Významný představitel psychoanalytické párové a rodinné terapie Slavoj Titl chce ve své nové knize představit přístup soudobé psychoanalýzy k párovým konfliktům, krizím, nevěrám, případně i rozchodům. Za hlavní cílovou skupinu čtenářů považuje neanalytické párové terapeuty, kterým by jeho monografie měla pomoci k porozumění nevědomé vztahové dynamice. Titl uvádí, že ke zlepšení párových vztahů individuální terapie nestačí: nezbytné je pochopit propojení párového nevědomí a význam dětství při vytváření fantazií. Autor se sice psychoanalytické terminologii nevyhýbá, ale snaží se ji prezentovat jasně a srozumitelně. Do textu jsou začleněny některé poznatky evoluční psychologie a systemické terapie.

Kniha je rozdělena do jedenácti kapitol, v nichž Titl přechází od obecných teoretických východisek k problémům v partnerských a rodinných vztazích a k možnostem jejich řešení. Text je proložen čtivými kazuistikami a odkazy na pohádkové, mytické i literární motivy. Na konci některých sekvencí čtenář najde rubriku „Pro inspiraci“, v níž jsou doporučeny filmy a knihy vztahující se k danému tématu. Recenzovaná publikace neobsahuje jmenný a věcný rejstřík.

Autor vychází z předpokladu existence nevědomí a jeho výrazného vlivu na lidské chování a prožívání. Domnívá se sice, že se lidská mysl vyvíjí na základě symbolizace a mentalizace tělesných procesů, ale velký význam připisuje také vlivům prostředí, především interakcím mezi dítětem a pečujícími osobami v raném dětství. V první kapitole uvádí, že „láska a vztahy jsou utkány z přediva fantazií“ (s. 28), z nichž mnohé jsou nevědomé.

Z teoretického hlediska je zřejmě nejvýznamnější druhá kapitola, v níž Titl rozlišil šest řádů fantazií, a to na základě jejich vztahu k nevědomí. Fantazie prvního řádu jsou psychickou reprezentací instinktů a evolučních zákonitostí, včetně vzorců chování zakódovaných v podkorových oblastech mozku. Lidé si je nemohou vybavit, ale pouze je odehrávají. Tyto fantazie se týkají potřeb potravy, sexu, vztahu a boje o život při ohrožení jejich uspokojování. Preverbální fantazie druhého řádu vznikly podle autora před osvojením jazyka jako pokus zpracovat nějakou vývojovou krizi, konflikt nebo traumatickou situaci. Fantazie třetího řádu jsou součástí „freudovského nevědomí“. Patří k nim různá oidipská přání, která byla kdysi součástí vědomí, ale postupně podlehla vytěsnění. Určitý teoretický rozpor vidím v tom, že ve čtvrté kapitole Titl řadí oidipský komplex mezi „fylogeneticky předávané“ fantazie prvního řádu (s. 122). Fantazie čtvrtého řádu, k nimž patří především denní snění, jsou součástí vědomí. Podle autora by si měl terapeut vždy klást otázku, jaký nevědomý problém se jedinec pokouší sněním vyřešit. Intersubjektivní fantazie pátého řádu spoluvytvářejí lidé ve svých vztazích. Tyto nevědomé partnerské, rodinné i sociální (např. firemní či celonárodní) sdílené fantazijní výtvory výrazně ovlivňují mezilidské vztahy. Fantazie šestého řádu jsou předávány z pokolení na pokolení prostřednictvím tzv. transgenerační transmise. Patří k nim různá traumata, nevědomé identifikace, obranné a adaptivní strategie, příběhy provázené velkým studem, nebo naopak heroické činy.

Ve čtvrté kapitole Titl rozebírá vývojové předpoklady pro vytváření zralých vztahů, k nimž řadí vytvoření bezpečné vazby ke stabilní mateřské osobě, úspěšnou separaci-individuaci směřující k dosažení objektní stálosti, ustavení stálé narcistické rovnováhy a vyřešení oidipské situace. Zabývá se také formováním pohlavní identity, kterou nekompromisně dělí na mužskou a ženskou. Ztotožnění se s jedním z biologicky daných pohlaví podle autora úzce souvisí se vzdáním se raných pocitů omnipotence a s přijetím principu reality.

Tématem páté kapitoly jsou nevědomé sexuální fantazie a jejich vliv na partnerský vztah. Titl uvádí, že kladný vztah k druhému člověku ještě neznamená, že sex s ním bude zdařilý. Příkladem fantazií, které mohou znesnadňovat sexuální uspokojení s blízkým člověkem, jsou sadisticko-anální představy týkající se moci a bezmoci. Autor prezentuje také postřeh Elisabeth Lloyd Mayerové, že děti v oidipské fázi vývoje předpokládají, že „každý je jako já“. Chlapci jsou pak překvapeni tím, že dívky nemají penis, zatímco dívky u chlapečků postrádají vstup do těla, což u nich může vzbuzovat obavy z toho, aby o svůj vnitřní prostor, který může být zdrojem slastných pocitů, také nepřišly. Mnoho dospělých žen popisuje muže tak, že „nemají přístup“ ke svým vnitřním emocím (s. 192).

V šesté kapitole Titl popisuje druhy partnerského sexu podle sdílené nevědomé fantazie. Patří k nim optimální vztahový a tvořivý sex, ujišťující sex, jenž bývá výsledkem snahy partnerů dělat kompromisy, mechanický sex pro vybití pudového napětí, sex zoufalství, který neslouží vztahu, ale například překonání úzkosti či deprese, a sex ničící, s nímž se lze setkat u perverzních, psychopatických, anetických osob. Jeho cílem je ponížit partnera nebo mu ublížit. Autor uvádí, že v terapii má být párům poskytnuta možnost objevit pocity viny související se sexualitou nebo studem zatížené fantazie, sdílet je a přijmout.

V sedmé kapitole se Titl zabývá nenávistí ve vztahu, jejímuž vzniku lze podle něho zabránit tím, že lidé začnou s partnerem včas mluvit o tom, co je trápí nebo co jim vadí. Párovým terapeutům doporučuje všímat si čtyř druhů agresivity, ale nakonec jich uvádí pět (s. 213). Patří k nim agresivita jako reakce na frustraci, narcistický vztek, maligní závist, perverzní agresivita a psychopatická chladná agresivita. Tématem osmé kapitoly je truchlení, kterým Titl rozumí vnitřní proces zpracování ztráty. Podle jeho názoru je žádoucí, aby se partneři postupně vzdali některých nadějí a očekávání, které vložili do vztahu na jeho začátku.

V deváté a desáté kapitole se podle mého názoru nejvíce projevily autorovy bohaté terapeutické zkušenosti. Titl zdůrazňuje, že pár i rodina jsou propojený systém a že jakákoli změna u jednoho člena ovlivní všechny ostatní; je tudíž nezbytné zvát si na konzultace celou rodinu. Z prezentovaných kazuistik je zřejmé, že autor dokáže „kontejnovat“ i velmi obtížné či podivné partnerské problémy a přemýšlet nad jejich nevědomými významy. Navazuje přitom na Jürga Williho, podle kterého je emoční přitažlivost a výběr partnera založen na tzv. koluzi, tedy na sdíleném fascinujícím nevědomém tématu. Nevědomí člověka často neomylně vede k nalezení partnera, se kterým si zopakuje špatné zkušenosti z dětství, jež chce v novém vztahu reparovat. Hledá tedy protějšek, se kterým může dořešit nevědomé vývojové úkoly. Koluzivní vztah je založen na souhře sdíleného nevědomí, na nevědomé tajné dohodě. Titl doporučuje nahradit termín koluze, který se mu jeví jako příliš patologizující, pojmy nevědomá fantazie a nevědomé vztahové přesvědčení. Ve vztahu podle něho nastává problém, jakmile sdílená nevědomá přesvědčení přestanou být funkční. Nastává období hledání nového přesvědčení, jenž má někdy velmi bouřlivý průběh. Párová terapie může partnerům pomoci toto období překonat.

Titl se sice opírá o své psychoanalytické vzdělání, ale jeho úvahy jsou poměrně originální. Nevyhýbá se ani analýze a kritice různých aktuálních společenských fenoménů. Například prezentování se na sociálních sítích vysvětluje snahou jedince dosáhnout (v podobě lajků) pozitivního zrcadlení, kterého se mu v dětství pravděpodobně nedostávalo. Upozorňuje také na to, že střídání chův může malým dětem komplikovat cestu k dosažení objektní stálosti. V páté kapitole se Titl zamýšlí nad riziky internetové pornografie a seznamování se přes internet, byznysu umělého oplodnění, využívání náhradních matek atd. Podle jeho názoru společnost v „euforii liberalismu“ nemyslí na to, jaké psychické důsledky může mít u dětí disociace mezi genetickým původem a vztahem k nebiologickým rodičům (s. 154). Kritizuje také označování tradičního mužského chování pojmem toxická maskulinita a rostoucí společenský tlak na ženskou výkonnost. Zabývá se vznikem poruch pohlavní identity (transgender), za jejichž hlavní příčinu pokládá nemožnost jedince identifikovat se z nevědomých důvodů s rodičem téhož pohlaví. Lidé s danou poruchou pak různými manipulacemi nutí okolí, aby jejich zkreslené vnímání reality přijalo jako normu a aby pro ně jejich přání (být někým jiným, než odpovídá jejich biologickému pohlaví) znamenalo víc než pravda a skutečnost (s. 177). Titl prostě otevřeně píše, co si myslí. Představitelům soudobé woke či cancel culture by se jeho názory pravděpodobně jevily jako poněkud konzervativní.

Recenzovanou publikaci lze doporučit především párovým a rodinným terapeutům, psychologům a studentům humanitních a společenských věd. Věřím, že by mohla zaujmout i zájemce o psychoanalýzu a partnerské vztahy z řad širší veřejnosti.

Vývoj psychoanalýzy, a hlavně její aplikace v různých druzích terapií při klinickém naslouchání našim individuálním pacientům, naslouchání a spoluprožívání dramatických příběhů v párových a rodinných terapiích a sledování skupinové dynamiky v psychoanalytických skupinových terapiích, přinesl nové poznatky. (str. 33)

Zatímco novinky jako Dítě zvané „To“ a Nebuď p*ča mohl číst i čtenář bez znalostí psychologie, v tomto počinu je podstatné se v oboru alespoň základně vyznat, abyste pochopili, o čem autor hovoří.

Jazyk je odbornější, s ohledem na námět i méně emotivní, což je více než pochopitelné. Přesto je ale čtivý a výrazný, neboť se jedná o velice zdařilou a kvalitní přednášku o vztazích a fantaziích lidí.

Knihu uvádí text, ve kterém Titl sděluje, že jeho dílo se zabývá tím, jak porozumět problémům v rodině a vztazích. Dále se zmiňuje o párové terapii, což samo o sobě vystačí na celou knížku, která dokonce vyšla, a to u nakladatelství Portál pod názvem Psychoanalytická párová terapie.

Kapitola Srdce má své důvody, o kterých rozum nic neví upozorňuje na milníky, které vás v nízkém věku ovlivnily natolik, že se s nimi potýkáte i v dospělosti. Opravdu úžasná ukázka toho, jakým způsobem nás ovlivňuje rané dětství i jeho pozdější etapy a s čím se můžeme v budoucnosti vyrovnávat.

Dále už nejsou kategorie tak jednoduché, naopak mají podkapitoly a na čtení jsou v ohledu na délku textu časově náročnější.

• Šest řádů fantazií
• Fantazie o pudovém uspokojení a obraně proti uspokojení
• Čtyři vývojové předpoklady k vytváření zralých vztahů
• Sexualita v partnerském vztahu
• Druhy partnerského sexu podle nevědomé fantazie
• Nenávist ve vztahu
• Truchlení (tato kapitola je samostatná, bez rozvíjejících částí)
• Tanec boha Šivy. My dva a naše nevědomé fantazie kolem nás
• Nevědomá fantazie ve vztahu – nevědomé vztahové přesvědčení
• Jaké jsou naše kořeny? Transgenerační transmise

Jak vidíte, obsah je opravdu nabušený zásadními otázkami, které autor během svého výčtu zodpovídá. Někoho mohou zmást pasáže s názvy Oralita a Anální období vývoje. Nenechte se zmást, titul se sexu dotýká spíše povrchově, největší prostor zaujímá právě psychologie, porovnání raného dětství s dospělostí a potřebami, které jsme měli/máme v těchto fázích. Možná pro mnohé bude překvapující, nakolik je první roky života ovlivnily. Slavoj Titl poukazuje i na následky/důsledky výchovy a představuje, jak mohou vypadat vztahy vzniklé ze zdravého dětského vývoje.

Jak je uvedeno již výše, významný český psychoanalytik dává ve své publikaci velký důraz na rané dětství a ukazuje, jak nás ovlivnilo (ovlivňuje). K dispozici jsou též příklady z praxe. Celá studie je naprosto bezkonkurenční, co se tématu týče. Ještě nikdy jsem nečetla nic tak komplexního o vztazích. Kniha má neskutečný potenciál, který je využitý. Hodně se poučíte a pro mnohé budou nejcennější nejspíš ty části, které jim odkryjí informace o nich samotných nebo o jejich partnerech či potomcích.

Nevědomé fantazie ve vztazích je odborná publikace, kterou nepřečtete jedním dechem, ba naopak se nad ní zřejmě budete zamýšlet a hodně porovnávat. V případě, že máte děti, vám mimo jiné poskytne náhled a jisté zhodnocení vaší výchovy, získáte tipy, jak vychovat zdravého jedince, a rovněž vás překvapí spousta ukázek, jež psychoterapeut získal z praxe.

Já mohu knihu doporučit. Není nic, co bych vytkla, a předpokládám, že o vy to uvidíte stejně. V případě, že vás psychologie zajímá, chcete mít velmi kvalitní a dostatečný náhled na partnerské vztahy, ale rovněž i vztahy v rodině, pak mohu jenom doporučit!

Český psychoterapeut, psychoanalytik a spisovatel Slavoj Titl je členem České psychoanalytické společnosti, rovněž i společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii a patří mezi zakladatele Institutu pro psychoanalytickou párovou a rodinnou terapii. Už jste měli možnost v nakladatelství Portál číst jeho titul Psychoanalytická párová terapie.

Přiznám se, že jsem byla ráda, že se Slavoj Titl tolik zaměřil na rané dětství. Jelikož mám dva chlapce, dokonce jsem zjistila, co a proč některé věci dělají a že vlastně jednám správně, aby z nich vyrostli dospělí se zdravým názorem na život i vztahy. Samozřejmě jsem tak nějak posuzovala i samu sebe a manžela, protože když se mi k dispozici dostalo takové množství příkladů a tolik faktů, neudržela se. Čtení mě upoutalo a hltala jsem ho. Psychologie je moje doména, baví mě a díky nakladatelství Portál jsem prakticky i po ukončení studia stále v obraze a nadále se vzdělávám. Tohle je opět publikace, která mě silně obohatila. Děkuju.

Závěrečné hodnocení: 100 %

„… Pokusím se ukázat, že naše vztahy se nedějí „náhodou“, že učení je jistě důležité, ale lidé jsou schopni korigovat své chování také vědomým a nevědomým „myšlením“ a obyčejným rozhodnutím, pokud chtějí věci změnit. Lidem nechybí „informace“, ale život jim komplikují obrany proti uvědomění si nevědomých afektů. Chci ukázat, že pro každého z nás je „správně“ něco jiného a žádné univerzální recepty na život a vztahy nejsou, protože nikdo druhý (žádný kouč, poradce ani „jiný odborník“) nemůže vědět za nás, co právě potřebujeme pro dobrý život. …“ Slavoj Titl (in Nevědomé fantazie ve vztazích, Portál, 2023)

Summa summarum

Kniha pana doktora Slavoje Titla vychází v edici Spektrum u nakladatelství Portál s měkkými deskami bez přebalu. Na ilustraci desek vidíme zámek ve tvaru srdce, což je více než výmluvné: kniha čtenářům odpoví na mnoho „tajuplných“ otázek a odpovědi, které dostaneme jsou to natolik zásadní, že se nás nejen dotknou, ale pokud si je připustíme k srdci, mohou nám doslova zachránit vztah či zdravý rozum.

Samotný text publikace je rozdělen do jedenácti kapitol s podkapitolami:

Výběr z obsahu

1. „Srdce má své důvody, o kterých rozum nic neví“
2. Šest řádů fantazií
3. Fantazie o pudovém uspokojení a obraně proti uspokojení
4. Čtyři vývojové předpoklady k vytváření zdravých vztahů
5. Sexualita v partnerském vztahu
6. Druhy partnerského sexu podle nevědomé fantazie
7. Nenávist ve vztahu
8. Truchlení
9. Tanec boha Šivy. My dva a naše nevědomé fantazie kolem nás
10. Nevědomá fantazie ve vztahu – nevědomé vztahové přesvědčení
11. Jaké jsou naše kořeny? Nevědomá transgenerační transmise

Kniha se mi četla velice hezky. Autor se snažil o text dostupný široké čtenářské veřejnosti, což se mu, podle mne, povedlo. Většina cizích termínů má v závorce uvedený český překlad a pokud je třeba i vysvětlení. Moc se mi líbilo, že na konci každé kapitoly je uvedeno „PRO INSPIRACI“, kde autor čtenářům nabízí další texty, knihy či filmy, aby se o právě přečtených faktech dozvěděli více. Kniha s názvem Nevědomé fantazie ve vztazích může v někom evokovat představu, že se jedná o text věnovaným sexuálním fantaziím mezi partnery a jejich rozbory, ale není to pravda. Jakmile knihu otevřete, autor vám vysvětlí, že „fantazie“ (ať zvědomělá či nevědomá) ovlivňuje doslova celý život jedince. Od způsobu jeho přemýšlení, světonázoru, vyrovnávání se s traumaty a jsou stěžejním momentem zejména v mezilidských vztazích, jimž se titul věnuje především (autor je párový psychoanalytik).

„… Výsledkem je paradigmatická fantazie – vzor, podle kterého posuzujeme vnější okolnosti. Proto stejnou situaci může jeden člověk prožívat jako příjemnou, kdežto jiný (protože situaci prožívá s jinou fantazií) jako ohrožující a může reagovat panickou úzkostí nebo psychotickým zhroucením. Právě z tohoto důvodu musí analytik zaměřit pozornost na fantazie, podle nichž lidé hodnotí určitou situaci. Fantazie buď zobrazují lidské potřeby a pokusy porozumět na jisté vývojové úrovni světu kolem sebe, nebo jde o obranné fantazie, které nás mají chránit před děsivými afekty, které mohou být důsledkem konfrontací s realitou. … „

V knize si osvěžíme základy vývojové psychologie a seznámíme se mj. se základy teorie vývoje jednotlivých stupňů fantazie. Kniha mě bavila, i když se jedná populárně – naučnou knihu, četla se mi snadno. Zejména proto, že autor v ní uvádí mnoho kazuistik a konkrétních příkladů z praxe, ale i mýtů a pohádek. Jsem přesvědčená, že každý, kdo se chytá do vztahových pastí, potřebuje porozumět sobě či druhému, knihu skutečně ocení. Stejně tak i lidé pracujících v pomáhajících profesích. Knihu doporučuji