„Vykašli se na něj, je to narcista.“ Jak banálně by takový výrok mohl znít. Přitom se jedná o poměrně vážnou poruchu osobnosti, v krajních případech vedoucí až k hospitalizaci. Ve svém okolí jste již možná zaregistrovali pár takových diagnóz (i když, pozor, nejčastěji narážky o narcistických tématech ostatních mají právě ti praví narcisté). Pokud vás tedy někdy zajímalo, jak skutečně toto onemocnění rozeznat, pochopit, pracovat s ním a jak ho v neposlední řadě také proměnit, knihu Mužský narcismus velmi oceníte.

Rozpracování tématu je velmi srozumitelné, popsané z větší části v kazuistikách – doslovně přepsaných, přičemž ich-forma napomáhá k čtivosti textu – které jsou vždy doplněné odborným komentářem psychiatra. Nechybí jak vědecká, tak praktická obsahová složka, což může pomoci pochopit některé věty a chování různých herců, sportovců, politiků, vašeho nadřízeného, i souseda – zkrátka některých typických pacientů 21. století. Ale nejenom těch! Kniha nabízí i pohled do historie onemocnění a popisuje, jak se diagnóza a pohled na ni vyvíjely. Publikace vám může být nápomocným průvodcem v průřezu empirických studií a teorií narcismu.

Psychiatr Paul Näcke řekl: „Narcismus je případ, kdy se někdo dokáže vzrušit jedině pohledem na své vlastní tělo.“ Jistě, závisí od typu, formy a síly, ve které se narcismus projeví, ovšem různé sociální sítě tvoří jakési podhoubí a ideální prostor pro nacistické sebepředvádění, což může být pokušení i pro běžného a zdravého člověka. I proto je přínosné onemocnění rozumět a orientovat se alespoň v jeho základech tak, abychom neužívali výrazu „narcista“ pouze pro urážení ostatních.

Knihu ocení jak odborná, tak široká veřejnost. Dozvíte se, jak pracovat s člověkem, který oplývá přepjatým pocitem vlastní hodnoty, vyvyšuje se nad druhé a ubírá jim jejich hodnotu. Jak pomoci takovému pacientovi pracovat s následkem vytěsnění všeho negativního na sobě samém, jak mu pomoci vyrovnat se s pocitem ohrožení od ostatních. Profesně může být kniha jistě velmi obohacující, ale doporučuji ji zejména pro první kontakt s narcismem. Pokud jste se doposud dozvěděli pouze povrchové informace, a téma vás zaujalo, může vám být forma a obsah velmi k užitku. U kazuistik jsou popsány symptomy z DSM-5. Pro jiné čtenáře zase může být knížka přínosná v pochopení, proč se váš známý považuje za jedinečného, důležitého, proč potřebuje stálý obdiv? A proč je jedním z běžných výroků Cristiana Ronalda věta typu: „Kdyby mi někdo řekl, že jsem nejlepší na světě, vůbec by mě to nepřekvapilo.“?

Pro jednoho výhoda a jiného nevýhoda může být, že některé pasáže hodně odkazují na psychoanalýzu, dozvíte se tedy mnoho i o obranných mechanismech a protipřenosech v narcismu. V době, která je orientovaná na výkonnost, soutěžení, konkurenceschopnost a sebeprosazení, se dá kontaktu s narcistou jen ztěžka vyhnout. Samozřejmě, mohli bychom se nad tím rozhořčovat a soudit, ale to není naším úkolem. Nakonec, jak uvádí autor reakci pacienta na poukázání, co konkrétně na sobě může změnit: „Nojo, ale vždyť to už bych nebyl já.“ Načež mu psychiatr odpovídá: „Ale zato byste to byl zralejší Vy, který se dokáže povznést nad své pocity.“

Tato inspirativní kniha se k českému čtenáři dostává již necelé dva roky po svém originálním vydání v Rakousku. Její autor R. Bonelli (psychoterapeut, psychiatr a neurovědec z Vídně ji uvádí slovy: „Toto je kniha o lásce, přesněji o mužově schopnosti (či neschopnosti – pozn. MV) milovat, o jeho zranitelnosti a stanovování hranic.“

Výše uvedená věta je také jedním z důvodů, proč může být inspirativní pro každého muže se zájmem o rozvoj kvality svého života a svých vztahů. A druhým důvodem je skutečnost, že – jak dokladuje autor odkazy na výzkum i sdílením mnoha příběhů ze své praxe – téměř každý z nás, mužů, má v sobě něco z narcismu. Uvedu několik citací z kritérií narcistické poruchy: Potřebuje neustálý obdiv, projevuje nárokové uvažování, projevuje nedostatek empatie, myslí si o sobě, že je mimořádný.  Pokud v nich poznáváte aspoň kousek sebe sama, nebo znáte někoho, s těmito (pří)znaky, pak tato kniha může být užitečná i pro Vás, ať už jste muž nebo žena!

V čem je konkrétně kniha Mužský narcismus zajímavá? Dle mého mínění píše autor poutavě, srozumitelně i pro laika a při tom odborně, s oporou o výzkumy i vlastní praxi. Knihu rozčlenil do tří částí:  V první části s názvem Spoutaný muž na základě několika příběhů definuje tři základní narcistické rysy, tzv. „narcistická pouta“: vlastní idealizace, upírání hodnoty druhým a neschopnost sebetranscendence. Výraz pouta odkazuje k vnitřnímu uvěznění, které brání člověku v navázání otevřených a naplňujících vztahů a v konečném důsledku spokojenému a naplněnému životu. V druhé části knihy (Trojí pouto) autor tato pouta podrobněji rozebírá tak, aby čtenář lépe pochopil, v čem omezují toho, kdo je jimi spoután. Třetí část knihy s názvem Strhnout pouta je zcela klíčová, protože ukazuje cestu z narcistického zakletí. Možná (ne)překvapivě je klíčová láska, tedy ochota otevřít své srdce a projevit empatii k druhému člověku – jak přesvědčivě dokládá Bonelli, muž s narcistickými rysy má empatii (na rozdíl např. od některých autistických poruch) ve svém repertoáru, a je tedy na něm, jestli se rozhodne pro narcismus a podléhání pokušení, nebo pro empatii a odpovědnost. Jak se píše v závěru (s. 171): Pouta narcismu strhne, jen když se bude cvičit v sebekontrole a otevře se – jednak vztahům rovného s rovným, jednak kráse, pravdě a dobru.

Chtěl bych ještě zmínit jeden postřeh, který může být důležitý jak pro rodiče, tak pro učitele: Vytvářet a podporovat narcistické rysy v raném dětství (s. 53 – 63) může mj. nekonkrétní „chvála pro chválu“ – ano, příliš chvály může škodit, neboť přílišné chválení nepodporuje smysl pro realitu a tím ani zdravý rozvoj dítěte. S tím může souviset přeceňování dítěte, které si pak buduje narcistní idealizující sebeobraz, a zároveň může neempaticky a agresivně reagovat na druhé lidi. Z vlastních zkušeností mohu říci, že na našich vzdělávacích workshopech Agrese je OK těmto tématům věnujeme často pozornost.

LOM již 12 let podporuje muže i kluky ve svých kurzech Mužská cesta a Mužská cesta pro otce a syny, aby rozvíjeli svůj smysl pro realitu, navazovali zdravé, otevřené a odpovědné vztahy a uvědomovali si své „temné“ stránky včetně narcistických pout a pokušení. Kniha R. Bonelliho Mužský narcismus: Jak ho pochopit a proměnit, může být dobrým pomocníkem na našich mužských cestách, protože v optimistickém a domnívám se, že i realistickém duchu, říká: Změna – i narcismu – je možná!

Další napínavé čtení z produkce Portálu. Jak rádi dáváme nálepky a jak málo o těch nálepkách přemýšlíme! Každý, kdo dokáže říct o sobě, že něco umí a v něčem vyniká, nemusí být zrovna narcista. Možná že taková diagnóza hrozí spíš tomu, kdo je takovým vyjádřením rozhozen nebo dokonce naštván. A zase se tahle kniha čte jako detektivka. Životní příběhy svých klientů líčí docent vídeňské Univerzity Sigmunda Freuda Raphael M. Bonelli s obdivuhodnou dávkou laskavosti a pochopení. Pro terapeuty bude tato kniha přínosem nejen v oblasti přesnější diagnostiky narcismu, ale také studiem vlídnosti a nadhledu. Nenechat se vytočit klientem je základní pravidlo terapie, ale i terapeut je jen člověk. A narcista umí svého protivníka pěkně znejistět! V knize se seznámíte například se třemi dimenzemi charakteru podle Roberta Cloningera, genetika a psychiatra z Washingtonovy univerzity v St.Louis, díky kterým „dokázal poprvé jednoznačně odlišit pacienty s osobnostní poruchou od normální populace“. Na jeho koncepci je sice pozoruhodná, leč pro rodiče smutná skutečnost, že narcistické způsoby chování člověk spíš získává výchovou než vrozeným temperamentem. Rozhodně nepřeskakujte antickou báji o Narcisovi hned v úvodu knihy. Stejně jako v pohádkách bratří Grimmů i tady je skryta celá spleť vývoje této povahy, její osud, vztahy i tragický konec antického hrdiny. Ovšem „egocentrismus vnímání“ podle psychologa dětského vývoje Jeana Piageta je přechodovým stadiem ve vývoji dítěte, je to „nedostatek rozlišování mezi já a vnější realitou“. Tohle období by měli rodiče poznat a dítě usměrnit. Takže – tahle kniha není jen pro terapeuty s odbornou praxí, ale i pro ty domácí terapeuty, tedy pro všechny rodiče, partnery a přátele, kteří milují svého malého či velkého narcistu a chtějí mu porozumět a pomoci mu. Stejně jako je Bonelli laskavý, je i srozumitelný. Odborné výrazy používá účelně a vždy je dobře vysvětlí. V přílohách najdete i kritéria narcistické poruchy podle DSM-5 a Znaky narcistické osobnosti, můžete si tedy test vyzkoušet přímo na sobě. Ale neškatulkujte – jako u každé poruchy osobnosti je na místě nadhled soucitu a lásky a vědomí, že v dnešní uspěchané a roztříštěné době jsou takové poruchy jejím obrazem.