O otcích… a taky trochu o jejich dcerách - autor recenze: Alena Lochmannová
https://www.vaseliteratura.cz/odborna-literatura/7159-o-otcich-a-taky-trochu-o-jejich-dcerach
To, jak významný vliv má výchova rodičů na děti, je neoddiskutovatelné. Rodina je prvním stavebním kamenem povahy a charakteru, prostředím, v rámci něhož se dítě formuje v adolescenta a dospělého, zralého člověka, který od svých rodičů přejímá vzorce chování i hodnoty, ať už vědomě a záměrně, či nevědomě. Ne vždy je ale od koho přejímat tyto vzorce a někdy je i v dospělosti těžké vypořádat se s absencí zdravých vztahů v rámci dětského světa.
Kniha Nedostupný otec nese podtitul Jak zvládnout narušený vztah mezi dcerou a otcem. Klinická sociální pracovnice a terapeutka Sarah Simms Rosenthal sama vyrůstala s otcem, který z nějakého důvodu nedokázal svoji dceru přijmout takovou, jaká byla. Autorka si nevzpomíná, že by ji otec kdy ukládal ke spánku nebo jí četl pohádku. Již jako dítě vnímala jeho odmítnutí, ačkoliv nikdy nepochopila, z čeho pramenilo. Snad proto se i profesně začala později věnovat ženám, jejichž vztah s otcem byl nějakým způsobem narušen. Snad proto, aby pochopila, co se stalo v jejím vlastním životě.
Kniha Nedostupný otec je pomyslně rozdělena do dvou částí. V první části prostřednictvím příběhů autorka seznamuje čtenáře s jednotlivými typy nedostupných otců. Píše o otci neschvalujícím, duševně nemocném, závislém na návykových látkách, týrajícím a zneužívajícím, nespolehlivém a nepřítomném. Všechny tyto typy otců přibližuje skrze příběhy žen, s nimiž se v rámci své praxe setkala. Jako taková je první část i nejzajímavější částí knihy. Je fascinující zjišťovat, do jaké míry ovlivnily přístupy otců dospělý život jejich dcer, stejně jako vnímat, jaké těžkosti, často nevědomé, musely dcery nedostupných otců překonávat, aby dokázaly vystoupit ze stínu dětských křivd a začít žít plnohodnotný život. Ne všem se to pochopitelně podařilo, přesto uvědomění existence řady situací, které autorka přibližuje, a zákulisí ze života představených žen, dost možná povede nejednoho čtenáře k zamyšlení nad vlastním vztahem se svými rodiči.
Druhá část knihy je nazvána jako Cesta k uzdravení. Čtenář může sám sebe otestovat a pokusit se odpovědět si na otázku, zda jeho vlastní otec nebyl v jeho životě do jisté míry nedostupný. Jak autorka uvádí, toto uvědomění je prvopočátkem a základem uzdravení se. Následně čtenáře provádí po cestě, kterou je třeba se vydat, přibližuje, co je třeba pochopit a akceptovat, identifikovat a změnit. To vše nenásilným a čtivým způsobem. Kniha je tak jakýmsi návodem, který směřuje myšlenky a pomáhá je třídit, který ukazuje, že ne každý má to štěstí a má milujícího otce, a pomáhá pochopit mnohé, co v dětských očích často zůstávalo nepochopeno.
Je nutné ocenit vedle profesionality zpracování a odbornosti knihy její čtivost, což není častá kombinace. Samotné příběhy žen, které jsou vyprávěny z perspektivy autorky, přidávají knize na osobním nádechu a ladění. Nenásilný způsob vyprávění mnohdy bolestivých příběhů vede čtenáře k empatickému vhledu do života jemu neznámých lidí, kteří se mu na okamžik stávají prostřednictvím stránek knihy dost možná bližší, než by si byl ochoten zprvu připustit. Jako přidanou hodnotu lze vnímat i již zmíněnou možnost sebetestování čtenáře. Kniha však jednoznačně disponuje potenciálem zaujmout širokou škálu čtenářů, nejen tedy ženy s narušeným vztahem k jejich otcům, ale především ty čtenáře, kteří se rádi noří do mnohdy těžko pochopitelných zákoutí lidské duše a čas od času sáhnou po literatuře, která jim přibližuje psychologii v jejích různých podobách a nuancích aplikovanou na reálný lidský život.