Recenzent si od doby svých psychologických začátků přál napsat knížku o tom, jak velice praktické důsledky pro prožívání a chování lidí v běžném životě mohou mít napohled odtažité vědecké výzkumy a teoretické závěry z nich. Jako mnoho dalších svých záměrů, ani tento jsem nenaplnil. Proto zde rád představuji knížku, v níž její autor přesně toto, byť v poněkud „populárnějším“ rouše, činí.
S. Ciccotti zakládá svůj výklad na bohatém přehledu průkazných psychologických experimentů, provedených v přísně kontrolovaných podmínkách laboratorního zkoumání. Pohotově pak jejich výsledky spojuje se zajímavým projevy lidí v každodenních životních situacích a činnostech, včetně metodologických poznámek o omezeních jednoduché aplikace „vědy“ na „život“. Základní vzorec jednotlivých výkladů zde je „Otázka nebo postřeh z osobní zkušenosti čtenáře – vědecky provedený psychologický experiment – závěrečné zobecnění pro uplatnění jeho výsledků v běžných životních situacích, včetně upozornění na důležité odchylky.“
Svou knihu autor člení do kapitol reflektujících svými názvy dílčí obory psychologie obecné, osobnostní a sociální – od prvé „Vnímání, pozornost, paměť a inteligence“ až po poslední „Rozdíly mezi muži a ženami“. Ty pak člení do oddílů podle výzkumných otázek experimentálně zodpovídaných, které mají svůj kořen ve všedních, nepoučené leckdy matoucích úkazech praktického počínání různých lidí či jejich typů. Příklady: „Jak to, že jste tohle všechno věděli už dávno? – Retrospektivní zkreslení“; „Proč je na všech semaforech červená vždycky, když spěcháte? – Iluzorní korelace“; „Proč je tak těžké vyhnat nějakou myšlenku z hlavy? – Efekt odrazu“; „Je možné přesvědčit přátele, kteří mají úplně opačný názor než vy? – Menšinový vliv“; „Proč si děti rády hrají se zápalkami? – Reaktance“; „Proč je lepší nenechat si platit za to, co děláme rádi?“ – Vnitřní motivace“.
Pojetí této publikace neslibuje nemožné. Mnohé z teoreticky pozoruhodných výzkumných poznatků v psychologii nemají přímočaré praktické uplatnění a naopak na mnoho prakticky důležitých psychologických otázek teoretický výzkum nepřináší jednoznačnou odpověď. Zároveň však svou studií autor poskytuje v řadě případů onen postrádaný most mezi prostým jazykem a pozorováním obtížně uchopitelnými problémy teoretického zkoumání a mezi praktickými psychologickými problémy, nástrahami a zážitky člověka v běžných situacích. Lze ji velice doporučit všem, kteří si otázku po praktickém významu psychologického bádání kladou a nechtějí od ní ustoupit.
K. Balcar
Zdroj: Československá psychologie 2009, ročník LIII, číslo 2