Kniha Manažer koučem: koučovací přístup při vedení lidí od Irmy Bohoňkové je její druhou monografií. Ve své první knize se věnovala sebekoučinku, zatímco letos vydaná kniha si v předmluvě klade ambici „stát se jakousi učebnicí základů koučování pro manažery a vedoucí pracovníky“. Autorka se snaží této své ambice dosáhnout na základě sdílení znalostí a zkušeností, které jí přineslo nejen formální vzdělání (psychologie, management či mezinárodní program TASC atp.), ale zejména patnáctiletou profesionální praxí kouče.

Téma samotné knihy je užitečné a prospěšné. S přihlédnutím ke skutečnosti, že koučování se dostává více a více do popředí ve strategických plánech rozvoje (včetně využití v ČSN EN ISO 9001:2016 – Systém managementu kvality) či dotačních zdrojích, lze jej též označit za mimořádně aktuální. Metoda koučování je pro všechny zúčastněné atraktivní zejména také pro způsob jejího vedení, které staví na humanismu, přičemž výsledky jsou měřitelné v efektivitě práce a vynaložených a získaných prostředků.

Většina dosavadní knižní produkce vychází v překladu zahraničních autorů, a to zejména ze Spojených států amerických, kde je koučink uplatňován desítky let ve vrcholném managementu. V námi kulturně blízkých zemích jsme se mohli setkat zejména s obdobnou publikací Koučing bez kouča pre manažérov z roku 2015 od Ľubici Takáčové.

Ač je kniha dílem české autorky, zcela v ní absentuje cit pro kulturní specifitu, což jí bohužel značně ubírá na hodnotě. Přitom koučem nastavená samotná organizační kultura a typické české sociální klima má zásadní dopad na budování vzájemného vztahu mezi koučem a koučovaným či na výsledky společných setkání.

Struktura knihy je logická, tradiční, přičemž čtenář nejdříve získává základní poznatky, jež jsou následně komplexně zasazeny do širšího rámce, včetně praktického využití. Užitý jazyk je srozumitelný, jasný a přitažlivý. Pokud se v knize objevují odborné termíny, pak jsou vždy výstižně charakterizovány a čtenář je téměř nepostřehne.

První část práce předkládá teoretické základy koučinku a nabízí možnost sebehodnocení, zda je čtenář pro koučink vhodným adeptem, případně jak na sobě pracovat, aby vhodným adeptem byl. Otevírají se též témata, ze kterých si čtenář odnáší minimálně poznatky týkající se osobního rozvoje (naslouchání druhým, jejich respektování, upozadění ega či pozitivní myšlení a mnohé další).

Ač tato část obsahuje odkaz na zdrojovou literaturu, lze konstatovat, že je její citování velmi ledabylé. Autorka sice prezentuje v závěru knihy doporučenou literaturu a použité zdroje, avšak z mého úhlu pohledu nedostatečně. V případě zájmu o rozšíření obzorů nad rámec uvedených informací je dohledávání si zdrojů značně komplikované. Toto vyhledání je ovšem nezbytné, pokud budeme chtít jednotlivé techniky zařadit do eklektického přístupu.

K první části nelze nepoznamenat, že pro sociální práci koučink přináší bezesporu mnohá pozitiva. Nezapomínejme však na to, že zcela nenahradí jinou péči o zaměstnance, kterou již máme vžitou, zejména pak supervize. Zajímavé výstupy by zcela jistě přineslo propojení supervize a koučinku, o které se manažeři po přečtení publikace mohou pokusit.

Velmi kvituji zejména autorčinu snahu o propojení s praxí, jíž věnuje celou druhou část knihy. Zájemci zde mimo jiné naleznou koučovací otázky, včetně způsobu jejich vytváření, nebo základní strukturu koučovacího rozhovoru modelu GROW a mnohé další. Inspiraci, kterou zde lze načerpat, můžeme označit za lidskou a pochopitelnou každému, kdo se čtení řádně věnuje. Pokud odhlédneme od osobního přínosu pro manažera či jím vedené lidské zdroje, pak zejména kapitola Týmové setkání povede též ke zvýšení efektivity práce. Tato efektivita navíc nevyžaduje žádné zvláštní investice, pouze změny v procesu komunikace. Praktická část tak přímo poukazuje na sílu slova a nutnost převzít nad ním kontrolu. Přínos této části není tedy účelný pouze pro kouče či manažery, kteří se o koučování budou snažit. Vybavení knihy tabulkami a grafickými znázorněními, jež by čtenáři usnadnily přijetí informací, odpovídá spíše nutnému doplnění textu. Ku prospěchu je však velmi přehledné formátování, které oceňuji zejména při prezentaci jednotlivých technik.

Grafické zpracování knihy je na vysoké úrovni, přičemž desky jsou nenápadné. Velikost A5 umožňuje snadné uchování knihy a její četbu. Brožovaná vazba se specifickým potahem toto ještě více podtrhuje.

Ač se tak na první pohled zdát vůbec nemusí, informace obsažené v knize lze z velké části aplikovat také v sociální práci. Jako první rovina využití se ukazuje rozvoj samotných manažerů (ředitelů, vedoucích úseků atp.), kteří mohou znalosti využít při podpoře zaměstnanců. U sociálních pracovníků se nabízí aplikace v rámci přímé práce s klientem, která povětšinou, zejména v poradenství, staví na podpoře klienta a jeho schopností řešit problém, adaptovat se na nároky svého prostředí a rozvíjet se. Sociální pracovníci pak bezesporu ocení též nový úhel pohledu na získávání klientské zakázky (viz kapitola Výsledkový versus problémový rámec). Pracovníci v sociálních službách mohou využít např. koučovací otázky, se kterými lze skvěle pracovat v individuálním plánování.

Specificky se koučování v posledních letech dostává do povědomí také zaměstnancům úřadu práce, kde jsou viditelné výsledky u nezaměstnaných osob a starších 50 let. V neposlední řadě je možno též uvést využití při práci s uprchlíky či azylanty, kterým koučování může pomoci jako inovativní přístup v integraci. Samotné přejímání informací ovšem bude potřebovat od čtenáře hlubší orientaci ve vlastním oboru. Přestože si jsou sociální práce a koučink v ledasčem blízké, nacházíme mezi nimi také značné rozpory. Ať už se jedná o rozpory terminologie, či kompetenční. Opomenout též nelze související specifičnost cílových skupin, dilemata, etické aspekty práce nebo jedinečný vztah pomáhajícího pracovníka a klienta.

Celkově se dá kniha ocenit jako přehledná syntéza všeobecně známých informací, které doplňují praktické příklady. V knize je patrná autorčina zkušenost, kterou argumentačně podporuje. Co mi v ní zcela absentuje, jsou originální a inspirativní názory či alespoň názory ne zcela běžné. Spíše nežli za učebnici považuji knihu za zpracování na hranici učebního textu, potažmo ostatních textů a materiálů. Sama o sobě nenadchne, ale ani neurazí.

Kniha Manažer koučem: koučovací přístup při vedení lidí od Irmy Bohoňkové je její druhou monografií. Ve své první knize se věnovala sebekoučinku, zatímco letos vydaná kniha si v předmluvě klade ambici „stát se jakousi učebnicí základů koučování pro manažery a vedoucí pracovníky“. Autorka se snaží této své ambice dosáhnout na základě sdílení znalostí a zkušeností, které jí přineslo nejen formální vzdělání (psychologie, management či mezinárodní program TASC atp.), ale zejména patnáctiletou profesionální praxí kouče.

Téma samotné knihy je užitečné a prospěšné. S přihlédnutím ke skutečnosti, že koučování se dostává více a více do popředí ve strategických plánech rozvoje (včetně využití v ČSN EN ISO 9001:2016 – Systém managementu kvality) či dotačních zdrojích, lze jej též označit za mimořádně aktuální. Metoda koučování je pro všechny zúčastněné atraktivní zejména také pro způsob jejího vedení, které staví na humanismu, přičemž výsledky jsou měřitelné v efektivitě práce a vynaložených a získaných prostředků.

Většina dosavadní knižní produkce vychází v překladu zahraničních autorů, a to zejména ze Spojených států amerických, kde je koučink uplatňován desítky let ve vrcholném managementu. V námi kulturně blízkých zemích jsme se mohli setkat zejména s obdobnou publikací Koučing bez kouča pre manažérov z roku 2015 od Ľubici Takáčové.

Ač je kniha dílem české autorky, zcela v ní absentuje cit pro kulturní specifitu, což jí bohužel značně ubírá na hodnotě. Přitom koučem nastavená samotná organizační kultura a typické české sociální klima má zásadní dopad na budování vzájemného vztahu mezi koučem a koučovaným či na výsledky společných setkání.

Struktura knihy je logická, tradiční, přičemž čtenář nejdříve získává základní poznatky, jež jsou následně komplexně zasazeny do širšího rámce, včetně praktického využití. Užitý jazyk je srozumitelný, jasný a přitažlivý. Pokud se v knize objevují odborné termíny, pak jsou vždy výstižně charakterizovány a čtenář je téměř nepostřehne.

První část práce předkládá teoretické základy koučinku a nabízí možnost sebehodnocení, zda je čtenář pro koučink vhodným adeptem, případně jak na sobě pracovat, aby vhodným adeptem byl. Otevírají se též témata, ze kterých si čtenář odnáší minimálně poznatky týkající se osobního rozvoje (naslouchání druhým, jejich respektování, upozadění ega či pozitivní myšlení a mnohé další).

Ač tato část obsahuje odkaz na zdrojovou literaturu, lze konstatovat, že je její citování velmi ledabylé. Autorka sice prezentuje v závěru knihy doporučenou literaturu a použité zdroje, avšak z mého úhlu pohledu nedostatečně. V případě zájmu o rozšíření obzorů nad rámec uvedených informací je dohledávání si zdrojů značně komplikované. Toto vyhledání je ovšem nezbytné, pokud budeme chtít jednotlivé techniky zařadit do eklektického přístupu.

K první části nelze nepoznamenat, že pro sociální práci koučink přináší bezesporu mnohá pozitiva. Nezapomínejme však na to, že zcela nenahradí jinou péči o zaměstnance, kterou již máme vžitou, zejména pak supervize. Zajímavé výstupy by zcela jistě přineslo propojení supervize a koučinku, o které se manažeři po přečtení publikace mohou pokusit.

Velmi kvituji zejména autorčinu snahu o propojení s praxí, jíž věnuje celou druhou část knihy. Zájemci zde mimo jiné naleznou koučovací otázky, včetně způsobu jejich vytváření, nebo základní strukturu koučovacího rozhovoru modelu GROW a mnohé další. Inspiraci, kterou zde lze načerpat, můžeme označit za lidskou a pochopitelnou každému, kdo se čtení řádně věnuje. Pokud odhlédneme od osobního přínosu pro manažera či jím vedené lidské zdroje, pak zejména kapitola Týmové setkání povede též ke zvýšení efektivity práce. Tato efektivita navíc nevyžaduje žádné zvláštní investice, pouze změny v procesu komunikace.

Praktická část tak přímo poukazuje na sílu slova a nutnost převzít nad ním kontrolu. Přínos této části není tedy účelný pouze pro kouče či manažery, kteří se o koučování budou snažit.

Vybavení knihy tabulkami a grafickými znázorněními, jež by čtenáři usnadnily přijetí informací, odpovídá spíše nutnému doplnění textu. Ku prospěchu je však velmi přehledné formátování, které oceňuji zejména při prezentaci jednotlivých technik.

Grafické zpracování knihy je na vysoké úrovni, přičemž desky jsou nenápadné. Velikost A5 umožňuje snadné uchování knihy a její četbu. Brožovaná vazba se specifickým potahem toto ještě více podtrhuje.

Ač se tak na první pohled zdát vůbec nemusí, informace obsažené v knize lze z velké části aplikovat také v sociální práci. Jako první rovina využití se ukazuje rozvoj samotných manažerů (ředitelů, vedoucích úseků atp.), kteří mohou znalosti využít při podpoře zaměstnanců. U sociálních pracovníků se nabízí aplikace v rámci přímé práce s klientem, která povětšinou, zejména v poradenství, staví na podpoře klienta a jeho schopností řešit problém, adaptovat se na nároky svého prostředí a rozvíjet se. Sociální pracovníci pak bezesporu ocení též nový úhel pohledu na získávání klientské zakázky (viz kapitola Výsledkový versus problémový rámec). Pracovníci v sociálních službách mohou využít např. koučovací otázky, se kterými lze skvěle pracovat v individuálním plánování.

Specificky se koučování v posledních letech dostává do povědomí také zaměstnancům úřadu práce, kde jsou viditelné výsledky u nezaměstnaných osob a starších 50 let. V neposlední řadě je možno též uvést využití při práci s uprchlíky či azylanty, kterým koučování může pomoci jako inovativní přístup v integraci.

Samotné přejímání informací ovšem bude potřebovat od čtenáře hlubší orientaci ve vlastním oboru. Přestože si jsou sociální práce a koučink v ledasčem blízké, nacházíme mezi nimi také značné rozpory. Ať už se jedná o rozpory terminologie, či kompetenční. Opomenout též nelze související specifičnost cílových skupin, dilemata, etické aspekty práce nebo jedinečný vztah pomáhajícího pracovníka a klienta.

Celkově se dá kniha ocenit jako přehledná syntéza všeobecně známých informací, které doplňují praktické příklady. V knize je patrná autorčina zkušenost, kterou argumentačně podporuje. Co mi v ní zcela absentuje, jsou originální a inspirativní názory či alespoň názory ne zcela běžné. Spíše nežli za učebnici považuji knihu za zpracování na hranici učebního textu, potažmo ostatních textů a materiálů. Sama o sobě nenadchne, ale ani neurazí.