosáhnout svého spokojeného (nejen) profesního života a naplnění. Na knize se mi líbilo její praktické pojetí, kdy autorka nabízí konkrétní fungující modely souběžných či střídajících se rozličných projektů (chcete-li kariér). Dozvíme se, jaké překážky nás jako multipotenciály téměř jistě čekají, např.: málokterý kariérní poradce umí poradit (rozjet) ve vícero projektech najednou. A také různorodá řešení, jak tyto obtíže elegantně překonat.
„My všichni….máme více stránek osobnosti. Pokud se rozhodnete pro souběžné kariéry, každá jednotlivá práce vám umožní uplatnit jiný soubor dovedností a zaměstná jinou část vašeho já.“
( str. 101)
V knize jsou uvedeny příběhy lidí, kteří se rozhodli pro některý z kariérních modelů vhodných pro všeuměly, které spisovatelka detailně popisuje a rozebírá. Jejich zkušenosti a důsledky toho, že se rozhodli naslouchat svůj instinkt a nevázat se nastálo k něčemu jedinému, konkrétnímu a neměnnému jenom proto, že to majoritní společnost považuje za „normální“.
Summa summarum
Kniha mě svým obsahem nadchla. Upřímně řečeno, jsem se s názorem, že je možné být „větším počtem profesí zároveň“ setkala poprvé. Protože, jak i upozorňuje autorka, je v naší společnosti skutečně pevně zakořeněn názor, že člověk SI MUSÍ VYBRAT JEDNU VĚC, KTEROU BUDE DĚLAT POŘÁDNĚ. Je super, že TATO KNIHA TOTO DOGMA KRÁSNĚ ANULUJE. Uklidnilo mě to a potěšilo zároveň. Jsem ráda, že na světě existuje spousta lidí, kteří dělají milion věcí zároveň, trilion věcí je baví a další bambilion dovedností a znalostí nutně „potřebují“ zvládnout. Ideálně v superkrátké době. Hurá, aspoň podle Emilie Wapnick, nejsem magor, jsem multipotenciál …
Moje hodnocení ( jako ve škole): 1
V procentech: 98%