První české vydání knihy Mentální mapování přináší stručný, avšak ilustrativní a pragmaticky orientovaný pohled na teorii mentálních map Tonyho Buzana, autora několika popularizačních publikací z oblasti psychologie, v nichž zábavnou formou zprostředkovává čtenářům poznatky z oblasti výzkumu mozku a učení (v ČR vyšlo např. Jděte na to chytře, COLUMBUS spol. s. r. o., 2003). Také kniha Mentální mapování je spíše popularizačně-naučným bestsellerem než podrobným vědeckým pojednáním; přináší 168 stran čtivého, dynamického a motivujícího až sugestivního textu. Tony Buzan přednáší mj. o své teorii mentálních map po celém světě, je také poradcem nadnárodních obchodních společností a vlád. Mentální mapy v Buzanově pojetí představují techniky efektivního strukturování a zobrazování myšlenkových postupů. Jejich vytváření má podobu kresby paprskovité sítě, do jejíhož středu zobrazíme ústřední představu, problém, který chceme zpracovat (např. zdraví, výkonnost, zahrada, studium cizího jazyka, týdenní plán rodiny apod.). K tomuto středu postupně napojujeme větve, které představují důležité asociace s problémem (např. týdenní akce rodiny – napojíme 7 větví reprezentující jednotlivé dny). K těmto hlavním bodům dále dokreslujeme větve další úrovně (např. týdenní akce rodiny – dny v týdnu – jednotliví členové rodiny), přičemž se pro každou asociaci snažíme najít jednoduché klíčové slovo či slovní spojení (dcera – hodina klavíru, syn – zubař). Autor se příliš nezaobírá popisnými definicemi mentálních map a přináší raději návody a důkazy jejich mnohostranné použitelnosti. Kniha oplývá strhujícími příklady myšlenkových a pracovních strategií známých osobností (mentální mapování dle autora využíval již Leonardo da Vinci, Galileo Galilei, Richard Feynman či Albert Einstein), stejně jako praktickými návody a příklady, které intenzivně podněcují čtenáře k bezprostřednímu vytváření mentálních map. Autor nastiňuje souvislosti techniky mentálního mapování s fyziologií mozku – zatímco tradiční, tzv. lineární způsob tvorby poznámek vychází pouze z činnosti levé hemisféry, mentální mapy stimulují mj. pomocí barev, obrázků a rozmanitosti prostorového uspořádání také pravou polovinu mozku, čímž maximalizují využití celkového mozkového potenciálu. Publikace se stručně dotýká dalších témat úzce souvisejících s mentální výkonností – rozebírá např. strach z neúspěchu a jeho demotivující účinky, přičemž vyvrací všeobecné přesvědčení, podle něhož se máme v průběhu učení především zlepšovat s každým dalším pokusem. Autor se domnívá, že funkcím lidského mozku spíše odpovídá učení na principu uzpůsobení další činnosti na základě vyhodnocení zpětné vazby činnosti předchozí – stručně vyjádřeno poučení se z chyby. Zdůrazňuje, že pro celkovou efektivitu učení je rovněž nezbytný princip vytrvalosti. V dalších kapitolách je věnován prostor tvořivosti a možnostem jejího rozvoje v souvislosti s mentálními mapami, podobně autor rozpracovává problematiku paměti a efektivních strategií zapamatování. Dále se věnuje psychohygienickým aspektům mentální výkonnosti a souvisejícím tělovýchovným i nutričním zásadám. V závěru knihy se setkáváme s řadou konkrétních návodů a příkladů ke zpracování mentálních map v různých situacích a životních oblastech (např. řízení schůze, příprava na přijímací pohovor, učení se cizím jazykům, vytváření rodinného rozpočtu, ale také nakupování dárků, rekonstrukce zahrady). Je zřejmé, že se autor pokusil o postižení obšírných témat na relativně malém prostoru, což nevyhnutelně vyusťuje ve značnou stručnost zpracování – pro odborníky tak může vytvářet dojem nepřínosnosti či nedostatečné podrobnosti až povrchnosti přístupu. To však zjevně není v rozporu s celkovým záměrem knihy, která je praktickou příručkou určenou širokému okruhu laických čtenářů, jimž atraktivním způsobem zprostředkovává jednoduché návody jak zefektivnit myšlenkové postupy a pracovní strategie v mnoha životních oblastech.Mgr.Kristýna Krejčová
