Matka, Hetéra, Amazonka, Médium

Matka, Hetéra, Amazonka, Médium

Molton, Mary D.; Sikes, Lucy A.

Portál, 2015

469 Kč375 Kč

SklademAkce 20 %Dotisk

plusminusPřidat do košíku

Anotace

Toni Wolfová, analyzandka, spolupracovnice, družka a přítelkyně C. G. Junga a spoluzakladatelka Psychologické společnosti v Curychu, navrhla model čtyř ženských archetypů, které proti sobě stojí v protikladech na dvou osách osobních a neosobních vztahů. Každý z archetypů (Matka, Hetéra, Amazonka a Médium) kromě vnímaných charakteristik nese i vlastní stín. Autorky rozpracovávají tento model a představují čtyři archetypy v teoretické i praktické rovině.
Tato kniha je první dílo, které zpracovává model Toni Wolffové, a vůbec první kniha, v níž je zachycen i život a dílo Jungovy hetéry.

Lucy Anne Sikes je jungiánka, psychoterapeutka provozující individuální, párovou a rodinnou terapii v Tennesee.
Mary Dian Molton je jungiánka, psychoterapeutka, působila v Center for Healing and Human Development v Kansasu.

Bibliografické údaje

  • Autor:

  • Podtitul:Čtyři ženské archetypy

  • Překladatel:Müller, Ivo

  • Nakladatel:Portál

  • ISBN:978-80-262-0921-8

  • Počet stran / vazba:336 / Brožovaná

  • Rok vydání:2015

  • Kód:13309701

  • EAN:9788026209218

  • Obálka v tiskové kvalitě:Stáhnout

Odborné recenze

  • Molton, Mary D.; Sikes, Lucy A.: Matka, Hetéra, Amazonka, Médium - recenzent p. Široký

    Osobní život Carla Gustava Junga nebyl jednoduchý. Vedle svého rodinného života udržoval po desetiletí paralelní vztah s Tony Wolffovou, bezdětnou ženou, která jiný partnerský vztah neměla. Situace to nebyla jednoduchá pro nikoho zúčastněného, jsou zachována svědectví, jak se tím samotný Jung hluboce trápil. Toni Wollfová byla Jungovou kolegyní, pomocnicí, koterapeutkou (párové analýzy), jazykově vybavenou odbornicí a mnohostranně vzdělanou intelektuálkou, organizátorkou odborného analyticko-psychologické dění a společenského života odborné komunity. V nepřítomnosti Jungovy manželky vystupovala jako jeho oficiální partnerka.

    Kniha, kterou se zde zabýváme, pojednává o ženské typologii, rozvíjející zaměření individuace ženy ve směru „matky“ (která v doslovném i přeneseným smyslu realizuje své ženství v péči o potomky), „hetéry“ (která provází, pomáhá a rozvíjí svůj mužský partnerský protějšek), „amazonky“ (bojovné ženy uskutečňující svou nezávislou cestu) a „média“ (aspekt vědmy, čarodějnice, kněžky, ....)

    Typologie byla publikována v roce 1951 v knize Strukturální formy ženské duše a její autorkou je – Toni Wollfová. Tato kniha se však českého překladu bohužel nedočkala. Sledovaný titul představuje rozpracování tohoto námětu z per dvou současných amerických autorek (minimálně Lucy Sikesová je jungovská psychoanalytička, nikoliv pouze „jungiánská psychoterapeutka“, jak je uvedeno na zadní straně knihy). České vydání, jak vyplývá z poznámek dále, nepůsobí jako určené odborníkům. Explicitně oslovuje ženy, a ty jsou cílovou čtenářskou skupinou: v hledání vlastní identity, seberozvoji, sebereflexi.

    „Matka“ a „hetéra“ jsou polarity protichůdné a vycházejí s osobního vztahu ženy. Druhá polarita – „amazonka“ a „médium“ jsou nevztažené, neosobní. Pokud tyto páry protikladů umístíme do diagramu kříže, kde jsou polarity proti sobě, získáváme náhled do dynamiky těchto archetypových konstelací: uskutečnění jedné z nich vylučuje tu protichůdnou, zdravému vývoji ženy prospívá, pokud do svého života zapojí i možnosti s jejím „typem“ sousedící. Problémem je celkové ustrnutí pouze v jedné formě. Ano, je to dynamika zkopírovaná z typologie Jungovy, resp. z jeho konceptu psychických funkcí. Zrovna Wolffové lze ale přímočarost této inspirace těžko vytýkat.

    Celé téma je dnes značně anachronické. Ženská emancipace genderové možnosti přiblížila a propojila. A zde je najednou kniha, která okázale míjí mužské čtenáře (text se výslovně obrací na „čtenářky“). Psychologie od té doby rozpracovala řadu konceptů, s kterými se jednotlivé formy prolínají, což autorky bohužel reflektují jen minimálně.

    Text je strukturován do spousty kapitol a odlišených odstavců. Vysoká strukturovanost skrývá vnitřní nesourodost a někdy až prázdnotu. Autorky mísí své osobní poznámky a zkušenosti s nejrůznějšími příklady ke všem formám: výtahy z mytologických slovníků, současných i historických biografií, sledují literární postavy, a obzvláště rády převykládávají současné americké filmy. Úporná snaha sledovat tímto způsobem ne vždy přesvědčivé příklady, vzbuzuje rozpaky. Vyprávěný film typicky ztrácí svou působivost.

    Je v tom kus stínu amerického ducha. Jako když geniální Jungovu typologii uchopily do svých rukou paní Briggsová a Myersová, ignorovaly původní složitost a dynamickou provázanost a vytvořily primitivní kvízovou zábavu úrovně společenského časopisu. Zde veliké nadšení autorek ústí v roztříštěný, nesourodý, ale sebevědomý text.

    Přesto jsou zde působivé pasáže, které knihu přece jen zachraňují: obzvláště kapitola o „hetéře“, v níž autorky mj. využily biografii samotné Tony Wolffové. Je to vlastně převrácení mužského tématu animy do ženského světa. Je zřejmé, že „hetérou“ Wolffová ošetřovala svůj vlastní životní příběh. Kapitola o „médiu“ zpracovává introvertní intuicí u žen, kterou tradice sleduje skutečně spíše u mužů. Typ „matky“ zajímavě (ale bohužel bez explicitního uchopení) přispívá tématu narcistické agrese. Zbývající „amazonka“ rozvíjí z neobvyklého úhlu samotnou rovnoprávnost pohlaví.

    Vratké nohy celé knihy bohužel podkopává zcela neočekávaně nízká úroveň redakční práce. Chronicky známý titul „Vzpomínky, sny, myšlenky“ je zde uveden jako „Vzpomínky sny, úvahy“ (str. 131, v poznámce pod čarou najednou správně). Závažnější je ale mýlka, když je u knihy „The Sacred Prostitute“ uvedeno „česky nepubl.“ Publikována byla, vydalo ji Nakladatelství Tomáše Janečka pod názvem „Posvátná prostitutka“ v Brně v roce 2004.

    Překlad míjí zavedenou a již osvědčenou, a také mnoha publikacemi Portálu ustálenou terminologii analytické psychologie. Anglické slovo Self (odborně bytostné Já) už bylo překládáno různě, ale „vlastní já“ (str. 60 a jinde) je zoufalým výstřelem zcela míjejícím cíl. Jinde překladatel zjevně nerozumí textu: „Lidé, kteří následovali Jungovu cestu individuace“ (str. 12) – chce to jen jiný, než ten příruční, anglicko-český slovník, a hned máme, že „follow“ neznamená jen „následovat“, ale také „pozorně, se zájmem sledovat“ – a hle, věta vydá svůj smysl! Další obdobný lapsus: „Každý člověk má v duši polárně-sexuální archetypovou strukturu.“ (str. 143) – pane překladateli, tady nejde o sex, ale o pohlaví! Každý člověk má v sobě pohlavně opačnou archetypovou strukturu. Anima, animus – to je přece už docela známé.

    Dosavadní lze ještě pochopit jen jako absenci odborné korektury, ale česká věta takto skutečně nevypadá: „Hej, dnes ráno jsme to pěkně daly dohromady.“ (str. 75) Na straně 152 je odstavec, kde jsou slova to, tom, tato, tomto, tu použita desetkrát. Na další straně je na několika řádcích použito slovo to pětkrát. Snad je polehčující okolností, že je to opravdu mimořádně nezáživná část textu. ¨

    Jak stíží pochopení taková drobnost, jako když titul nadkapitoly není odsazený, jak by měl, můžeme sledovat na straně 38. Do textu vlouděná a korektorem nezachycená číslice 99 je proti tomu benigní chybkou, která nezmýlí (str. 127).

    Rád bych popřál nakladatelství šťastnější (anebo spíše pečlivější) výběr cizojazyčných titulů, odborného korektora překladu a celkově svědomitější redakční práci, která je přece v letité kvalitní knižní produkci Portálu takřka samozřejmostí.

    p. Široký

    Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

    -

  • Molton, Mary D.; Sikes, Lucy A.: Matka, Hetéra, Amazonka, Médium - recenzent Helena Kučerová

    Ve velmi zajímavé knize se autorky věnují práci švýcarské psychoanalytičky Toni Wolfové (1888–1953). Toni Wolfová byla spolupracovnicí a životní partnerkou C. G. Junga a v roce 1951 vydala své stěžejní dílo Strukturní formy ženské duše (anglický originál Four Eternal Women), které autorky Moltonová a Sikesová vysvětlují a dále rozpracovávají na základě vlastních pracovních i osobních zkušeností se snahou aktualizovat tyto poznatky z pohledu dnešní doby.

    Wolfová svůj model základních čtyř ženských archetypů znázorňuje jako kříž, v němž na svislé ose jsou nahoře Matka a dole Hetéra a na vodorovné ose jsou vlevo Médium a vpravo Amazonka. Matka a Hetéra jsou tedy typy protikladné, stejně jako Médium a Amazonka. Avšak, jak už to bývá v případech různých typologií osobnosti, nikdy není určitý typ zcela vyhraněný, vždy jsou přítomny různé mezistupně a typy smíšené. Rovněž tak velkou roli hraje čas, kdy jedna a táž žena může procházet osobním vývojem od spíše jednoho typu ke spíše jinému.

    Matka a Hetéra jsou sice typy protikladné, ale navzájem osobně spřízněné skrze své hlavní priority: matčin hlavní zájem je blaho jejích dětí a dalších lidí, kteří jsou jí svěřeni do péče, Hetéru zajímá především kvalita vztahu k mužům, zejména ke svému partnerovi a nejednou bývá bezdětná. Naopak Amazonka a Médium vkládají svou hlavní energii do projevů kolektivního života nebo do oblasti veřejného zájmu, angažují se v jiných věcech než v osobních vztazích. Tato typologická zaměření nemusí být vždy uvědomovaná, často bývají nevědomá.

    Největší část knihy tvoří čtyři samostatné kapitoly věnované každému jednotlivému archetypu ženy s podrobným popisem jeho ideálu i jeho skutečné podoby konkrétních nedokonalých lidských bytostí, s jeho přednostmi i nevýhodami a s neuvědomovanými a skrytými „temnými stránkami“. Archetyp ženy matky je nejsilnější a nerozšířenější a je v každé ženě, ať už fyzickou matkou je, nebo není. I ženy, které děti nemají, mohou své archetypální vlastnosti uplatnit v péči o jiné, např. jako učitelky, lékařky, psycholožky, sociální pracovnice atd. Naopak tři další ženské archetypy mohou být velmi dobrými matkami vlastních dětí, i když jejich archetypální prioritou je vztah k mužům (Hetéra), angažovanost ve veřejném životě (Amazonka), nebo schopnost vnímat či intuitivně předjímat věci, které jiní lidé necítí (Médium).

    Autorky také uvádějí namátkový výčet slavných či významných žen, které podle jejich mínění představují příklady těchto základních archetypů. Řazeno podle abecedy. Matky: Gáia – matka Země, Hana – matka Samuelova ze Starého zákona, Marie – matka Ježíšova, Matka Tereza z Kalkaty, Marie – královna matka Velké Británie, Jacqueline Kennedyová, Rheia – matka olympských bohů. Hetéry: Spisovatelka Simona Beauvoirová, vědecká badatelka Marie Curieová, herečka Katharine Hepburnová, markýza de Pompadour, Nancy Reaganová nebo ústřední postava s této knihy Toni Wolfová. f Amazonky: Madelaine la Albrightová, ruská ca carevna Kateřina Veliká, an anglická královna Alžběta I., Margaret Thatcherová, an anglická královna Viktorie. rie Média: biblické postavy Ann Anna a Debora, řecká Kassandra ssan – milenka Agamemnonova, Pýthia Delfská, svatá Terezie z Ávily.

    Kniha je psána velmi čtivě ve výborném překladu Ivo Müllera. Jednotlivé odstavce s popisem a výkladem vlastností toho kterého typu jsou nápaditě doplněny charakteristikou literárních nebo filmových postav nebo vyprávěním příběhů klientek některé z autorek. Kniha je vhodná pro doplnění psychologického vzdělání psychologů, psychiatrů, sociologů, pedagogů a vůbec všech, kteří se snaží porozumět potřebám a chování lidí. Zajímavá je zejména pro ženy, které mohou pomocí těchto zajímavých teorií hledat a nalézat své postavení a svou roli v rodině i ve společnosti.

    Helena Kučerová
    psychiatr

    Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

    -

  • Objev existence archetypů, který učinil a rozsáhlými srovnávacími výzkumy v řadě kultur spolehlivě doložil jeden z největších psychologů minulého století C.G. Jung, znamenal v psychologii důležitý obrat. Podobně jako před ním to byl obrat k hlubinám lidského nevědomí, ve srovnání s Fredovým individuálním osobním nevědomím, k ještě hlubšímu nevědomí kolektivnímu. Archetypy jsou, vedle instinktů, takovými stavebními kameny kolektivního nevědomí, reprezentují paměť lidského druhu od počátků hominizace. Od počátečního tuhého odporu psychologického zoocentrismu a scientismu pronikl koncept archetypů z oblasti věd i do výtvarného umění a literatury. Zájemci o toto vzrušující téma již měli možnost seznámit se se čtyřmi hlavními mužskými archetypy (viz Moore R., Gillette D. Král, Válečník, Kouzelník, Milovník. Čtyři mužské archetypy, Portál 2015). Kniha, která je předmětem této recenze jim nyní nabízí zajímavé seznámení se se čtyřmi hlavními archetypy ženskými. Duševní zóna archetypického v sobě skrývá archaické, převážně nevědomé, ale funkčně stále pohotové, dynamické struktury imaginace, pocitů a sklonů. V předmětné knize pak nacházíme podrobné pojednání o této dimenzi vnitřního duševního života, intervenující zejména v mezilidských vztazích, např. ve výběru partnera a jinde.

    Obsahově bohatou, četnými příklady z literatury, filmů a řadou kauz doprovázenou

    knihu napsaly dvě významné jungiánské psychoterapeuty, které rozpracovaly příslušný model T. Wolfové. založený na interakcích čtyř základních ženských archetypů, symbolicky označených jako Matka, Hetéra, Amazonka a Médium. Nejde tu o abstraktní akademickou teorii, nýbrž o živý výklad podložený vlastní bohatou praxí.. Knihu tak tvoří velmi konkrétní výklad podstatných dějů probíhajících v zákrutech archetypicky určovaných vztahů, např. mezi ženou-matkou a ženou-erotickou partnerkou. Takové vnitřní protiklady jsou přirozeným stavem lidské duše, ale jde tu o jejich obsahovou vyrovnanost nebo nevyrovnanost, závisející do jisté míry na jejich uvědomění. V duši každé ženy existují shora uvedené čtyři archetypy v jistých silových vztazích: např. jádro mateřského archetypu tvoří vnitřní napětí mezi touhou po dítěti a touhou po životním partnerovi (symbolizovanou postavou hetéry). Životním úkolem ženy pak je vyrovnat tyto protiklady, které jsou četnými náměty světové literatury. Sociální aspekty života ženy jsou symbolizovány archetypy amazonky a média: v prvním více či méně vědomě či nevědomě dominuje neosobní zájem o věci veřejné (jejím příkladem byla pověstná anglická královna Alžběta I., „provdaná za Anglii“) v atrchetypu média se uplatňuje typ ženy-prorokyně, symbolizované mýtickou Kasandrou, „v naší době vědeckého racionalismu“ nahlíženou převážně negativně. Krajním pólem „média“ je věštkyně-kartářka, druhým pólem pak jsou „uznávané analytičky a spisovatelky s perfektním vzděláním“ (tedy nejspíše intelektuálky). Každý z těchto typů a jeho variant je zde doložen mnoha zajímavými příklady-.

    Kniha je, jako každé pojednání o archetypech, nejen jakousi vzrušující beletrií a sbírkou klinických fakt, ale i ženám nastaveným zrcadlem, které umožňuje velkou míru sebepoznání a vhled do skrytých stránek ženské duše. Důležité jsou záhadné „stínové vlastnosti“ (intervence archetypického Stínu), každého ze zde uvedených archytpů; např. „možné temné vlastnosti matky“, jako je úzkostná péče“ a „stálé udílení rad“. V tomto smyslu je tato kniha také velmi poučná a jako každé pojednání o ženské psychologii zaujme neen ženské čtenářky, ale i mužské čtenáře.

    Prof. PhDr. Milan Nakonečný

    Recenze byla zpracována pro nakladatelství Portál

    - Molton, Mary D.; Sikes, Lucy A.: Matka, Hetéra, Amazonka, Médium - recenzent Milan Nakonečný

Čtenářské recenze

  • OBJEDNÁVKY KNIH KNIHKUPECTVÍ

    telefon:
    283 028 202

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)

  • OBJEDNÁVKY KNIH JEDNOTLIVCI A ORGANIZACE

    telefon:
    283 028 203
    283 028 204

    provozní doba:
    9.00 – 18.00 hod.
    (každý všední den)

  • REKLAMACE A DOTAZY E-SHOP

    telefon / e-mail:
    283 028 205
    kanclir@portal.cz

    provozní doba:
    8.00 – 16.00 hod.
    (každý všední den)